Nafotil Vatikán s prsty deště, získal Czech Press Photo

Původně 
v té chvíli nechtěl fotit, ale dostat se z hustého deště někam do sucha. Jenže zjistil, že davem, čekajícím před svatopetrskou bazilikou na projev papeže, se neprotlačí. Tak ho napadlo, že atmosféru zachytí objektivem. A za tyto snímky teď získal Tomáš Binter v kategorii Canon Junior Awards cenu Czech Press Photo.

Jedenadvacetiletý muž 
z Českých Budějovic je známý reprezentant České republiky v lezení na obtížnost. Fotí, aby se odreagoval. Zhruba před pěti lety se rozhodl, že se chce focení věnovat. Dostal se do kroužku Davida Veise, fotografa agentury ČTK.

„Protože jsem o focení nic nevěděl, poměrně rychle mě to školilo – musel jsem dohnat všechny vědomosti, které byly nezbytné, abych tam mohl fungovat,“ říká Tomáš Binter, který začal letos fotografii studovat na Fakultě umění a designu Západočeské univezity.
Fotografování ho od začátku nadchlo a fotil vše možné. Dostával se k zajímavým akcím, fotoaparát s sebou vozil i na závody. S Davidem Veisem 
a Markem Podhorou jezdil na místa, kde fotili oni, a učil se od nich v terénu.

Za zlom považuje svou výstavu v českobudějovickém Domě U Beránka. Představil tam dva cykly. „Dokumentární reportáž z Paříže a druhý hravý s motivy z jídla, sladkostí 
a neřestných pokrmů. To jsou první fotky, kterých si považuji,“ přibližuje Tomáš Binter.

Reportáž Vatikánský déšť skrápí věřící na nedělním požehnání nově zvoleného papeže Františka, za níž získal Czech Press Photo, nafotil 
15. září v Římě pro časopis Travel Digest. Do „věčného města" jel fotit památky a jeho genia loci. A náhodou se dostal do situace, kdy měl papež František promluvit k věřícím.

„Protože neuvěřitelným způsobem pršelo, náměstí bylo přecpané lidmi v pláštěnkách 
a s deštníky. Když jsem zjistil, že můj původní záměr –  z náměstí odejít – nevyjde, rozhodl jsem se, že udělám fotky v netradiční situaci, pro mě i trošku exotického jevu, že je někdo ochoten stát v dešti na náměstí, aby mohl poslouchat projev,“ vzpomíná.

Situace mu připadala komická. Aby fotky působily autenticky, fotil skrz pláštěnku, stativ si postavil mezi dav lidí 
a fotografoval na delší časy, aby zachytil atmosféru přesně tak, jak na něho  působila.

Když se vrátil domů, některé snímky ho mile překvapily, že v sobě opravdu  atmosféru nesou. Zdálo se mu, že od jeho předchozích se liší syrovostí 
a také nábojem. Sestavil z nich sérii a po delším váhání se rozhodl, že je pošle do juniorské kategorie Czech Press Photo. Učinil tak v poslední možný den.

Úspěch v soutěži ho překvapil. „Dnes fotí kdekdo, spousta lidí dělá úžasné fotky s úžasnými náměty, technická dokonalost je samozřejmostí. Překvapilo mě, že porotu moje série v tom kvantu snímků vůbec zaujala. Moc mě to potěšilo 
a třeba se příště dostanu už do hodnocení hlavních kategorií,“ popisuje Tomáš Binter.

V jeho plánech figuruje fotografování i jako profese. Lezení a focení se dle jeho slov krásně doplňují. Lezením se živit nemůže, protože v tomto sportu podle něj nestačí jen objíždět závody a bodovat. „Teď musím přemýšlet 
o klauzurní práci do školy. Doufám, že budu fotit spíš věci komerční, reklamní, které 
v sobě nesou i dávku postprodukce, což mě moc baví. Přál bych si, abych se tím živil.“