VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Král Šumavy slaví. „Josef Hasil není černobílý hrdina,“ říká historik

Šumava - S Liborem Svobodou z Ústavu pro studium totalitních režimů o Králi Šumavy, který dnes v americkém Chicagu oslaví 90. narozeniny.

8.2.2014
SDÍLEJ:

Josef Hasil, Král Šumavy, slaví 8. února 90. narozeniny. Na snímku z mládí se snoubenkou Marií Vávrovou.Foto: Archiv Davida Jana Žáka

Šumava – Je žijící legendou. Z románu Davida Jana Žáka Návrat Krále Šumavy se stal bestseller, bude se podle něj točit seriál, HBO se slavným agentem chodcem natáčí dokument. Dnes Josef Hasil, jemuž se říká Král Šumavy, oslaví na předměstí amerického Chicaga 90. narozeniny. Jako kurýr americké vojenské kontrarozvědky CIC vytvořil rozsáhlou špionážní síť, a když se vracel do Bavorska, převáděl politické vězně, exministry, kněze i maminky s dětmi. „Nic není černobílé, ale Hasila bych hrdinou nazval,“ říká 43letý historik Libor Svoboda z Ústavu pro studium totalitních režimů, který píše knihu o kurýrech v jižních Čechách.

Kdo je vlastně Král Šumavy? Třeba náš editor si myslel, že Franz Nowotny zvaný Kilián.
V historických pramenech se nenarazilo na to, že by se hovořilo o Kiliánovi jako o Králi Šumavy. To je pozdější tradice. Máme ale docela dobře dochované souhrnné zprávy ze Správy Státní bezpečnosti v Českých Budějovicích, a tam se v roce 1952 píše, že v jižních Čechách je pořád velký problém s agenty chodci a že jsou to takzvaní Králové Šumavy. Jmenují je: Hasil, Kaska a Mašek, což jsou dva další a možná stejně významní kurýři jako Hasil. O něm se jako o Králi Šumavy mluví nejvíc. To, že se již v 50. letech začalo hovořit
o Hasilovi jako o Králi Šumavy, máme také dochováno v materiálech StB. Ve zprávě spolupracovníka StB v Prachaticích se píše, že Josef Hasil stále ještě přechází hranice –  ta zpráva je z roku 1954, kdy už Hasil nechodil – a že se o něm hovoří jako o Králi Šumavy.

Josef Hasil, slavný agent, jemuž se říká Král Šumavy.Když jsou Jaroslav Kaska a Jan Mašek stejně významní jako on, v čem je Josef Hasil jedinečný?
Hasil více operoval na Šumavě. Kaska s Maškem se více pohybovali v Českých Budějovicích a okolí, zatímco Hasilův operační rádius byl Vimperk, Prachatice, Strakonicko, Písek, v západní části Šumavy Horažďovice, Sušice, Blatná. Hasila také rozpracovávaly dvě Správy StB, v Budějovicích a Plzni. Kaska s Maškem byli Budějovičáci, Hasil pocházel ze Zábrdí na Prachaticku. Kaska s Maškem měli také velké sítě, také příbuzné na Šumavě, Rachače v Prachaticích, ale Hasil tam byl zkrátka víc doma. A Kaska s Maškem se nedostali do takové osudové přestřelky s pohraniční stráží jako on, nikoho nezabili, jako se to stalo v případě Josefa Hasila v roce 1949 na Soumarském mostě.

Jak se díváte na to, že střílel?
To bylo kdo s koho. To byla propaganda, že kurýři zabíjeli příšlušníky pohraniční stráže. Ve skutečnosti máme doloženo, že jen sedm  jich zahynulo při kontaktu s kurýrem. Velké množství kurýrů mělo za úkol shánět informace, vytvářet zpravodajské sítě, případně někdy pomoci lidem v převádění. Ale převaděč a agent chodec – kurýr jsou dvě různé kategorie, které se hodně pletou.

