Latka: Dělat radost tomu, kdo to potřebuje

23. 12. 2011

Strakonice – Sedmadvacetiletý Martin Latka byl jednou z největších osobností, které se o víkendu představily na zdařilé fotbalové benefici ve Strakonicích.

Martin Latka při benefici ve Strakonicích. | Foto: Deník/Jan Škrle

S fotbalem sice začínal na Hluboké, už jako žák však přestoupil do českobudějovického Dynama, odkud v roce 2003 odešel do pražské Slavie a v jejím dresu získal dva tituly ligového mistra. Do Edenu se letos v létě vrátil z řeckého Panionisu.

Na benefici do Strakonic ho pozval bývalý spoluhráč Martin Vozábal. „Kontaktoval mě už zhruba před měsícem a samozřejmě, že jsem mu účast přislíbil,” vysvětloval Martin Latka v rozhovoru pro Deník.

Věděl jste, že jde o charitativní akci?

Jistě. Vozi, který měl účast našeho týmu organizačně na starosti, mě informoval, že výtěžek celé akce jde za postiženými dětmi. Já tudíž jsem jedině rád, že tady mohu být a přispět k tomu, že ty děti budou mít o něco veselejší Vánoce. A že my uděláme radost někomu, kdo to potřebuje.

Dle slávistického webu jste těsně před cestou do Strakonic stihl ještě zajít v Praze za dětskými pacienty do Fakultní nemocnice v Motole. Je to tak?

Já byl za dětmi na onkologii v Motole už koncem listopadu s Martinem Vaniakem a rozhodli jsme se, že tam zajdeme ještě před Vánoci. Udělali jsme v kabině sbírku a vybrali nějaké peníze, za které já pro děti nakoupil nějaké dárky a ty jsem jim tam došel předat. Děti měly obrovskou radost a já si s nimi povídal skoro čtyři hodiny. Bylo to moc fajn a já jsem rád, že jsme ty nemocné děti mohli udělat šťastnými. Bylo vidět, že si toho váží a jak velikou z toho mají radost. To člověku dělá dobře.

Dá se říci, že i proto jste Martinu Vozábalovi na jeho pozvánku rovnou kývl? Tady ve Strakonicích totiž je to stejně prospěšná akce jako v Motole.

Přesně tak. Když jde o děti, anebo o nějaké nemocné, já hned kývnu a vždycky přijedu. To je to nejmenší, co my pro ně můžeme udělat.

Jistě se nezlobíte, když je to navíc na rodném jihu Čech, kde se zároveň můžete sejít s kamarády a bývalými spoluhráči?

Samozřejmě, že je bezvadné, když se zase vidíme. Ještě máme hokej v Budějovicích, to je vždycky fajn. Tady ve Strakonicích moc času není, takže jsem rád, že v týdnu, až budu na Hluboké, si s klukama stihnu i posedět.

Vy jste se v létě vracel do Slavie z angažmá v Panionisu Atény. To se vám v Řecku nelíbilo?

Já jsem v létě musel na operaci s ledvinou, v Řecku s tím byly nějaké problémy, tak jsem se sebral a odletěl domů. Byly kolem toho nějaké nejasnosti a odchod jsem dokonce musel řešit soudní cestou.

Odcházel jste ze Slavie jako dvojnásobný mistr ligy, ale vracel jste se do týmu, který málem hrál o záchranu. Co se to ve Slavii přihodilo?

Za tu dobu, co jsem byl ze Slavie pryč, se změnila spousta věcí. Jak v realizačním týmu, tak v hráčském kádru, kde docházelo k neustálé cirkulaci hráčů. Což byl podle mne hlavní důvod, že je Slavia tam, kde teď je. Ta cirkulace hráčů přitom byla zbytečná, koncepce klubu žádná, proto teď Slavia nemá tu kvalitu, aby mohla v lize hrát na špici.

Našel jste ve Slavii ještě nějaké kluky, s nimiž jste před odchodem do Řecka hrál?

Moc ne. David Hubáček zůstal, ale kdo dál..? Jo, ještě taky Petr Janda. Víc asi nikdo.

Po špatném vstupu do sezony se Slavia přece jen zvedla. Blýská se na časy?

Trošku jsme se zvedli, to je pravda, jenže konec už jsme zase měli špatný. Takže zase jsme jen krůček od té mizérie, kde jsme byli předtím. Hlavně v Hradci a s Ostravou jsme měli udělat víc než dva body.

Pomohl Slavii se zvednout i příchod trenéra Františka Straky?

Já si myslím, že tomu tím příchodem pomohl. Byl to přece jen nový impuls, taky na taktické stránce zapracoval. Ale reakce lidí asi o moc lepší nebudou, s tím je bohužel třeba počítat.

Zmínil jste zbytečné ztráty, ale zato Budějovice jste doma porazili. Jak zápasy s Dynamem prožíváte?

Předně musím přiznat, že zápas s Dynamem pro nás skončil šťastně. Horyna dostal červenou a my hned nato dali i takový hodně náhodný gól. Kdyby Budějovice hrály v jedenácti až do konce, bůhví jak by to ještě dopadlo. A že to byly Budějovice? Už ty zápasy tak neberu, taky už se tam mužstvo hodně obměnilo.

Co byste před Vánoci vzkázal čtenářům Deníku?

Aby měli co číst, abyste jim psali jen pěkné články, jak se Jihočechům ve sportu daří. Hlavně jim ale přeji zdraví. Říká se, že je to klišé, ale já se sám přesvědčil, že zdraví je skutečně ta nejdůležitější věc. Když není zdraví, není nic.