VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Hokejista Milan Gulaš bude hrát ve švédském Färjestadu

České Budějovice – Ruská mise reprezentačního hokejového útočníka  Milana Gulaše (27 let) končí. V pátek rozvázal smlouvu s předním týmem KHL Magnitogorskem, krátce potrénoval doma v Českých Budějovicích a v tomto týdnu se vydá vstříc novému angažmá, kterým bude tradiční švédský klub Färjestads BK.

25.11.2013
SDÍLEJ:

Milan Gulaš na tréninku Motoru České Budějovice.Foto: Deník/ Jaroslav Sýbek

Do Magnitogorsku jste zamířil z Plzně v lednu a strávil tam necelý rok. Jak na toto období  vzpomínáte?
Do Magnitogorsku jsem přišel čtyři kola před koncem základní části soutěže, takže se dá říct, že jsem tam šel na play off. Před startem vyřazovacích bojů byla čtrnáct dní pauza, během níž jsem stačil poznat spoluhráče a zapracovat se do týmu. Navíc mi sedl trenér Paul Morris. Nijak na mě netlačil a řekl mi, abych  hrál svou hru. Padli jsme si do noty i se spoluhráči v útoku, i když jsem tam byl krátkou dobu. Play off pro nás bylo trochu smolné, když jsme vypadli hned v prvním kole s Ufou.

Po sezoně trenér Morris u týmu skončil a nahradil ho Mike Keenen. Co znamenala tato změna pro vás?
Hovořilo se o celé řadě trenérů. Často padalo jméno Vjačeslava Bykova. Nakonec ale přišel Mike Keenen.  Původně jsem měl hrát v jednom útoku s Honzou Kovářem, který před sezonou přišel z Plzně. Tak nám to bylo i řečené. Dařilo se nám v přípravě, kdy jsme bodovali skoro v každém utkání.  Jenže jsem si při tréninku při fotbale zlomil nohu, což znamenalo značnou komplikaci.

Jak se to konkrétně přihodilo?
Bylo to při klasickém bagu. Spolu s Mozjakinem jsme chtěli oba najednou odkopnout míč a už to bylo. Zlomil jsem si zánártní kůstky a měsíc jsem byl mimo hru. To byl začátek mého konce v Magnitce. Stalo se to čtyři týdny před začátkem soutěže a úplně jsem z toho vypadl.

Stihl jste začátek KHL?
V klubu mi řekli, že mám být šest týdnů mimo. Chtěl jsem ale naskočit co nejdříve. První čtyřzápasový trip jsem ještě vynechal, ale potom už jsem se zapojil. Rval jsem to však všelijak, protože mě noha pořád ještě bolela. Hrál jsem pod injekcemi a prášky. Na to se ale v žádném případě nechci vymlouvat, protože to byla má volba, že půjdu na led.

Navíc jste ztratil parťáka z útoku, protože Jan Kovář se posunul do první řady k Mozjakinovi se Zaripovem.
V úvodu sezony se první řadě moc nedařilo a Kovy se posunul do ní. Je to výborný hokejista, chytil se tam a daří se jim až nevídaně. Do první lajny není důvod sahat. Byla to ale zase jediná řada, která hrála dobře. Ostatní sestava se hodně točila. První řada hrála opravdu hodně a na ostatní už moc času na ledě nezbývalo.

Trenér Keenen sázel především na svůj elitní útok?
On má každého hráče na nějakou variantu. Má specialisty na přesilovky i na oslabení. Na oslabení chodili hlavně mladí kluci. Naše řada byla nasazována na přesilovky, ale až jako druhá v pořadí, takže jsme toho prostoru dostali strašně málo. První lajna tam většinou zůstával skoro celé dvě minuty. Ve hře pět na pět jsme ledu také moc neměli. Proto jsem se rozhodl zajít za vedením klubu a požádat o uvolnění někam, kde bych víc hrál. Ještě nejsem tak starý, abych seděl na střídačce a doufal, že se na led dostanu na nějakých osm nebo deset minut.

Vedení Metallurgu vám vyhovělo bez potíží?
Z jejich strany v tom nebyl problém. Já osobně musím přiznat, že jsem od sebe také očekával víc. Že budu častěji prosazovat střelecky a týmu více pomohu. Byla to vzájemná dohoda. Nechtěl jsem, aby mě klub jenom platil a já vysedával na střídačce. To je lepší, aby tam hráli mladší kluci. Dohodli jsme se bez problémů.