Jaký je mezi nimi rozdíl?
Kurýr je agent chodec, označovaný tak StB, která to ale podědila od prvorepublikového obranného zpravodajství. To je velice starý způsob zpravodajské práce, že na území dalšího státu vyšlete svého člověka, agenta, který se tam pohybuje inkognito v rozmezí od několika hodin až po několik měsíců, získává informace, vytváří špionážní sítě apod. Pak se vrací na zpátky. Zatímco převaděč je člověk, který žije v příhraničí, hodně často to byli bývalí pašeráci jako Kilián a často převáděli za úplatu. Většinou to byli lidé, kteří se mohli pohybovat v pohraničním pásmu, aniž by budili podezření: lesníci, lesní dělníci, hospodáři, pošťáci. I příšlušníci pohraniční stráže: třeba na Bučině pozatýkali v roce 1949 v podstatě celé okresní velitelství Sboru národní bezpečnosti (SNB). To je docela zajímavý případ, protože to byl velmi důležitý kanál, kudy přecházelo hodně lidí. To byli příšlušníci SNB, kteří pomáhali převádět lidi přes hranice. Přes Bučinu procházeli třeba hrdinové bratři Šedovi, kteří pak získali v odboji  významné postavení. Tento kanál rozbila prachatická StB. Faktem je, že převaděči kurýrům často pomáhali.

Josef HasilNarodil se 8. února 1924 v Zábrdí na Prachaticku. S poválečným nadšením nastoupil k SNB a pohraničníkům ve Zvonkové, ale v roce 1948 začal převádět uprchlíky na Západ. Chytili ho, ale z trestaneckého tábora uprchl a stal se agentem CIC, jemuž se začalo říkat Král Šumavy. Přes Šumavu chodil až do roku 1953, kdy vznikla železná opona. Poté odjel do USA, kde skončil v továrně na výrobu aut. Žije na předměstí Chicaga. Jeho příběh proslavil film Král Šumavy od Karla Kachyni. David Jan Žák o něm napsal knihu Návrat Krále Šumavy, podle níž bude Radim Špaček točit seriál. Dokument o něm natáčí i HBO.

Josefa Hasila v roce 2001 Václav Havel vyznamenal Medailí Za hrdinství. Berete ho jako hrdinu, nebo vidíte i problematické věci? Když jsme psali o knize Návrat Krále Šumavy od Davida Jana Žáka, přišly do redakce vulgární anonymy…
Hasil stoprocentně není černobílý hrdina. Velmi zvláštně na mě působí fáze před jeho zatčením, kdy převáděl se Zdeňkem Vyletou, popral se tehdy s příslušníky německé pohraniční policie… Když potom pracoval pro Američany, spoustě lidí pomohl, to je celkem bez debat. Faktem ale také je, že v souvislosti s případem Josefa Hasila bylo odsouzeno více než sto lidí za to, že mu pomáhali. Hasil a kurýři obecně byli ale pěšáci studené války a já bych je hrdiny nazval. Byl to obrovský kus odvahy.

Nakolik byla jejich motivace finanční?
V případě kurýrů žádná. To byl spíš problém převaděčů. Narazil jsem na zajímavost – na Jindřichohradecku byla skupina Jugoslávců, ti převáděli do Rakouska, zpátky pašovali třeba hodinky, a ti si účtovali 150 tisíc korun za osobu.

To byly tehdy obrovské peníze.
Ale bylo to strašné riziko, do převádění bylo zapojeno hodně lidí. Kdyby Hasila chytili, skončil by na šibenici. Kaska s Maškem dostali doživotí. Grubera s Bednářem, kteří operovali na Vitorazsku, unesla v říjnu 1952 StB z Vídně, Gruber dostal provaz, Bednář doživotí. Riziko bylo velké a z kurýrů na tom nikdo nezbohatl. Hasil žil pak normálním životem, pracoval manuálně… Ale byly převaděčské skupiny, kde bylo primárním účelem vydělávání peněz. Nebylo to černobílé: spousta šizuňků lidi okradla, beze stopy zmizelo skoro 60 tisíc lidí. Máme případ Pilčíka, o kterém natočili v Majoru Zemanovi díl Bestie…

Spisovatel David Jan Žák.O Josefu Hasilovi se bude díky knize Davida Jana Žáka točit seriál, HBO o něm natáčí dokument. Jak to hodnotíte?
Konečně se ukáže jedna ze stránek naší moderní historie, o které se za bývalého režimu, ale i po roce 1989 hovořilo vždy v kategoriích černá a bílá. Beru s povděkem, že se o tom natáčí a mluví. A seriál je stejně jako kniha umělecké dílo, neočekávám od nich historickou věrnost. Sílu dokumentu spatřuji mimo jiné v tom, že Josef Hasil je již starý pán a je dobře, že se k tomu ještě může vyjádřit, zřejmě naposledy.

