Byla tím zahájena téměř čtyři desítky let trvající publikační činnost jihočeského vědce a člověka mnoha zájmů, hraběte Jiřího Františka Buquoye (1781 – 1851).

Právě toto výročí by měla v pátek 9. prosince připomenout konference na buquoyském zámku v Nových Hradech, kterou pořádá Ústav fyzikální biologie Jihočeské univerzity ve spolupráci s Ústavem nanobiologie a strukturální biologie Akademie věd ČR.

Hrabě Buquoy je dnes známý zejména díky vynálezu hyalitu, zcela neprůhledného barevného skla. Do obecného povědomí se dostal také založením Žofínského pralesa, prvního chráněného území na světě.
Konference připomene v šesti přednáškách možná méně známé, ale rozhodně významné aspekty jeho života i odborné činnosti.

Dalibor Štys, ředitel Ústavu fyzikální biologie JU, představí Buquoye jako teoretika matematického modelování ve vědě. Historik Miloslav Man z pasovské univerzity bude mluvit o vzdělávacích cestách do Francie a Itálie, které hrabě podnikl po dokončení svého studia.

Německá historička a prapravnučka Jiřího Františka, Margarete Buquoy, prostudovala deníkové zápisy ze setkání Buquoye s francouzskou vědeckou obcí a poreferuje o nich. Romantické filozofování hraběte přiblíží student Filozofické fakulty Jihočeské univerzity Michal Morawetz.

O Lagrangeově rovnici Buquoyova problému bude mluvit Roman Prokýšek z pražského ČVUT a konferenci zakončí přednáška teoretického fyzika z Matematicko-fyzikální fakulty UK v Praze Petra Chvosty o starých a nových tvářích univerzální tepelné smrti.
Všechny přednášky budou předneseny anglicky a každý zájemce je srdečně zván.

Program zpestří i koncert Jihočeského studentského orchestru pod vedením dirigenta Haiga Utidjiana.

MICHAL MORAWETZ