VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Malého Péťu režisér objevil při americkém fotbalu v Českém Krumlově

Český Krumlov/ROZHOVOR/ - Režisér filmu Václav Malhour, který před několika dny natáčel v Českém Krumlově další záběry do filmu Nabarvené ptáče, říká, že už je v Českém Krumlově pomalu jako doma.

20.8.2017
SDÍLEJ:

Rybník na Horní Bráně je jedním z míst, kde režisér Václav Marhoul natáčí Nabarvené ptáče.Foto: Deník/Zuzana Kyselová

Rybník na Horní Bráně je jedním z míst, kde režisér Václav Marhoul natáčí Nabarvené ptáče.Jak se vám natáčí na Českokrumlovsku?
No, upřímně – stejně jako všude jinde. Aby vše dobře klapalo, musíte mít dobrý štáb. A když máte dobrý štáb, můžete natáčet na Sibiři, a bude to dobré.

Kde všude na Českokrumlovsku jste natáčeli?
Polná – Polečnice, na železniční trati. Dneska u Lhotky u Chlumu, kde jsme měli žitné pole. Ale já se sem každopádně ještě budu na natáčení vracet, protože to trvá rok a půl. Budeme tu v listopadu dělat pár záběrů přímo ve městě. Potom u vojáků ve vojenském prostoru a pak také budeme točit v boletickém kostelíku a v těch lesích okolo.

Jaký máte vztah k českokrumlovskému regionu?
Je to tak, že jsem tady v Českém Krumlově napsal všechny svoje scénáře. Úplně všechny. Kdysi jsem tady byl na vojenském cvičení, a po cvičení jsem si skočil do města na kafe. A šel jsem okolo Hotelu U Malého Vítka. To město bylo jako magnet, které mě přivábilo. Od té doby jezdím jenom do toho Malého Vítka, v jehož podkroví jsem napsal všechny svoje scénáře. Takže si troufám říct, že jsem se stal pražskou náplavou. Mám tady strašnou spoustu známých, nikdy se tady necítím sám.

Jak jste přišel na malého představitele hlavní role?
Všechno je to jako dominový efekt. Já tady vždy píšu od devíti do devíti do večera. Pak jsem to zabalil a někam jsem si skočil, ke Šnekovi nebo jinam. A samozřejmě také do Cikánky. Tam jsem šel před lety k Milanovi Kotlárovi, byl jsem u baru, kde hraje jejich kapela, otočím se a tam hraje úžasný kluk. To je Míša, můj vnuk, řekl mi Milan Kotlár. Já z něho byl úplně perplex, protože do toho mého filmu by se mi strašně hodil. Kotlárovi mi ho tedy půjčili na vodu, kterou jsem jezdíval s divadlem Sklep. Ale tam se ukázalo, že Míša je introvertní dítě, potlačuje emoce, a introvertní dítě před kamerou nefunguje, to prostě nefunguje. A když jsem v Krumlově před dvěma roky moderoval fotbal česká versus americká armáda, najednou na mě někdo zavolal: „Haló, strejdo, haló!“ Stál tam mladší Míšův brácha Péťa, který mezitím o něco vyrostl. A ten byl úplný opak, strašně živý, zvídavý, nabitý energií, beze studu. Nechal jsem ho proběhnout po atletickém oválu kolem těch hrajících a do sebe narážejících fotbalistů. A věděl jsem, že mám herce.



Utkvěl vám nějaký moment u natáčení v českokrumlovském regionu?
Jedna věc pro mě byla nepříjemná, musím říct, a to vyloženě nepříjemná. A to, že mi při točení na železniční trati nedali na té trati výluku. A točit takhle těžké věci při plném provozu, kdy okolo jezdily vlaky a já jsem v jednom napočítal nejvíc 15 lidí a nejmíň jednoho, to ve mně zůstane ještě dlouho. Tvrdili mi, jak údajně jsou ty vlaky obsypány turisty , výluka by zničila turistický ruch na Lipně, okolo jezdily prázdné vlaky a já jsem musel vždycky nechat odstavit tu parní lokomotivu a hodinu a půl čekat. To jsem opravdu drtil písek mezi zuby. Strašně nás to stresovalo.

Autor: Zuzana Kyselová

20.8.2017 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ve hře Hrdý Budžes hraje Bára Hrzánová hlavní roli Helenky Součkové už od roku 2002. Při hraní využívá i zkušenosti z vlastního dětství.

V úterý se můžete vydat na koncert či do divadla

Herečka Květa Fialová.
AKTUALIZUJEME
15

Do filmového nebe odešla Květa Fialová, Tornádo Lou z Limonádového Joe

Předehra otevření dálnice u Budějovic byla trochu divoká

České Budějovice – Pro některé řidiče bude chystané otevření nového úseku dálnice u Českých Budějovic spojeno s hodně nepříjemnou zkušeností. Řidiče zaskočily změny v dopravním značení a řinčely plechy…

Nejstarší kniha Tábora přišla o mnohé taje. Probádali ji

Tábor - Zabalená v pergamenu, ovázaná provázkem, osahané listy, ručně psané často škrtané zápisky. Tak vypadá nejstarší táborská kniha, kterou oko veřejnosti už 30 let nespatřilo. Zachycuje husitské roky 1432 až 1452.

Klouby bez bolesti i po padesátce? Udržujte si váhu a sportujte

Písek - Ortopedii určitě během svého života navštívil každý z nás.

Klienti LORMu si osahali historii Hradce

Jindřichův Hradec – Muzeum Jindřichohradecka dlouhodobě spolupracuje s organizací LORM – Společnost pro hluchoslepé z. s.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení