Jaké to je, vstřelit krátce před koncem vyrovnávací gól a nakonec jet domů bez bodů?

Když jsem ten gól dal, ty pocity byly samozřejmě příjemné. Vyrovnat jsme si zasloužili, protože už v první půli jsme byli lepší, ale paradoxně jsme vyrovnali až po půli, kdy se hra trošku vyrovnala. Jenže úplně na konci jsme tam předvedli neskutečné věci a z posledního nákopu domácích za obranu jsme dostali třetí gól.

Jak jste viděl svůj gól na 2:2?

Kopali jsme standardku, soupeř to neodvrátil a myslím že Vaňous (Filip Vaněk – pozn.) to tam chtěl ještě nějak prostřelit, odrazilo se to přede mě a já to nad brankářem kopl do brány.

Dá se říct, že jste sehráli smolný zápas? Dali jste venku dva góly a měli i další šance, přesto vám to nestačilo ani na bod…

Byl to hodně smolný zápas. A nejhorší je ten pocit, kdy my prostě věděli, že jsme hráli dobře, měli jsme tři čtyři velké šance a měli jsme jít do vedení a celý zápas jsme měli vyhrát, jenže nakonec nemáme nic… Rozhodla produktivita, v té byl největší rozdíl.

Když jste sem přicházel, jistě jste věděl, že to tu procházka růžovým sadem nebude. Takovou mizérii jste ale asi nečekal?

Druhá liga je hrozně vyrovnaná a nám štěstí nepřeje. Jak říkám, teď jsme ten zápas ale měli zvládnout. Byli jsme lepší, jenže se to zvrtlo tak, že jsme ještě prohráli. Ale každý s každým může vyhrát, třeba Olomouc byla vzadu, pak tady vyhrála a hned nato porazila i Karvinou. Otočit se to může i v náš prospěch, ale už musíme udělat ten první krok. Říkáme to pořád, ale jsem přesvědčen, že můžeme chytnout šňůru pěti zápasů a přezimujeme úplně v klidu ve středu tabulky. Akorát to už nemůžeme jen říkat, musíme to taky dokázat na hřišti.

Takže ten první krok uděláte teď v pátek doma proti Frýdku?

Pevně v to věřím. Prostě už to musíme zvládnout.