Kliknutím zvětšíteDěj hry Etiketa pro sígry zasadili její autoři, Natálie Preslová a nový kmenový režisér Malého divadla Janek Lesák, do prostor školní třídy. To se osvědčilo již v loňském představení Sto roků prázdnin a upřímně řečeno, do jakého lepšího prostředí taky umístit hru pro děti, že. Obě školy, storokovská i sígrovská, mají společných víc věcí – stěny zdobí portrét prezidenta Pepy s proměnlivými grimasami (Josef Brůček však tentokrát osobně na scénu nevystoupí), na tuhou disciplínu dbá přísná učitelka s drdolem a upjatým kostýmem (Denisa Posekaná), nechybí zapálený sportovec (Petr Hubík) ani nenápadný a mírně šikanovaný génius (Vjačeslav Zubkov).
Kontinuita s tradiční produkcí Malého divadla se tak jeví být zachovaná. Pouze žákovský kolektiv byl genderově oživen – vedle čtyř pánů se totiž ve třídě objevily i dvě dámy (Stanislava Drápelová
a Tereza Peterková) a dodaly vzájemným vztahům na napětí a dynamice. A bohužel ubylo písniček, které by tvořily pevnou součást příběhu. Na scéně se sice objeví 'kapela', ta se ale stará spíš o hudební podkresbu. Zkrátka – žádné vtipné autorské songy. Jedinou písničkou, která zazní, je totiž socialistická koleda nacvičená pro školní besídku.
Příběh ničím výrazným nepřekvapí – zápletky i charaktery jsou vcelku snadno předvídatelné a didaktický záměr jasný. Jakmile se na scéně objeví tak trochu po elvisovsku vystrojený nový žák (Dominik Linka) a začne spolužáky úspěšně přetahovat na svou stranu úplatky v podobě sušenek Mars – v tomto případě se určitě mnoho návštěvníků nezbaví otázky, zda jde o cílenou reklamu, nebo scénáristům prostě 'marsky' chutnají – je jasné, že bývalý vůdce třídy Sígr (Jan Vejražka) bude muset zabojovat o svou pozici.
Vzhledem k názvu díla a jeho určení pro školy je pak zřejmé, že slušné chování bude mít pro tentokrát navrch, byť to tak ze začátku nevypadá. Partnerem ve strategickém organizování akce se totiž žáku Sígrovi stane James Bond (Jan Hönig), který jako hlavní zbraň využije znalost všech zákoutí delikátní britské etikety. Svého učedníka školí za využití nejmodernější techniky, především prostřednictvím edukačních videí ze života vlků a antilop. Právě tyto drobné loutkové scénky činí příběh představení odlišným, byť jsou jejich výukové kvality a míra pochopitelnosti možná poněkud zavádějící.
Etiketa pro sígry tedy nijak neohromí originalitou myšlenek, jedná se v podstatě o velmi idylické, takřka pohádkové představení amerického přístřihu, v němž má slušné chování a úcta k druhým takřka zázračnou moc a vše dopadne tak, jak má. Hlavní devízou díla se tak stává jeho zábavnost. Slovní vtípky, dialogy, mimika či gesta jsou rozverně mladické, chtělo by se takřka napsat jankovité. Občas je humor možná až příliš naivní, dětinský a pro dospělé diváky příliš průhledný. Ale obecně funguje velmi dobře a na pubescenty zaúčinkuje nepochybně ještě lépe. Do představení je totiž zakomponováno vedle odkazů na bondovské série i mnoho detailů ze školní a volnočasové každodennosti, které mu dodávají na živosti a pro žáky
na uvěřitelnosti.
Etiketa pro sígry je čistá, hravá a nekomplikovaná zábava, umocněná promyšlenými roztomilými detaily – třeba okénky v kulisách, světelnými efekty (scénografie Kamil Bělohlávek) či programem, který si návštěvník smí za 'bůra' vytáhnout z koše. V tomto směru se zdá být Janek Lesák dobře zvoleným pokračovatelem poetiky Malého divadla. Jak dalece ale představení malé diváky naučí slušnému chování, je otázka. Žáci si možná lépe zapamatují poučku o tom, jak se podává ruka královně, než poselství, že vysmívat se druhým a šikanovat slabší není společensky vhodné. Ale snad alespoň některé ponaučení padne na úrodnou půdu.
Hodnocení: 60%
JITKA RAUCHOVÁ
Autorka je kulturní historička
11
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
