Drobná knížka Víta Kalába byl opravdu podařený nakladatelský tah, okořeněný navíc krátkou notickou Václava Koubka na zadní straně přebalu. Spojení Koubka s Kalábovou knížkou, ilustrovanou Milanem Starým, jež vyšla jako druhý svazek edice TAH nakladatelství 65. pole, není nijak nahodilé. Mnohem spíš jde o předání symbolické 'štafety' mezi Koubkovými (nejen) Hospodskými povídkami a Kalábovým Dám se poddat.

Při četbě čtrnácti Kalábových momentek ze života se o hospodách a pivu mluví často. Naštěstí se však z hospod všeho druhu podíváme s autorem také mezi lidi, na pracoviště či k lékaři. Z námětů některých příběhů (např. Bubínek) je lehounce cítit jejich stáří, což navozuje dojem, že autor povídky do knihy skutečně po léta pilně střádal, než s výsledkem vyšel do pole.

Pivní příběhy se zdají naskládány nahodile, psány lehce a stejně tak i pointovány. Nahodilost může být i v jejich celkovém počtu. Že stejně tolik je i zastavení křížové cesty a že Kalábova pouť hospodami vlastního života nezřídka končí pádem pod tíhou osudu? Podobnost čistě náhodná?

Kalábův vypravěč se postupně ocitá v pestré kytici naprosto obyčejných životních situací. Mění se jeho věk i profese, nemění se však hořkokyselá příchuť, již povídky nasály. Koubek ve své desítce řádků o Kalábovi praví, že 'nehledá ostré pointy'. Snad je poněkud paradoxní, že právě ona nehledanost nakonec překvapí. Tak jsme v úvodní povídce Víla účastni nevyhnutelné zkázy snícího vypravěče nebo v jiné (Kulič) svědky Pyrrhova vítězství vypravěče-dělníka na pile apod.

Korunu díla – alespoň pro mne – představuje poslední z povídek, zvaná Karma. Pouť s vypravěčem tady končíme novým začátkem, návratem ke staré karmě, k hostincům a 'pivním příběhům'. Pokud bychom si chtěli pomoci nějakým klišé, pak řekněme třeba, že povídky psal život sám. Není divu, že se potom leckdy trochu vzpíráme Kalábovu psaní bezmezně věřit. Na každém životě je mnoho neuvěřitelného. A Kaláb o tom dokázal napsat knihu tak, aby se to dalo nejen žít, ale taky číst.

Hodnocení Deníku: 80%

TOMÁŠ VEBER
Autor je kulturní kritik