V SKP Č. Budějovice se fotbal už řadu let převážně točí okolo mládeže. Speciální kapitolou jsou brankáři. O gólmany se stará Zdeněk Vařák. „Já chytával v Roudném, ve Škodovce, pak se mi narodil syn, když povyrostl, tak jsem ho přivedl na SKP,“ vzpomíná zhruba na patnáctiletou historii.
V klubu postupoval, jak už to bývá, společně se svým potomkem. „Od žáčků až k dorostu. Tam už jsem zůstal.“
Vařák junior je z SKP pryč, Zdeněk dál předává zkušenosti mladším. „Rukama mi prošlo plno kluků, kteří v kraji chytají,“ usmívá se a jen namátkou připomíná Komrsku v Kaplici, Kříže na Hluboké, Volka v Jankově.
V dorostu vede Vařák gólmany v kategorii U19. V SKP působí Kamil Hajdušek, který přišel z Dynama a Jan Studnička. Po dorostenecké kategorii pomalu pošilhává i syn bývalého prvoligového brankáře Lukáš Hejníček.
Pro každý trénink se snaží připravit pestrou náplň. „Je radost se na jejich přípravu podívat,“ chválí Vařákovy tréninkové jednotky místopředseda fotbalového oddílu Vlastimil Hajšman. „Kluci mají i své rituály, Zdeněk je umí pro brankářské řemeslo správně zbláznit,“ doplňuje.
Jak vypadá speciální brankářský trénink? Vařák netají svůj recept a nechává nahlédnout do své odborné kuchyně. „V úterý a ve čtvrtek každý trénink zaměřujeme jinak. Někdy na střelbu, jindy na obratnost. Pilujeme činnosti, které jsou třeba.“ Trenér brankářů si nikdy na nic nestěžuje. „Máme dobré podmínky,“ rozhlíží se po stadionu SKP. „Když je na hřišti hodně dětí, najdeme si prostor za brankou.“
Za důležitou součást brankářovy osobnosti považuje povahové vlastnosti. „Hlavně se nesmí bát. Kdo se bojí, nemůže do branky. Gólman musí být tak trochu blázen. Normální člověk mezi tyče nevleze.“ Trenér své ovečky na tréninku nešetří. „Dostávají hrozné rány, ale jsou to především povahově vynikající kluci,“ chválí svěřené gólmany. Vařák je v průběhu utkání s trenéry na lavičce. Působí klidně. Nekřičí. Hlasité pokyny neudílí. „Jen občas,“ usmívá se. „Podstatné věci si řekneme až v kabině. K zápasu, k jednotlivým herním situacím, se vracíme až na úterním tréninku.“ Poněkud zpovzdálí sleduje počínání svého kolegy Petr Hejníček, který se v SKP také věnuje mládeži. Dříve chytal ligu, má tedy z čeho čerpat: „Věnuju se tu menším dětem, učím je kotouly, chytání balonu.“ Důraz klade především na všeobecnou přípravu. „My dřív létali pořád venku za míčem. To dneska mladí nedělají. Co se nenaučí na tréninku, neumí.“ Je důležité, aby brankářský post děti bavil. „Aby je vůbec fotbal chytl. A Zdeněk Vařák? Kluci gólmanské tréninky moc potřebují. On se jim věnuje opravdu parádně, jeho příprava je perfektní,“ chválí.

Gólmani, které trénuje Zdeněk Vařák v SKP ČB:
Kamil Hajdušek: „Jsem rád, že mohu chytat v SKP. Velmi kvalitní gólmanské tréninky máme dvakrát až třikrát týdně. Vždy alespoň hodinu. To je víc práce než bylo v Dynamu. Je tady i hodně dobrá parta. Kromě jednoho poločasu jsem odchytal všechno, výkony jsou lepší i horší, snažím se, aby byly stabilní, aby to nebylo jako na houpačce. V televizi se rád podívám na zápasy Ligy mistrů, kde jsou kvalitní gólmani, nejvíc se mi líbí Petr Čech a jeho styl chování i chytání.“

Jan Studnička: „Přišel jsem do SKP v kadetech. První půlrok jsem ještě nechytal, až pak se mi to zalíbilo, tak jsem šel do branky. Moc mě nebavilo běhat, spíš se mi líbilo chytat míče, od té doby se toho držím. Trenér nám dává dost zabrat, připravuje speciální cvičení, je to pro gólmany hodně prospěšné, pomáhá nám to v zápasech.“

Lukáš Hejníček: „Tréninky jsou dobré, moc mě baví. Zajímavé jsou skoky do stran, přeskakovačky. A táta? I od něj si někdy nechám poradit. Na televizi se na Ligu mistrů dívám, líbí se mi Petr Čech a David de Gea."