Etické pravidlo říká, že komentovat zpravodajské události má někdo jiný než ten, kdo o nich informuje. Do minulého týdne jsme v kulturní rubrice pravidlo ctili. Jenže. Po sérii urážek od lidí z Jihočeského divadla kulturní kritik Tomáš Veber, jenž v této rubrice působil jako hlavní komentátor, ukončil s Deníkem spolupráci. Nedivím se mu. Najít podobně erudovaného člověka je dost těžké, a proto zde p.t. čtenář dnes čte mě.

Černou komedii inscenovaly v divadle nové posily Adam Rut a Kristýna Čepková. Kdybychom přistoupili na pohrdlivý tón, s jakým se právě Rut obul do Vebera („svým názorem mě obtěžuje…”), stačilo by půjčit si titulek rozhovoru s Rutem v divadelním bulletinu a napsat, že v jeho případě bude čekání na světlou chvilku asi pořádně dlouhé. Nechme ale urážky těm, do jejichž modu operandi patří.

Jak číst slova Martina Glasera? Jednoznačně: Černá komedie v nynější podobě je průšvih. Což je v prvé řadě špatná zpráva pro divadlo a v druhé pro jeho publikum. Pro divadlo proto, že nové posily v tomto případě selhaly (do Vebera ovšem stříleli oba s chutí). V divákovi pak kromě naštvanosti, že přišel o hru, na kterou se těšil, zůstane otazník ohledně potenciálu nových tváří. Naopak velmi dobrá zpráva je to pro všechny, kteří divadlo kritizují kvůli tomu, že dostává od města obří dotaci.

Velmi bych si přál, aby se nakonec Černá komedie do repertoáru dostala a aby ji k premiéře dotáhli právě dva nositelé slavných uměleckých příjmení. Jinak totiž Rutova slova o odvaze a neústupnosti (Deník 28. 11.) vyzní směšně. Odvahu zatím prokázal hlavně v boji s recenzentem, takže bůh opatruj kritiky, kteří ho nepochválí. Na rozdíl od některých kolegů si nemyslím, že dva pražští intelektuálové nám, jihočeským buranům, přišli ukázat, jak se dělá divadlo. Ale jednu věc, která asi není mezi mladými 'in', trochu postrádám: pokoru.

vaclav.koblenc@denik.cz