Co říkal vašemu odchodu trenér Keenen, který patří mezi vyhlášené tvrďáky?
On skutečně není až tak moc komunikativní a většinou jenom rozděluje příkazy. Přesto jsme spolu měli dobrý vztah. Psal jsem mu o víkendu e– mail, protože jsem se s ním nestačil ani rozloučit.

Kdy jste ukončil v Magnitogorsku smlouvu?
Smlouvu jsme rozvázali v pátek. V době, kdy ještě kontrakt nebyl ukončený, odjíždělo mužstvo na trip, tak jsem požádal vedení klubu, zda – li  bych nemohl odcestovat s rodinou domů. Jestli mám trénovat v Rusku, a nebo doma, to už bylo skoro jedno. Klub mi vyhověl.

Doma v Budějovicích jste se připravoval s prvoligovým Motorem?
Ano. Domluvil jsem se s Alešem Kotalíkem a chtěl bych vedení Motoru poděkovat, že mi umožnilo zatrénovat si s jejich týmem, abych z toho nevypadl.

Kam povedou vaše další kroky?
Budu hrát ve švédském Färjestadu, kde už jsem podepsal smlouvu.

Co rozhodlo o tom, že jste dal přednost severu Evropy třeba před Spartakem Moskva, o kterém se také hodně nahlas hovořilo?
Švédsko je nádherná země a mohu tam být celou dobu s rodinou, což pro mě bylo hodně důležité. Hlavně se tam mnohem méně létá letadlem. Je to jenom několik tripů, což se dá přežít. Létání mi vadí, takže to pro mě byla dost důležitá okolnost. Asistentem trenéra je v klubu Radek Hamr, od něhož vím, že o mě mají skutečně zájem a měl bych tam pravidelně hrát.

Jak se Färjestadu aktuálně daří ve švédské lize?
Pohybuje se na hraně postupu do play off. Doufám, že se zvedneme a podaří se nám do vyřazovacích bojů postoupit. Färjestad je tradiční klub, který má na svém kontě řadu švédských titulů. Nebylo by špatné si o něj zahrát i letos.

Na jak dlouho jste v klubu podepsal smlouvu?
Do konce letošní sezony. Ve Švédsku se s cizinci dlouhodobější smlouvy kvůli daním ani neuzavírají.

Finanční podmínky jsou alespoň částečně srovnatelné s Ruskem?
To ne. Rusko je Rusko, to je jasné. Ale je to tam něco za něco. V daném momentu mi rozhodně nešlo v první řadě o peníze. Po finanční stránce to ve Švédsku samozřejmě špatné není. To určitě ne. S Ruskem se to ale nedá srovnávat. To je zase úplně někde jinde.

Kdy do Švédska odlétáte?
V úterý nebo ve středu. V každém případě v tomto týdnu. Ale do Švédska nepoletím. Rozhodli jsme se, že pojedeme autem. Letadlem trvá cesta s přestupy deset hodin, autem jsme tam za čtrnáct. Jsem v kontaktu se Sašou Salákem, který tam chytával. On mi poradil některé věci a také cestu autem, protože pak je lepší, když tam člověk má auto k dispozici. Mají tam skvělé fanoušky, město je krásné, takže už se do Švédska s rodinou těšíme.

Autor: Pavel Kortus

25.11.2013 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto

Bratři Michálkovi kralovali ve Vlkovské pískovně

Jindřichohradecká radnice. Ilustrační foto.

Podloží rozhledny je v pořádku, říká radnice

V Rapšachu zvítězili muži i ženy z Lásenice

Rapšach – Další kolo Velké ceny Třeboňska se konalo o uplynulém víkendu v Rapšachu.

Nominujte Deník v anketě Křišťálová Lupa 2017!

Nominujte Deník.cz do ankety českého internetu Křišťálová Lupa 2017! Díky vám bude mít Váš regionální Deník šanci dostat se do finálního hlasování v kategorii "Zpravodajství".

V sobotu rozezní parkán rock, ska i punk

Prachatice - Hospic music fest 2017 - nultý ročník jednodenního hudebního festivalu, odstartuje již tuto sobotu. Bavit se a pomáhat můžete od 13 do 22 hodin.

Na sál to nestihla. Porodila pod stoletou lípou

Písek – Tatínek by zasloužil medaili. Shodovaly se sestřičky na porodnickém oddělení písecké nemocnice, když v úterý propouštěly domů Evu Chvojsíkovou z Týna nad Vltavou s dcerkou Barborkou. Té se totiž už nechtělo čekat a přišla na svět v pátek ve 20.25 hodin za pomoci tatínka Miroslava kousek za bránou nemocnice pod stoletou lípou.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení