V současné době je jeho principálem Augustin Kotil, který odpovídal Deníku na otázky spojené právě s jejich loutkovým divadlem.

Kdy jste se rozhodli obnovit tradici ochotnického loutkového divadla v Třeboni a co vás k tomu vedlo?
V roce 2000 zemřel principál Miroslav Zelenka, který byl do té doby hybnou silou. Jaroslav Psík se pokusil v červnu roku 2001 na Miroslava Zelenku navázat, ale po divadelních prázdninách již soubor nikdo nesvolal. Tehdejší vedení IKS, které bylo v té době zřizovatelem loutkového divadla, v roce 2003 kontaktovalo členy souboru a požádalo je o obnovení tradice. Pokud by se tak nestalo loutkové divadlo mělo být zrušeno. V souboru dále zůstali lidé, kteří hraní věnovali dlouhá léta. Došlo však i ke generační výměně a bylo potřeba doplnit chybějící členy souboru, aby bylo možné využít celkový fundus loutek a repertoár divadla. Začátkem divadelní sezony 2004–2005 byl soubor požádán tehdejším vedením města o založení Spolku třeboňského loutkového divadla. Tím došlo k odštěpení ze struktury města s odůvodněním, že příliš zatěžujeme rozpočet IKS ( poz. 100 tisíc za rok). Veškerý mobiliář, technika, kulisy i loutky však zůstali ve vlastnictví města, které je spolku propůjčuje pro přípravu a produkci představení. Spolek jako takový tvořili pouze jeho členové. Dnes se můžeme již pochlubit jednou sadou loutek a kulis ke hře O krásné Bertě a vodníkovi a v loňském roce se nám podařilo nakoupit veškerou novou techniku – osvětlení i ozvučení.

Kolik členů a nastudovaných loutkových představení váš současný soubor má?
V současné době máme 20 kmenových členů a 8 členů na zavolání, kteří nejsou potřeba na všechna představení. Více než polovina souboru jsou členové s desetiletími strávenými s loutkami. Vždyť i já letos v září oslavím 20 let v loutkovém divadle. Jsem rád, že se nám v posledních dvou letech podařilo soubor trochu také omladit. Nejmladšímu je 12 let a nejstaršímu 64 let. V současnosti máme na repertoáru 13 loutkových představení. V loňském roce jsme připravili premiéru detektivní komedie Past na osamělého muže, která je čistě činoherní. Její reprízu připravujeme na podzim. Ještě jsme předělali loutkovou Vánoční hru a hrajeme ji jako živý Betlém. A v neposlední řadě máme na repertoáru reklamní představení pro jednu firmu vyrábějící hračky.

Hrajete zejména s historickými loutkami, ale máte i mladší, mohl byste je přiblížit?
V depozitáři města jsou nejstarší loutky z 20. let minulého století. Nejstarší používané jsou z poloviny 50. let a nejmladší z roku 2004. Hrajeme převážně klasickými marionetami na nitích, až donedávna na dlouhém vedení 280 cm. Ty jsme kvůli komplikacím, po výpovědi z původního divadla v klášteře, zkrátili na vedení 110 cm. Kdo zavítá do Třeboně může si téměř 120 loutek prohlédnout v Expozici loutek, kterou soubor sám nainstaloval i s kulisami a rekvizitami v Březanově ulici č. 6. Hraní s loutkou je celkem technicky složité nejméně má 8 nití, a proto soubor hraje s rozdělenou interpretací. To znamená, že jedna postava má svého vodiče a mluviče. Pro každou hru je určena jedna sada loutek a kulis, aby bylo celé představení výtvarně jednotné. Z toho pak vyplývají vyšší nároky na prostor pro skladování. V loňském roce jsme řadu loutek z depozitáře opravili, město Třeboň na tuto opravu obdrželo od Jihočeského kraje grant. No a minulý týden jsme se pustili do výroby nových loutek na nové představení.

Stala se vašemu souboru při představení nebo přípravách nějaká kuriózní příhoda?
Příhod je více, ale vyberu pouze jednu. V loňském roce jsme se loučili s naším starým divadlem v klášteře hrou Dlouhý, Široký a Bystrozraký. Sál doslova praskal ve švech a bylo tam plno malinkých dětí. Proto je vždy před představením podle diváků potřeba upravit hlasový projev mluvičů. Pan Klečka, který mluvil Černokněžníka, dostal pokyn ať tolik během představení postavu poněkud zklidní, protože jsou v sále i hodně malé děti, aby se nebály. Pohádka se rozběhla, ale síla emocí při posledním představení dobře míněnou radu přehlušila a černokněžník byl zlý a pouštěl hrůzu co se dalo…. No a po představení přišla do zákulisí maminka, že se její syn při prvním výstupu černokněžníka strachy pokakal.

Kde všude teď v létě hrajete a jaká další představení připravujete?
Přes léto hrajeme převážně venku, protože stále nemáme stálé zázemí a venkovní představení jsou přece jenom taková uvolněnější. Díky pochopení kastelána zámku v Třeboni Pavla Hofmana hrajeme v zámeckém parku a na velkém nádvoří. Tento pátek je na programu Pták ohnivák a liška Ryška od 18 hodin v parku u altánu a v neděli O Šípkové Růžence od 17.30 na velkém nádvoří. Máme ještě několik zájezdových představení. V loňském roce jsme odehráli celkem 40 představení a podle letošního rozpisu se začínáme k tomuto číslu blížit.

Letos jsme postoupili se hrou Dřevěný Vojáček a jeho přátelé z krajské přehlídky Skupovo Strakonice do národní přehlídky Loutkářská Chrudim ( LCH). Kvůli přípravám na ni jsme nemohli zatím studovat žádnou novinku.

A protože příští rok je rokem Rožmberským, připravujeme malý kabaret ze života Petra Voka. Bude to takové klipové moderněji pojaté představení plné písniček a vtipu inspirovaného jeho životem. Nesmíme zapomenout ani na děti. Hned na podzim začneme s přípravou nějaké pohádky.