Jaký byl z vašeho pohledu první zápas série?
Pro mě osobně hodně těžký, protože jsem měsíc a půl nehrál. Bylo to náročné. Navíc hned druhý den se hraje znovu, takže je třeba se dát rychle do kupy. Jako mužstvo jsme to ale zvládli a důležité první utkání vyhráli.

Slavii jste prakticky k ničemu nepouštěli. Nakonec jste ale v závěru zápasu inkasovali. Nebyl konec kvůli tomu až zbytečně nervózní?
Je fakt, že ten gól soupeře trochu nabudil, ale konec jsme zahráli s přehledem. Ale je to pořád jen jeden zápas. Je třeba myslet už na ten další. Série pokračuje.

Nečekali jste od Slavie trochu houževnatější odpor?
Čekali jsme, že Slavia bude hrát ze zabezpečené obrany a spoléhat na brejky. Věděli jsme, že budou rozhodovat přesilovky. V play off to tak bývá. Využili jsme je a jsme rádi, že jsme vyhráli. A jedno, jestli 1:0 nebo třeba 5:1.
První gól zápasu jste dal ve vlastním oslabení, když jste najížděli na branku soupeře v přečíslení dva na jednoho.


Neměl jste v plánu spíše nahrávat Martinu Heřmanovi?
Viděl jsem, že jdeme s Martinem dva. Ale všiml jsem si také, že tam dojíždí hráč soupeře a bylo by riskantní přihrávat. Tak jsem udělal kličku na střed a vystřelil. Trefil jsem se gólmanovi mezi nohy. Byl jsem za to rád. Gól na 1:0 pro nás byl velkou psychickou výhodou.

Zdroj: Deník/ Pavel Kortus