VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Dříve chodili koledovat v pondělí jen mládenci

Jindřichův Hradec– Na velikonoční téma zasvěceně odpovídala Deníku na otázky etnografka Muzea Jindřichohradecka Alexandra Zvonařová.

5.4.2010
SDÍLEJ:

Alexandra Zvonařová.Foto: Deník/Stanislava Koblihová

Velikonoční svátky vycházejí každý rok na jiné datum, mohla byste upřesnit, podle čeho se stanovují?
Velikonoční svátky, které patří k hlavním svátkům jara a k nejvýznamnějším křesťanským svátkům připomínajícím smrt a vzkříšení Ježíše Krista, jsou svátkem pohyblivým. To znamená, že Velikonoce připadají pokaždé na jiný termín, jenž se stanovuje vždy podle prvního jarního úplňku. Velikonoční neděle pak tedy připadá vždy na první neděli po prvním jarním úplňku, takže může být v rozmezí od 22. března do 25. dubna. Přesné tabulky pro určování Velikonoc sestavil již v pátém století patriarcha Kyrill.

Mohla byste vysvětlit, proč se říká Škaredá středa, Zelený čtvrtek, Velký pátek, Bílá sobota a jak by se v tyto dny měli lidé chovat a stravovat – jaké zvyky se k těmto dnům vážou?
Tyto názvy jsou spojeny s posledním týdnem těsně před Velikonocemi, který se nazývá pašijový nebo též svatý. Tento týden má pro každý svůj den speciální název. Začíná se Modrým pondělím a dále následuje Žluté úterý, Škaredá středa, Zelený čtvrtek, Velký pátek, Bílá sobota, Velikonoční neděle a Červené pondělí. Škaredá středa je nazývána podle toho, že prý toho dne zradil Jidáš Krista. Podle lidové víry se toho dne nesmí nikdo mračit jinak se bude škaredit po všechny středy v roce. Škaredá středa bývá též nazývána sazometnou, neboť se toho dne vymetaly komíny. Na Zelený čtvrtek, kdy byla podle křesťanů konána poslední večeře Ježíše Krista, by se měla jíst jen zelená strava, aby byl člověk po celý rok zdravý. V tento den také naposledy zněly zvony v kostelích, neboť pak „odlétaly do Říma“, odkud se „vrátily“ až na Bílou sobotu. Hlas zvonů proto nahrazovaly řehtačky a klapačky, se kterými chlapci běhali po vesnici. Říkalo se, že honí Jidáše. Velký pátek, kdy byl podle tradice Ježíš Kristus usmrcen a uložen v hrobě, byl dnem smutku. V tento den se nesmělo orat, péct chléb a rozdělávat oheň. Lidé vstávali před východem slunce a odcházeli se omýt k potoku, aby odvrátili všechny nemoci. Utírat se nesměli, protože by mytí ztratilo svou magickou moc. Na Velký pátek se otevírala země, aby odhalila na krátkou dobu své poklady. Další den ráno na Bílou sobotu se světila v kostele voda, kterou pak hospodáři používali ke kropení úrody a stromů. Po bohoslužbě se pálilo u kostelní zdi drobně nasekané dřevo „jidáše“. Uhlíky z tohoto ohně se pak dávaly do chléva, aby se dobytku dařilo a pod střechu domu, aby do něj neuhodilo. Bílá sobota byla též dnem úklidu celého domu. Všude se mylo a čistilo a také peklo a vařilo. Každá hospodyňka si upekla nejenom mazanec a beránka, ale také velikonoční hlavičku s kopřivami a uzeným masem a nabarvila vajíčka.

Co se týká Velikonoční neděle a pondělí, lidé je už dnes mají spojené jen s malováním vajec a pomlázkou a jídly jako je velikonoční hlavička nebo mazanec a beránek, mohla byste přiblížit i význam těchto dnů?
Velikonoční neděle nebo též Boží hod je nejdůležitějším křesťanským svátkem roku. Je to den, kdy Kristus vstal z mrtvých. V tento den světil kněz v kostele velikonoční pokrmy – beránka, mazanec, vejce, chléb a víno. Tyto pokrmy se pak po kouscích měly jíst až do oběda, aby tělo pozvolna připravily na běžnou stravu po dlouhém půstu. Zbytky jídla se pak rozsypaly po poli a louce proti krtkům. Odpoledne se světilo žito. Hospodář s hospodyní obcházeli všechna pole a zastrkávali do země svěcené křížky vyrobené z proutků. Odpoledne pak řezali kluci vrbové pruty na pomlázky. Na Velikonoční pondělí, kterému se podle tradiční červené barvy vajíček říkalo také Červené pondělí, se odbývala pomlázka, při které dům od domu chodívali chlapci za děvčaty se spletenými pomlázkami. Jimi šlehali děvčata i ženy v domácnosti a dostávali malovaná vajíčka.

Pekly se zmíněné mazance a beránci vždycky?
Ano, jedná se o tradiční pečivo, které bylo odedávna nedílnou součástí velikonočních svátků v celém našem křesťanském prostředí. Navíc se ještě objevují v jednotlivých oblastech další typy pečiva a pochutin, které jsou typické pro ten konkrétní region.