A není nutné brát dokument s rezervou, když je Josef Hasil „starý pán“?
Dokument je také umělecké dílo. To platí vždy u každého pamětníka: musíte kriticky vážit, co říká, jak to říká, proč to říká a konfrontovat to s historickými prameny, případně výpověďmi dalších pamětníků.

Libor Svoboda, historik z Ústavu pro studium totalitních režimů.Dá se vůbec dopátrat pravdy o Králích Šumavy?
Ne. Můžeme se o to pokoušet, ale z pohledu historie je slovo pravda velmi ošemetné. Pravdu má spousta lidí. Vůbec nechci shazovat ani vzpomínky pohraničníků, kteří tam do roku 1950 nastupovali jako vojáci základní služby, ocitli se někde, aniž by chtěli, a vtloukali do nich propagandu. Známe řadu důstojníků, kteří sloužili u pohraniční stráže, a já nemám rád klišé, kdy se o nich hovoří jako o vrazích. To není pravda,spousta z nich byli poctiví lidé, kteří nejsou žádní zločinci, ale jejich pohled je prostě jiný, protože stáli na opačné straně. I jejich pohled bychom měli zohledňovat.

Nicméně mi z vašich slov vychází, že Josefa Hasila bychom si jako hrdiny jednoznačně vážit měli.
Určitě. Stejně jako řady dalších kurýrů – ne všech – kteří odváděli černou práci, pomohli na Západ spoustě lidí a snažili se dělat, co mohli. Jsou stále dohady, jaký smysl to vůbec mělo z hlediska zpravodajství. Sama StB psala začátkem 60. let, že neví. Jsou i dohady, že Američané posílali takové množství kurýrů, aby odvedli pozornost StB. Jak to bylo, nemůžeme říci stoprocentně, dokud se neotevřou americké archivy.

Autor: Václav Koblenc

8.2.2014 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační snímek.

Řečický uragán smetl soupeře šesti góly

Celkové náklady na zhotovení repliky byly 94 600 Kč a z toho příspěvek kraje (dotace) činil 50 000 Kč.
4

Úsilí ostojkovických o obnovení boží muky se naplnilo

Roman Šmucler: Zákaz amalgámu? Bílé plomby jsou daleko jedovatější

Pacienty chtěl v Česku ošetřovat i ukrajinský elektrikář, tvrdí nastupující prezident České stomatologické komory Roman Šmucler. Skoro se mu to povedlo. Diplomy cizinců prý totiž nikdo neověřuje. Někdejší moderátor ale prozradil ještě další tajemství: Česko žádným nedostatkem lékařů netrpí. Zubaři se jenom zdráhají přijímat nové pacienty, kteří by je mohli v budoucnu žalovat.

Supervýhodná nabídka? Pět tipů, jak nenaletět při zhodnocování peněz

I relativně nízká finanční gramotnost Čechů může za to, že čas od času skočíme na „supervýhodnou“ nabídku zhodnocení peněz, která se nakonec promění v totální fiasko. Pokud byste rádi investovali svoje úspory, nevynechejte následující tipy. 

V úterý se můžete setkat s bájnými i reálnými postavami či s kováři

Jindřichohradecko - Kam za kulturou? V úterý si můžete vyrazit na zajímavé filmy nebo na Kovářské dny.

Tolik lodí vyhozených větrem na břeh, na Lipensku snad nikdo nepamatuje

Dolní Vltavice – Neuvěřitelnou sílu nabral vítr, který se hnal přes otevřenou hladinu lipenského jezera při noční bouřce z pátku na sobotu. Obrovské vlny spolu s větrem nejenomže utrhly několik ukotvených jachet, ale na břeh hodily i těžký prám převozníků v Dolní Vltavici. Zpátky na vodu ho převozníci dostávali heverem.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení