Jsou tam vedle vás ještě nějací fotbalisté z jihu Čech?

Znovu sedím ve stejné kabině s Michael Kaňákem, se kterým jsem hrál v juniorce Dynama. Dále tam hraje také Ondra Hačka.

Svého času v Gmündu hrával i trénoval František Cipro. Ještě si tam na něj fanoušci a lidé kolem klubu pamatují?

Samozřejmě, pořád na něj vzpomínají. A rádi. Měl tam velké úspěchy, pro jméno českého fotbal tam udělal hodně. A vlastně dělá dál, protože teď trénuje kousek odtud ve Zwettlu.

Jak jste se do Gmündu vůbec dostal?

Když jsem skončil hostování v Táborsku a pak mi vypršela smlouva i v Dynamu, chtěl jsem udělat už nějakou změnu, a tak jsem se rozhodl to zkusit v Rakousku. Různě jsem se poptával a nakonec jsem přes Ondru Hačku zakotvil v Gmündu.

A jste tam spokojen?

S podmínkami na fotbal určitě, pokud jde o samotný fotbal, teď se nám moc nedaří. Začátek jsme měli výborný, teď ale máme nějaké prohry za sebou. Pět, možná šest. Nedaří se nám.

A co vy osobně? Hrajete i v Rakousku ve středu obrany?

Stejně jako jsem hrával tady i tam hraji na stoperu.

A dal jste taky už nějaký gól?

Zatím ne. Šancí jsem měl už spoustu, bohužel nic mi tam zatím ještě nespadlo.

Kolikrát týdně trénujete a jak dojíždíte?

Tréninky máme třikrát týdně a v ježdění se střídáme, vždycky jede někdo z nás a pak zase ten druhý. Hrajeme pátky, víkendy máme volné.

V Rakousku to prý naši fotbalisté tak jednoduché, jak to měli v prvních letech po sametové revoluci, už nemají. Je to tak?

V jednom mužstvu mohou hrát jen dva Češi. Což se netýká naturalizovaných hráčů, kteří jsou v týmu čtyři roky. Lehké to tam nemáme hlavně v tom, že od Čechů se tam očekávají lepší výkony než od domácích fotbalistů.

Takže platí zásada, že když přichází cizinec, musí být lepší než domácí hráč?

Přesně tak. Je tam na nás přísnější metr.

A platí stále i to, co se o fotbale v Rakousku říkalo? Totiž to, že se tam hraje dost od podlahy…

Řekl bych, že se tam hraje hodně důrazný fotbal a že se tam víc běhá než tady. Ale na druhou stranu, třeba po taktické stránce nic moc. Najednou se splaší a někam vyběhnou a tam, kde by měl být, pak chybí. Ale jak říkám, já si v Gmündu nemohu stěžovat, jsem tam spokojen.