Konec vítězné série mrzí, ale důležité bude až play off, dobře ví Roman Vráblík

Jak s odstupem času hodnotíte sobotní prohru s Jihlavou?
V každém případě to byl kvalitní zápas, který se divákům musel líbit. I když byl chudý na góly. Chtěli jsme prodloužit sérii, kterou jsme na domácím ledě drželi, když jsme letos ještě ani jednou neprohráli. To se nám bohužel nepodařilo.

Řešili jste v kabině hodně domácí neporazitelnost, ale i sérii osmi posledních vítězných duelů?
O těch sériích jsme samozřejmě věděli, ale nijak jsme to nerozebírali. Připravujeme se na každý zápas a každý zápas také chceme vyhrát. Ale je fakt, že ty série vnímáme. Bohužel se nám nepovedlo je prodloužit.

Pokusil byste se stručně shrnout průběh utkání?
Prohrávali jsme sice 0:1, ale celkem rychle se nám podařilo vyrovnat. Stav 1:1 vydržel poměrně dlouho a bylo jasné, že jeden gól může všechno rozhodnout. Ve třetí třetině jsme ho dostali my. Sice bylo ještě dost času na vyrovnání, ale žádný gól už jsme nedali.

Do šancí jste se dostávali jen velice těžko. Byla příčinou úporná obrana soupeře ve středním pásmu?
Jihlava měla střední pásmo opravdu dobře pokryté. Většinou jsme čekali a jezdili do plných.

Vyhovuje vám víc herní projev třeba Kladna, které je hokejovější než Jihlava?
Kladno je o dost odlišný soupeř než Jihlava. Na Kladně jsou starší hráči a produkují technický hokej. Tím samozřejmě nechci říct, že Jihlava není technická. Ale její styl je založený na něčem jiném. Na bruslení a důrazu. V tom je dost velký rozdíl.

Právě jihlavská Dukla je jediný soupeř, se který jste letos nedokázali bodovat. Je to dané právě jejím úporným herním stylem?
Třeba Přerov hraje také důrazný hokej a dvakrát jsme ho porazili. Jenom v tom to určitě nebude. Možná nám v zápasech s Jihlavou chybělo i trochu štěstí. Musíme se z toho hlavně poučit a podobné zápasy vyhrávat. Abychom příště zvítězili 2:1 my.

Berete zápasy s Jihlavou jako takové malé derby?
Derby máme před sezonou s Táborem (smích). Ale dá se to tak brát. Při našich zápasech s Jihlavou doma i venku bývá vždycky parádní atmosféra. Od nás jezdí do Jihlavy hodně lidí, doma bývá většinou vyprodáno. Jsou to duely, které mají šťávu.

Tu dodala také bitka vašeho spoluhráče Bena Walkera s jihlavským Dundáčkem. Nebyl to v podání vašeho týmu letos vůbec první větší pěstní souboj?
Abych řekl pravdu, tak si žádnou větší bitku opravdu nevybavuji. Pořád čekáme, že se k něčemu odhodlá Martin Mazanec, ale on se pořád k ničemu nemá (smích).

Prospěje jednou za čas bitka atmosféře zápasu?
Většinou to nějaký impulz týmu dá. Bylo dobré, že do toho Ben šel.

Byl to za nepříznivého stavu 1:2 i trošku záměr, jak hosty malinko vykolejit?
Nemyslím si, že to byl záměr. Ben je takový hráč, který hraje hodně kontaktní hokej. Hájil našeho gólmana a z toho bitka vznikla.

Základní část WSM ligy je těsně za svou polovinou a vám patří první příčka v tabulce. Z tohoto pohledu můžete být spokojeni?
Z tohoto hlediska je to samozřejmě dobré. Na to ale nemůžeme hledět. Musíme se připravovat tak, abychom vyhrávali co nejvíce a byli jsme dobře nachystáni na play off. Pokud budeme první o dvacet bodů a pak vypadneme v play off, tak nám to nebude nic platné. Potřebujeme se dostat do takové pohody, abychom hráli svůj hokej a vyhrávali zápasy i v play off.

Nejbližší utkání vás čeká v Třebíči, na kterou se vám také nijak zvlášť nedaří.
Třebíč nehraje až tak důrazný hokej jako třeba Jihlava. My se ale nesmíme ohlížet na soupeře. Musím hrát svůj hokej a diktovat tempo hry. Když se soupeři přizpůsobíme, tak je to špatné.

Zápasy venku vás dlouho trápily, ale zdá se, že to už je naštěstí minulost.
Doufejme, že už je to minulost. Popravdě řečeno jsme ani pořádně nevěděli, čím to bylo. Věříme, že už venku nebudeme mít takové výpadky jako jsme dříve měli. Nemůžeme vyhrávat jenom doma a venku body ztrácet.

Trošku vás trápí marodka. Může to být problém?
Pár hráčů chybí, ale nějak se s tím popereme.