Aktuálně hrajete v Turecku, naučil jste se řeč této země?
Něco bych dohromady asi dal. Nic velkého to v turečtině ale určitě nebude.

Měl jste přímo učitelku?

To ne. Jen co jsem odchytal od spoluhráčů. Přímo výuka to rozhodně nebyla.

V době Vánoc turecká liga pokračuje, vy jste dostal povolení k cestě domů?

Jsem trochu zraněný. Spoluhráč mě kopnul, dostal jsem čtrnáct dní volno.

V pravý čas…

…je pravda, že shodou okolností se to trochu hodilo. Chytl jsem doma krásně Vánoce. V Turecku se jinak hraje až do konce roku, pak až se končí.

Potom vyrazí na dovolené volno všichni fotbalisté?

Vůbec ne. Máme jenom čtyři dny volno, třetího ledna už zase začíná příprava. Patnáctého už zase budeme hrát ligu.

Jen jste si si tedy volno trochu prodloužil?

Všechno zlé je k něčemu dobré, to je přesně tento případ. Už devatenáctého jsem přiletěl do Prahy, kde jsem se léčil s nakopnutým nártem, třetího se vracím do Turecka.

Vánoční program jste si zpestřil se synem Andrém návštěvou hokejového utkání výběrů ČR a Finska?

Jsem doma mezi svátky, až do třetího budu trénovat na Hluboké. Bylo ošklivé počasí, které moc nenahrávalo tomu, abychom šli ven, potkal jsem Vencu Prospala, on mi řekl, že tu hrají mládežnické reprezentace. Sedmnáctiletí mladíci v prvním duelu porazili Finy 4:2.

Bavil jste se?
Nádherně. Kluci dali čtyři krásné góly. Byl jsem v Budvar aréně snad po čtyřech letech, moc jsme si to s Andrem užili.

Jaké bude vaše ohlédnutí za rokem 2016?
Vrcholem bylo určitě Euro. Jsem rád, že jsem se tam podíval, protože to bylo asi moje poslední Euro.

Asi?

Asi určitě.

Vrchol sezony vám ale výsledkově trochu zhořkl, jak budete na turnaj vzpomínat?

Nevyšlo to, jak jsem čekal. Myslel jsem, že uděláme lepší výsledek, i když ta skupina byla hodně těžká.

Mohli bychom fanouškům připomenout, že ČR hrála ve skupině postupně se Španělskem (0:1), Chorvatskem (2:2) a Tureckem (0:2). Postoupit ze skupiny se nepovedlo…

…to nás mrzelo, ale celkově to byl veliký zážitek.

Jak se vám v roce 2016 dařilo na klubové scéně, na které jste měnil dres?
Přestoupil jsem z Beşiktaşe do Bursy (Bursaspor – pozn. red.). Trošku jsem se s tím chvíli musel na trávníku srovnat.

V čem byl největší rozdíl?
Sedm let jsem hrál o titul. Byl jsem pod tlakem. Toto je trošku menší tým. Ambice nebyly tak vysoké. Na to jsem nebyl moc zvyklý.

Aktuální pohled do tabulky napovídá, že jste s tím srovnal výborně. Jaká je aktuální pohoda v Bursasporu?
Tuto sezonu už hrajeme zase nahoře, teď je to v tabulce páté místo, to si myslím, že je asi maximum. Rovnat se s kluby jako je Beşiktaş, Fenerbahce, Galatasaray nemůžeme. Ty mají úplně jiné rozpočty, úplně jiné hráče. Závěr roku je ale u nás pozitivnější.

Příprava vám tedy začíná hned v úvodu ledna, jaké je vaše přání fanouškům do roku 2017?
Hlavně přeju všem zdraví. Jsem tady týden, potkal jsem čtyři známé, všichni prodělali veliké nemoci.

Víte o čem mluvíte, že?
Vidím to sám. Já mám jenom sportovní zdravotní problém, musím to zaklepat, který my sice vždycky hrozně řešíme, ale pokud nejde o život, tak nejde o nic. Všem přeju zdraví, pohodu. Přál bych si, aby se svět trošku zklidnil. Poslední dobou se toho děje hodně špatného.
Narážíte na situaci v Evropě. A specifické prostředí v Turecku.

Pozorujete napětí?         
Společnost je pod tlakem. Doufám, že se to srovná, že svět půjde lepším směrem, než jakým jde dosud.

Vraťme se ještě k tureckému prostředí. Země má v roce 2016 za sebou povstání části armády proti vládě prezidenta Erdogana. Na několika frontách se válčí. Je současné Turecko neklidnou destinací?
Hlavně tím trpí Turci. Většina lidí u nás přesně neví, co se tam děje. Turci válčí proti Kurdům, Kurdové proti Islámskému státu a Turecko proti Islámskému státu. Je to politická věc. Nejvíc to vždycky odskáčou obyčejní lidé. Ti jsou pod obrovským tlakem. Mají prostě strach.

I vy se ve vašem působišti obáváte o život, o zdraví?       
 Je to nepříjemné, bouchnout může kdekoliv cokoliv. Turci mají prostě strach. Jsem v Turecku už devátý rok, ta země je opravdu krásná, narodily se mi tam děti. Prožili jsme tam krásný kus života.

Mluvíte o vašem působišti se znalostí prostředí, snad dokonce s láskou…
…na Turecku mi záleží. Není mi to vůbec lhostejné.

Vnímáte tedy i nefotbalové starosti fanoušků?
Těch je mi líto. Vůbec je mi líto, co se tam děje, co se teď děje s Evropou. Také proto do roku 2017 přeju všem lidem, aby to, co se stalo teď v Německu, se nikdy nestalo u nás.

Máte recept, podle kterého by se situace mohla zklidnit?
To ne. Ale přál bych si, abychom i my pomohli okolním státům, aby se tady nic nebezpečného nedělo. Aby to všude bylo, jako to bývalo dřív.