Na Kladně se hrál výborný hokej. Vnímal jste to tak i vy na ledě?
Jeli jsme tam s tím, že chceme hrát na vítězství a diktovat tempo hry. Vývoj zápasu se samozřejmě přeléval ze strany na stranu, ale řekl bych, že jsme odehráli dobrých pětašedesát minut. Za dva body můžeme být rádi, protože do té doby na Kladně nikdo nevyhrál. Co nám říkali trenéři, tak většina týmů tam jela, nechala kluky z NHL hrát a jenom koukala. My jsme s nimi hráli od první minuty velice dobrý hokej.

Zase až tak daleko nebyla ani výhra za tři body. Nemrzí vás, že jste ji nakonec neuhájili?
Šance na tři body samozřejmě byla, ale na druhou stranu musíme uznat, že v určitých fázích zápasu, kdy nás soupeř přehrával, nás výrazně podržel Pavel Kantor v brance. Důležité bylo, že jsme po celý zápas vedli a oni museli dotahovat. I když Jarda Jágr vyrovnal na 2:2, tak tam pořád byla šance vyhrát ještě v základní době nebo v prodloužení. Je škoda, že jsme nepřivezli ještě jeden bod navíc, ale na druhou stranu jsme se mohli vracet také jenom s jedním.  Dva body jsou pro nás určitě pozitivní.

Na konci úvodní třetiny jste zaznamenal dorážkou svůj premiérový extraligový gól.
To byl výsledek toho, jak jsme  hráli. Drželi jsme puk ve třetině a hráli jsme dobře po rozích. Dalším krokem pak   bylo snažit se cpát to do branky. I když první střela neprošla, tak tam musí někdo vletět na dorážku. Martin Hanzal s Milanem Michálkem odvedli dobrou práci v útočném pásmu a já jsem na nic nečekal a střílel. To jsou situace, ze kterých v dnešním hokeji padá nejvíce gólů. Dobré pro mě i celý tým bylo, že se puk odrazil zpátky ke mně. Dorážka prošla Honzovi Cháberovi mezi betony.

Podobným způsobem padly všechny čtyři góly v základní hrací době. To asi není náhoda.
V současném hokeji je takový trend, že krásné góly padají v zápasech až v době, kdy už je rozhodnuto. Jinak se povede jednou za deset zápasů nějaký krásný gól, kdy někdo vyšachuje soupeře do prázdné branky. Dneska je většina gólů vydřených a padá z okolí branky. Čím víc hráčů se naučí do branky chodit, tím více gólů bude padat. O to těžší to budou mít brankáři a bránící hráči.

Vítězný gól jste dal pouhé čtyři vteřiny před koncem prodloužení. Myslel jste na to, kolik času zbývá do sirény?
Ne. Šli jsme s Tomášem Mertlem na led v době, kdy chybělo nějakých třicet vteřin do konce. Mertlík trefil dobrou střelou tyčku a už tam jsme mohli rozhodnout. Pak zbývalo asi deset vteřin do konce a domácí měli puk na holi. Chtěli ho vyvážet a šlo jen o to, že člověk vycítí šanci jít za pukem. Povedlo se mi obrat o kotouč jednoho kladenského hráče. Když jsem pak najížděl ze strany, tak už se nedalo moc vymýšlet. Každá střela na branku je dobrá a nakonec to Honzovi propadlo mezi lapačkou a tělem do sítě. Byl jsem za ten gól moc šťastný.

S Cháberou jste nastupoval  před lety při postupové sezoně do extraligy.  Pomohla vám i znalost tohoto gólmana?
To už je osm let a Honza tady navíc už nějakou dobu nepůsobí. To nemělo vliv. Ale on prožívá na Kladně vynikající sezonu. Pro nás nebylo důležité, že hrajeme proti klukům, kteří prošli budějovickým mančaftem. Důležité bylo, že jsme si tam jeli pro nějaký bodový zisk.

Zaznamenal jste své premiérové extraligové góly. Neohlásil už se vám týmový pokladník Jiří Šimánek?
Zatím nic takového neproběhlo. Ani na to ještě nebyl čas, protože po zápase jsme hned  chvátali domů. Ale myslím si, že to někdo zkusí.

A uspěje?
Hraji tady sice zadarmo, ale nějak se domluvíme.

Na kladenském zimním stadionu bývá tradičně velká zima. Má to vliv na váš výkon?
Je tam velká kosa a nepříjemné to je, protože teď už je člověk zvyklý na jiné arény. Na druhou stranu je tam vynikající led. My si ale na zimu stěžovat nemůžeme, protože se nám tam zápas vcelku povedl.

V průběhu reprezentační přestávky jste se vypravil za rodinou za oceán. Prospěla vám po psychické stránce návštěva vašich nejbližších?
Každý den, který mou strávit s manželkou a dětmi, je pro mě v mé situaci obrovský bonus. Na druhou stranu to strašně rychle uteklo. Krásné věci vždycky rychle utíkají. Byl jsem šťastný, že jsem je viděl a mohl s nimi strávit nějaký čas. Nekrásnější na vítězství na Kladně bylo, že jsem se po zápase s nimi mohl podělit o radost.

Odehrál jste v extralize tři zápasy. Cítíte, že vaše výkonnost jde pomalu nahoru?
Nemluvil bych ani tak o výkonnosti. Potřebuji se hlavně dostat do zápasového rytmu. Není to nic jednoduchého, protože jsem neměl tréninky ani přípravné zápasy. Je to jiné než při minulé stávce, kdy jsem měl přípravu s národním týmem a Světový pohár. Až potom jsme tady začali hrát. Teď nic. Proto bych mluvil spíše o nějakém zápasovém zatížení, a to nás v tomto týdnu čeká dostatečné. Každý hráč v jakékoliv soutěži potřebuje pár zápasů, aby se do toho dostal.