Mezi tradiční symboly Velikonoc patří třeba pomlázka a řehtačka, jaký mají význam a odkdy se používají? Kdy mají správně chodit koledníci s pomlázkou?
Pomlázka je nejdéle dochovaný lidový obyčej. Slovo pomlázka má dvojí význam. Jednak se tak říká spletenému vrbovému proutí, kterým se mládež vzájemně šlehá. Dívky se tak „omlazují“ – dotykem přebírají sílu z nových napučených prutů. Jednak se tak nazývá obvyklý velikonoční dar – malované vejce – kraslice. Řehtačky a klapačky se v minulosti používaly v období mezi Zeleným čtvrtkem a Bílou sobotou, kdy nahrazovaly zvuk zvonů, které „odletěly do Říma“. Na pomlázku se má chodit vždy o Velikonočním pondělí.

V posledních letech chodí na vesnici koledovat děvčata, a to každým rokem. Chodila někdy i v minulosti? Co si o koledování děvčat myslíte?
V dřívější době chodili koledovat jen mládenci za svými děvčaty. Byl to vlastně projev náklonnosti a lásky. Když od dívky mládenec pomlázku dostal, věděl, že je mu příznivě nakloněna. Za to jí daroval srdce z pouti a mohl doufat, že s ním dívka půjde na pouťovou tancovačku. V dnešní době se již tato tradice nedodržuje. Na pomlázku chodí muži, chlapci i děvčata a jedná se již jen o zábavu. Koledování děvčat mi nevadí. Každá tradice se postupem času měnila, ale je důležité, že se jí podařilo zachovat i v dnešním přetechnizova­ném světě.

Jak vypadaly tradiční velikonoční svátky na Jindřichohradecku v historii? Lišily se nějak zvyky na Jindřichohradecku, Třeboňsku a Dačicku?
Velikonoční svátky se slavily v naší zemi téměř všude stejně. Zvláštností nebyl ani náš region. V minulosti existovalo pár zvláštností, které jsou popisovány v kronikách a v dalších pramenech. Například ve Vlčicích se na Velký pátek modlili v zahradě, tak jako Kristus v zahradě Getsemanské, a kolem zdí zapichovali svěcený jasan, aby se nedělala jedovatost. V Lásenici na Velikonoční pondělí museli synové hospodářů práskat na dvoře bičem a pak šli na pomlázku. V Kostelní Radouni dostávali chlapci na pomlázku nejen malovaná a bílá vejce, ale také vejce v podobě dětské hlavičky. Za ni pak děvčata o pouti dostávala u cukráře koupenou perníkovou panenku nebo srdce. V Jarošově nad Nežárkou se na Zelený čtvrtek lidé myli a modlili venku a vařila se kaše s medem. Na Bílou sobotu pak vymetaly hospodyňky koštětem práh, aby se ve stavení nedržely blechy a k obědu se jedly pečené jidášky s mákem a medem a k večeři hlavička. V pondělí chodili hoši po pomlázce hrát hry s vejci – šibeničku, čáru a sekání vajec. Úsměvnou velikonoční zajímavostí bylo například to, že chlapci z Lásenice, Lhoty a Příbraze, když chodívali ze svěcení pomlázek z kostela ze Stráže, mezi sebou s pomlázkami vždy bojovali, takže domů pak donesli jen několik přelámaných prutů.

Když by se chtěli návštěvníci přijít podívat do Muzea Jindřichohradecka na nějaké velikonoční exponáty, co byste jim ukázala?
Muzeum Jindřichohradecka má především velmi bohatou sbírku kraslic z celého regionu, z nichž k nejcennějším patří kraslice z konce 19. století, zdobené unikátní technikou. Jedná se o Jarošovskou krajku, která se dodnes používá v Jarošově nad Nežárkou a jejím okolí. Tento zvláštní typ voskové batiky připomíná jemné krajkové vzory. Vedle kraslic najdeme ve sbírkách ještě několik typů pomlázek, které jsou splétané různými technikami a také velké řehtačky a klapačky, které vozili po vesnicích chlapci na trakařích.

Autor: Stanislava Koblihová

5.4.2010 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
V sobotu byla slavnostně otevřená nová naučná cyklostezka z Kardašovy Řečice okolo rybníků. Teď můžete na cyklovýlet okolo Světa.

V neděli můžete vyrazit na kolo nebo do kina

Jednotka SDH Netolice od 2:10 hodin odklízela polomy spojené s bouřkou, která přešla přes okolí. Obě cisterny se vrátily v 6 hodin na základnu.
12

Turisté mají po bouřce omezený pohyb po Šumavě

Kabelkový veletrh pokračuje

Jindřichohradecko – Ještě čtrnáct dnů máte na to, abyste se podívali do skříní, šuplíků a knihovniček a vybrali věci, které již doma leží bez povšimnutí, a darovali je do Kabelkového veletrhu.

Na letišti bouřka utrhla letadlo

Jindřichův Hradec - Na jindřichohradeckém letišti se při bouřce v noci na sobotu vytrhl letoun Andula z ukotvení v betonu.

AKTUALIZUJEME / SLEDUJEME ON-LINE

Noční bouřka se prohnala jihem Čech, zastavila i vlaky

Jižní Čechy - Bouřka, která se prohnala zemí, neušetřila ani jižní Čechy.

Tehdy tam palci zamačkávali bubliny horkého asfaltu

Jaroslavice – Na místě, kde kdysi stála vesnice Jaroslavice, je nyní Hněvkovická přehrada. V sobotu se na loučce u přehrady setkají rodáci této zatopené vesnice a zavzpomínají na staré časy.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení