VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Ptáček odehraje v neděli tisící extraligový duel

České Budějovice - Kapitán bude slavit. Pokud se nestane něco nepředvídatelného, odehraje lídr obrany HC Mountfield František Ptáček (36 let) v neděli doma proti Zlínu tisící extraligový zápas své bohaté kariéry. Po Josefu Řezníčkovi se tak stane teprve druhým hokejistou, který tuto úctyhodnou hranici překročí.

24.11.2011
SDÍLEJ:

František Ptáček.Foto: František Panec

Po Josefu Řezníčkovi se tak stane teprve druhým hokejistou, který tuto úctyhodnou hranici překročí.

Původně jste měl tisící utkání odehrát už v pátek v Karlových Varech. Po upřesnění statistik k tomu dojde až v neděli doma se Zlínem. Máte vy osobně přehled o počtu odehraných zápasů?

Nejen já, ale i všichni ostatní si dlouho mysleli, že to vychází na zápas v Karlových Varech. Dělal jsem si legraci z toho, že se vedení klubu nehodilo, aby to bylo venku, takže to posunuli. Mně je celkem jedno, jestli to bude v pátek nebo v neděli. Zápasy jdou tak rychle po sobě, že člověk nepřemýšlí o tom, kolikátý je v pořadí.

Sledujte alespoň rámcově, jak vám přibývají na kontě extraligové starty?

Nesledoval jsem to vůbec. Až loni mi někdo připomněl, že se blíží můj tisící zápas. Jakmile se jubilejní duel začali přibližovat, tak se začali ozývat novináři, takže jsem začal mít docela přehled. Jinak jsem to opravdu nesledoval vůbec.

Tisíc zápasů v nejvyšší soutěže je ale významná meta. S tím souhlasíte?

To samozřejmě. Za tím číslem vidím především obrovské množství práce. Nejenom já, ale i moje rodina. Ještě nevím, co uvidím, až si v klidu sednu po sezoně. První, co se mi ale honí hlavou, je spousta hokejových let a hlavně ta spousta práce.

Chystá pro vás vedení klubu něco pro nedělní zápas?

Něco asi ano. Přece jen je to meta, kterou hned tak někdo nedosáhne. Myslím si, že i v klubu jsou rádi, že jejich hráč něco takového dokázal.

Nemáte trošku obavy, že případný ceremoniál odvede vaši pozornost od samotného zápasu?

V mém případě to nehrozí. Spíš doufám, že to odvede pozornost soupeře. Před zápasem asi něco proběhne, ale doufám, že to bude rychlé, krátké a stručné.

Za velkým počtem odehraných extraligových zápasů stojí především fakt, že se vám vyhýbala zranění a nikdy jste nebyl na zahraničním angažmá. V případě zdravotních problémů jste se jim poctivou přípravou snažil předcházet. Je tomu tak?

Ono je trénování a trénování. Měl jsem velkou výhodu v tom, že mi trénink nikdy nevadil. Mohu říct, že trénuji hodně, ale také s rozumem. Vím, že i když se mi moc nechce, tak je třeba tělo trochu zatáhnout, aby se předešlo zraněním. Před zápasem se dobře rozcvičím a snažím se dělat všechno proto, abych zraněním předešel. Přijít to ale samozřejmě může. Člověk si může něco natáhnout. Snažím se tomu však předcházet. Jsou to drobnosti, ale myslím si, že tomu strašně pomáhají.

Vyhýbají se vám i různé zlomeniny a podobné úrazy. K tomu je třeba mít při zápasech kus štěstí, nebo se tomu dá také předcházet?

Snažím se číst hru. Dívám se, kdo je na mě rozjetý a řítí se na mě. Jsou určité typy hráčů, na které si dávám fakt pozor. U nich se pokouším nárazu vyhnout, nebo na něj být opravdu dobře připravený.

Nikdy jste nehrál v zahraničí. Byly v minulosti nějaké zajímavé nabídky?

Sem tam se něco objevilo. Ta první přišla hned v šestnácti letech. Pamatuji si, že jsem tehdy přišel ze školy a na chvilku jsem si před tréninkem lehl, že si orazím. Najednou zazvonil telefon a mluvili na mě anglicky. Rozespalý jsem si říkal, že je to asi nějaký byznys. Dal jsem jim číslo na tátu, ale za deset minut volali znovu, že chtějí mluvit se mnou, a abych šel hrát hokej někam do Ameriky na univerzitu. V té době hodně lámanou angličtinou jsem jim vysvětlil, že nejdříve chci tady dodělat školu, abych měl alespoň maturitu, a pak se uvidí, takže z toho sešlo.

V průběhu vaší úspěšné extraligové kariéry už se nic zajímavého nenaskytlo?

Když jsem odcházel ze Sparty do Karlových Varů, tak se něco objevilo. Ale to je také tak všechno.

