Zatím je na začátku, ve fázi hledání hledání herců. Má za sebou první konkurz a v merku pár lidí, s nimiž by ráda pracovala. Předpokládá, že do premiéry bude potřebovat až rok.

Jak byste hru představila?

Muškaření jsem napsala už asi v roce 2013 s tím, že ji budu hned realizovat s divadelní skupinou, kterou jsem vedla v Praze. Jenže pak jsem z Prahy odešla, čímž se uvedení odložilo a Muškaření ustoupilo do pozadí. Mezi tím jsem napsala a ještě rozepsala další hru. Muškaření pak nedávno uvedl soubor z Třebichovic pod Orebem a když jsem viděla premiéru, znovu jsem dostala chuť se do hry pustit podle vlastní představy, i když oni ji udělali velmi dobře.

Takže jste se vydala stejnou cestou jako váš otec.

Já jsem psaní nikdy neplánovala, ale samozřejmě, s jeho psaním jsem rostla, takže mne určitě ovlivnil.

Kdy se zrodilo?

Jednou v divadle přišel nápad, který jsem zvedla ze země a ještě ten den jsem začala psát.

Hrajete si ve svých hrách?

Naposledy jsem hrála v Praze a od té doby už ne, víc jsem se soustředila na režii a taky přišly děti a stěhování do Tábora. Ale do Muškaření se herecky asi zapojím.

Plánujete, že využijete táborské ochotníky?

Jsme v kontaktu a některé jsem oslovila, protože u táborských ochotníků jsem před lety začínala. Mým prvním účinkováním byla tenkrát hra Ze života hmyzu, ale pak jsem odešla studovat do Prahy. Dveře jsou ale otevřený i ostatním, protože v Táboře je velký potenciál herců, o nichž vím, že třeba herectví studovali, ale momentálně se mu nevěnují. Uvítám i obyčejné nadšence.

Naďa Míková (39) pochází ze Slezska, ale rodiči se často stěhovali, až zakotvili střídavě v Táboře a v Hlavatcích u Tučap. Do Tábora se z Prahy vrátila před rokem.
Naďa Míková.Zdroj: Deník / Alena ŠatrováVystudovala Střední pedagogickou školu v Prachaticích, po ní hereckou školu v Praze a nakonec divadelní vědu na Masarykově univerzitě v Brně. Založila dva divadelní soubory, v nichž spolupracovala například s Klárou Vytiskovou nebo Mikulášem Růžičkou, původem z Bechyně, který pro ni psal hudbu.
S manželem má dvě dcery (6 a 4 roky).

Hra je ze současnosti?

Ano, je z divadelní prostředí, kde se koná konkurz. Ženy hledají muže do souboru, ale je za tím i něco víc, konkurz je vlastně jejich taková zástěrka, protože chlapy hledají i na něco jiného. Nakonec to s nimi trošku zamává.

Kolik rolí potřebujete obsadit?

Hlavní role jsou pro čtyři ženy, které potáhnou celý děj a muži jim budou dělat takové přihrávače. Těch mužských postav je hodně, mají spíš kratší vstupy, ale je možné to pojmout tak, že je odehrají jen tři a budou se střídat. Teď mám ale představu, že jich naberu co nejvíc, třeba dvacet. A pak uvidím, jak se to vytříbí.

Co na ni řekl tatínek?

Že dobrý, měl radost a dokonce mi ocenil dialogy i způsob mého psaní. Když chce, umí pochválit (smích).

Čte vaše scénáře jako první?

Už nevím, jestli Muškaření četl první on nebo manžel. V každém případě, až když bylo celé napsané, v průběhu ho nikdo nečetl.

Měl tendenci vám něco opravovat a měnit?

To vůbec, možná mi řekl nějaké své postřehy, kde by třeba bylo dobré trochu ubrat, ale vyloženě mi do scénáře nezasahoval.

Na kdy plánujete premiéru?

To je hodně otevřené, myslím si, že nám práce bude dlouho trvat, vidím to tak na rok. Určitě na to nebudu tlačit, protože mne nic nežene a není nutné s tím vyjít, pokud nebudu mít pocit, že jsme dobře připravení.

Jan Krejčík.Zdroj: Deník / Alena ŠatrováPrvního kola konkurzu se zúčastnil například Jan Krejčík, jehož režisérka potrápila se ztvárněním stejného textu různými způsoby. „Zkušenosti s herectvím nemám žádné, ale protože od Nadi nejdřív přišla nabídka, tak jsem na konkurz přišel, proč to nezkusit,“ řekl vyzbrojen připravenou písničkou Moře v hoře od skupiny Kryštof. Další zájemci o role ve hře Nadi Míkové mohou přijít do MŠ Mufík (Špitálsku ulice) 18. srpna v 18 hodin