V Olomouci jste hned v první třetině dostali tři góly v průběhu pouhé minuty a šesti vteřin. Jak takový výpadek vysvětlujete?
Byl to samozřejmě klíčový moment celého utkání. Dostali jsme tři góly během tří střídání. To by se opravdu stávat nemělo. Když jsme inkasovali první gól, tak jsme to chtěli hned rychle srovnat, ale zapomněli jsme na zadní vrátka a dostali druhý. Vzápětí přišel třetí. Udělali jsme tři chyby a Olomouc nás hned potrestala. To se v takovém utkání s tak silným soupeřem prostě stát nesmí.

Bylo prakticky po zápase, nebo jste se alespoň trochu po takovém úderu zvedli?
Rozhodně jsme to nezabalili. Vytvořili jsme si docela velké množství šancí a třikrát jsme nastřelili tyčku. Kdyby místo nich byly třeba alespoň dvě branky, tak zápas mohl vypadat zase úplně jinak. Při naší smůle nám tam ale nic nespadlo. Naopak už jsme jenom sami inkasovali.

Olomouc potvrdila, že patří do špičky tabulky?
Je vidět, že hrají v pohodě. Dodržují systém, který mají zažitý. Podle mého názoru je to nejlepší tým v soutěži. Přijdou my ještě sehranější a týmovější než Mladá Boleslav. To je můj názor.

Podle informací ze zápasu v Olomouci jste se v závěru popral s Janem Knotkem. Jednalo se o velkou potyčku?
Byla to jen taková drobná šarvátka. Zaklesl jsem se do jeho brusle a on na mě spadl. Bylo to jen takové drobné pošťuchování. Jak jsme leželi, tak jsme si nějaké dali. Ale žádná velká bitka to nebyla. To ne.

Vyhrál jste na body?
Těžko říct. Dali jsme si po dvou ranách a už tam byl rozhodčí. Trvalo to jen chvilku. Byla to spíše remíza.

Bitky obecně moc do vašeho repertoáru nepatří. Je to tak?
Ano. Já se neperu. Jenom, když je to nezbytně nutné.

A kdy to bylo naposledy nezbytně nutné?
To bylo před dvěma lety ještě v extralize. V play off proti Liberci jsem se doma popral s Ulrychem.

Prohráli jste už šestkrát za sebou. Co uděláte pro to, abyste tuto nepříznivou sérii zastavili?
Musíme si to srovnat v hlavách. Každý musí jít na led především s tím, aby gól nedostal. Je třeba, abychom byli více trpěliví. Hrát klidně dvě třetiny na 0:0 a čekat na svou šanci třeba z brejku. Takhle u nás hrály například Litoměřice. Jenom bránily, vystřelily jedenáctkrát na branku, ale z toho daly dva góly. Musíme hrát trochu chytřeji. A více využívat přesilovky. To nám také chybí.

Máte v týmu celou řadu hráčů s bohatými extraligovými zkušenostmi. Jak je podle vás možné, že jste tak dole v prvoligové tabulce?
Sám to nechápu a nikdy jsem se s tím nesetkal. Máme kvalitní mužstvo a určitě bychom měli být výš.

Stále ještě pokukujete po play off, na které aktuálně ztrácíte už třináct bodů, nebo se zaměřujete spíše na boj o záchranu?
My se musíme v první řadě dívat sami na sebe. Nesmíme se svazovat tím, jak daleko máme do play off. V každém zápase je třeba bodovat. Ať je to kdekoliv a s kýmkoliv. Venku získávat minimálně bod a doma vyhrávat. Alespoň za dva, ale lépe za tři body. Nesmíme se pořád koukat kolem sebe, ale hlavně se zaměřit sami na sebe. Do konce základní části už zbývá jen čtrnáct zápasů a v každém musíme bodovat, i když to bude těžké. Ale není to nic, co by se nedalo zvládnout.

V sobotu vás čeká doma Havířov. Je to ten zápas, na kterém byste se mohli chytit?
Je to domácí zápas a musíme v něm za každou cenu bodovat. Ať už se bude vyvíjet jakkoliv. Musíme začít hrát více obětavě a padat do střel. To nám chybí. Větší obětavost a schopnost zlomit i nepříznivý vývoj utkání. Každý musí hrát na sto padesát procent. Trpělivě čekat, pozorně bránit a počkat si na svou šanci.