Mrzí vás, že jste si nikdy nezahrál nějakou zahraniční soutěž?

Teď ne. Možná mě to bude mrzet někdy zpětně. Určitě bych se zdokonalil v nějakém cizím jazyku. To mě momentálně mrzí asi nejvíc, protože v domácích podmínkách není lehké se cizí jazyk naučit. Přímá zkušenost je k nezaplacení. To mě trochu mrzí.

Už jste zahraničí vzdal, nebo stále ještě o této variantě přemýšlíte?

Asi už nikam nepůjdu. Chtěl bych být doma s rodinou. Asi by šlo vzít s sebou někam i děti, ale starší dcera chodí už do čtvrté třídy a není pak jednoduché dohánět učivo. Tuhle kapitolu už jsem zřejmě uzavřel.

Drtivou většinu své kariéry jste odehrál zaSpartu. Když se ohlédnete za svou bohatou kariérou, vybaví se vám jako první sparťanské mistrovské tituly?

Ve Spartě jsem vyrostl, naučil se tam hrát hokej a odehrál tam spoustu zápasů. Veškeré klubové úspěchy jsem udělal na Spartě. Byly tam čtyři mistrovské tituly a byl bych rád, kdybych ještě nějaký přidal.

Přidat další titul, to znamená v Budějovicích?

Bylo by to nejlepší. Čím dřív, tím líp. V mém věku už není nač čekat. Sezona je ale teprve rozběhlá a nemá cenu předbíhat, jak to dopadne.

V reprezentačním dresu jste odehrál jednatřicet zápasů. Loni jste se do národního týmu vrátil po dlouhé pauze před mistrovství světa, když jste extraligové play off odehrál ve famózní formě. Mrzelo vás, že jste se nakonec na šampionát nepodíval?

Vize trenéra byla jasná. Pozval mě na přátelské zápasy před mistrovstvím. Musel bych mít hodně velkou kliku a muselo by se zranit hodně hráčů nebo odříct svou účast, abych se tam dostal. Neřešil jsem, že jsem se na mistrovství nedostal. Byl jsem rád za nabídku alespoň na těch pár přátelských utkání. Strašně mě to potěšilo.

Formu jste ale měl. Dala se označit za životní?

To byla životní forma. Ještě ji samozřejmě mohu překonat, ale dařilo se mi opravdu dobře. Na základě toho mě trenér také pozval.

Ještě k aktuálnímu dění v extralize. Po reprezentační pauze se vašemu týmu nepodařilo naskočit v ideálním rozpoložení. Proč?

Je fakt, že je to hodně udřené. Dáváme málo gólů. Potřebujeme se zase rozběhnout. Vyhovuje nám zápasový rytmus. Přestávka nám nesedí. Je před námi důležitý měsíc, kdy budeme hrát prakticky non stop. Věřím, že se do tempa znovu dostaneme.

Nastartuje vás už zápas v Karlových Varech, kde se vám obvykle daří?

Čím dříve se nastartujeme, tím lépe. Ale je to sport. Uvidíme, s čím na nás přijdou oni a s čím naopak vyrukujeme my. Po zápase ve Vítkovicích přecházíme z velkého hřiště na malé, což by nám mohlo vyhovovat, protože doma máme také menší. Ono je asi jedno, s kým hrajeme, protože soutěž je opravdu hodně vyrovnaná. Pokud bychom vyhráli, tak by to bylo vůbec nejlepší.

Autor: Pavel Kortus

24.11.2011 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Marek Strnad z atletického oddílu TJ Nová Včelnice skončil v anketě šestý v absolutním pořadí a druhý mezi staršími žáky.

Včelničtí atleti zabodovali v anketě

Devítka žáků ze 4. základní školy v Jindřichově Hradci se skvěle předvedla na soutěži Young People in European Forests  a postoupila do regionálního kola, které se odehraje v Písku.
7

Žáci ze „čtyřky“ zazářili v mezinárodní soutěži o lesnictví

Muž si lehl na koleje a čekal na vlak

Bechyňsko - Mezi obcemi Bechyňská Smoleč a Všechlapy si v úterý před polednem  v lese mladý muž lehl na koleje a čekal na projíždějící vlak. 

Neznámý pytlák ulovil srnu v době hájení

Dačicko - V době od 16. února do 17. února neznámý pachatel na blíže nezjištěném místě honitby mysliveckého spolku Dolní Němčice u Dačic neoprávněně ulovil dospělou srnu.

Jihočeské klání hasičů poprvé v Táboře. Zdolávali stěnu

Tábor – Po dlouhých sedmnácti letech se další ročník soutěže jihočeských hasičů nekonal v Jindřichově Hradci, ale u táborské profesionální jednotky. 

První a třetí školka dostanou nové umývárky

Jindřichův Hradec – V první a třetí školce se bude rekonstruovat. 

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies