Osobnost Deníku
Přečíst článek >

Potřetí v řadě jste ve druhé lize nevyhráli, tady jste ale bod získali až gólem v nastavení, takže remízu asi berete. Je to tak?

Je. Vždyť jsme ten gól dali v nějaké devadesáté třetí minutě, i brankář Sňozík už byl ve vápně. Odrazilo se to tam k Davidu Bartkovi, jenž míč dotlačil do brány. Takže hodně šťastný gól, ale jsme za něj rádi.

Naopak vy jste gól dostali hned ve třicáté vteřině první minuty.

Byl to mimořádně rychlý gól, a byť ve své kariéře jsem podobný určitě už taky někdy dostal, za Bohemku si na nic podobného nepamatuji. My se přitom na to připravujeme, že nám poslední dobou začátky nejdou, a tady máme výkop, ztratíme míč a neuhlídáme standardku. To je na pováženou, soupeře jsme tím dostali rázem na koně.

Měli jste pak tlak, ale první pořádnou šanci jste měl právě až vy někdy v 70. minutě…

Ani nevím, jak mi to chytil. Já míč hlavou trefil dobře a vy jste asi viděl líp, jak to dokázal vyrazit. Já to pořádně neviděl.

Moc šancí jste jinak ani v tom tlaku totiž neměli.

To říkáte dobře. Tlak jako prase, s prominutím, pořádná šance ale veškerá žádná.

Zato domácí jich ke konci pár měli, jenže zrovna vy jste své minisouboje s Jasanským i Dobalem vyhrál. Jak jste to viděl?

Jasimu se to naštěstí ještě nějak zamotalo mezi nohama. S Dobim to bylo trochu se štěstím. Já si říkal, buď vystřelí, nebo to zasekne, a já že prostě udělám skluz a snad mě nějak trefí. A trefil.

Pamatuji si vás na beku, ale zdá se, že na stoperu se cítíte líp?

Určitě. Já v Budějovicích sice hrával beka, myslím si ale, že jsem stoper.

Jak vzpomínáte na Budějovice?

Neříkám, že vše tam bylo skvělé, ale dostal jsem pod trenérem Ciprem šanci hrát ligu. Kdybych zůstal ve Slavii, možná bych si ligu nikdy nezahrál. Na Budějovice vzpomínám rád. Nic to ale nemění na tom, že teď v Bohemce jsem nesmírně spokojen. Akorát mě mrzí, že trošku jsme se teď zadrhli.

Jezdí za vámi spousta fanoušků. Je fajn si před nimi zahrát?

Jsou skvělí, což je ale vůči nim i hodně zavazující.