Jaký byl zápas v Sokolově?
Bylo to jednoznačně těžké. Řekl bych, že letos vůbec nejtěžší zápas. Podle mě byl Sokolov nejlepší soupeř, se kterým jsme letos hráli. Pro nás to jsou tak hodně cenné body, vzhledem k vývoji utkání jsme podali velice dobrý týmový výkon.

Utkání však bylo také velice emotivní. Proč?
Je to pravda. Myslím, že hlavně kvůli rozhodčímu. Abych to řekl slušně, podle mě pískal velice špatně. Nechci nikoho z ničeho podezřívat. Ale přišlo mi, že jsme byli často vylučovaní. A to i tehdy, když se o faul nejednalo. Na druhou stranu Sokolov dělal stejné fauly, ale vylučovaný nebyl. Vrcholem pak bylo nařízené trestné střílení, které nemělo být. Stál jsem metr vedle rozhodčího a situaci viděl stejně jako on. Nechápal jsem, jak nájezd mohl být nařízen.

I vzhledem k okolnostem je výhra radostnější…
… přesně tak. Jsme potěšení, že další utkání s těžkým soupeřem jsme uhráli. Výhru jsme urvali a všichni předvedli super poctivý výkon.

Měli jste navíc problémy se sestavou, ne?
Během zápasu nám skutečně vypadli obránci Ondra Liška a Martin Havran. Nastoupili se zraněními a v půlce zápasu řekli, že už prostě dál nemohou. Na beka tak musel Filip Kolomý a zvládl to jako vždy výborně.

Jak vůbec vypadaly vaše vstřelené góly?
Vlastně hrozně jednoduše. Při prvním jsem dorážel z úhlu puk do prázdné branky. Druhý byl podobný, kdy se kotouč odrazil před branku, já zakončil bekhendem a střela vyražená gólmanem se od mé brusle odrazila do sítě.

A ten třetí?
Ten byl do prázdné branky, když domácí hráli power-play, takže vše spíše klika.

Trenér Tomáš Matušík, váš otec, prohlásil, že cílem je umístění do čtvrtého místa. Vnímáte to za hráče jako kapitán stejně?
Ano. Chceme být co nejvýše. Troufnu si říct, že pokud bychom čtvrté místo neudrželi, tak by to byla skoro až ostuda. Když přihlédnu k naší současné formě a výkonům jiných týmů. Nevím, co by se muselo stát, abychom se v tabulce výrazněji propadli.

Dáváte si se spoluhráči i vyšší cíle?
Bavili jsme se, že bychom si rádi zopakovali loňský rok, kdy jsme si po úspěšné sezoně zahráli i baráž o postup do vyšší soutěže.

V letošní sezoně jste se však potýkal i se zraněním. O co šlo?
Z prvního mistrovského utkání jsem měl vyhozené rameno. Měsíc jsem tak nehrál. Nyní už je však všechno v naprosté pohodě.

Ve středu hned přivítáte Klášterec. Nechybí vám odpočinek?
Naopak to kvitujeme. V neděli jsme měli volno, nyní se připravíme na další zápas. Když se v týdnu hraje jen jednou, je to pak už jednotvárné a tréninky tím tolik ani nebaví.

Takže si libujete, když jdou zápasy v rychlém sledu?
Jo, asi jo. Sice chápu, že pokud by se hrálo každou středu v měsíci, také by to bylo špatně. Pauzu je potřeba někdy zařadit. Například kvůli klukům, kteří třeba mají náročnější práci, tak aby si nemuseli brát dovolené. Dvě vložené středy v měsíci jsou ale příjemné.

Letos střílíte hodně gólů, nejvíce ze všech týmů ve vaší skupině. Je něco, co vám jako kapitánovi dělá další radost?
Je pravdou, že branek se nám daří dávat hodně, stejně jako loni. Ale já bych vypíchl fakt, že se o ty góly letos střídá více hráčů. Nemáme jen jednoho vyloženě kanonýra. Pokud se nepletu, tak minimálně čtyři kluci už mají nastříleno k deseti gólům či více, což je po polovině soutěže velice dobré.