Poutní kostel Montserrat ožije za týden slavnostmi

„Na programu bude divadelní hra o historii poutního místa Montserrat v provedení Divadelního souboru Tyl Dačice. Následně vystoupení pěveckých souborů Viva la bella Slavonice a pěveckých souborů z rakouského příhraničí. nebude chybět ani vystoupení skupiny historického šermu a ukázky zbraní SHŠ Sígři Pelhřimov. Zajištěno bude i tradiční české občerstvení,“ vysvětlil organizátor Jaroslav Pokorný.

„Líbí se mi, když když se lidé snaží něco smysluplného dělat. Přeshraniční vazby tady byly kdysi přetrhány, tak je dobře, že už dnes funguje spolupráce s Rakouskem, která se promítne i do programu a návštěvnosti,“ podpořil nový projekt místní farář Michal Polenda. „Češi sem přišli až po roce 1945, ale Rakušané sem dodnes jezdí. S propagací na rakouské straně nám pomáhá Rajner Mikschke. Byli bychom rádi, kdyby k nám kromě starší generace, které bohužel ubývá, přijížděla také mladá,“ doplnil Jaroslav Pokorný.

Sdružení Montserrat, kterému je teprve kolem čtyř let, čítá pět členů. Jeho cílem je seznámit místní lidi s historií a vazbami stejnojmenného poutního kostela. Protože je v této oblasti velká migrace obyvatel, tak aby věděli víc o svém okolí.

„S organizací slavností pomáhají i další sdružení a jednotlivci, ale vážím si zejména toho, že projekt získal finanční podporu od Jihočeského kraje,“ upřesnil Jaroslav pokorný.

Poutní místo Montserrat u Cizkrajova je, jak je uvedeno na webových stránkách farnosti Cizkrajov, na zalesněném kopci (562 m. n. m.) s poutním kostelem je od 2. pol. 17. stol. Nazýván Montserratem – podle slavného španělského poutního místa (národní svatyně katalánská) v bazilice španělského benediktinského kláštera na Montserratu (40 km SV od Barcelony).

Do původní české osady Cizkrajov, založené pravděpodobně na přelomu 12. a 13. stol., byli přemyslovskými panovníky povoláni němečtí osadníci, vzniklo zde smíšené národnostní osídlení (v r. 1938 ¾ Němců). Obě národnosti však svorně uctívaly P. Marii Montserratskou.

Původní kaple na „moravském Montserratě“ byla postavena v r. 1651 rytířem Bartolomějem Tannzollem – Zillem, majitelem velkostatku v blízkém Bolíkově. Když byl raněn v jedné z bitev třicetileté války, přislíbil za své uzdravení vykonat pouť do španělského Montserratu. Tam v daleké cizině před sochou Matky Boží se rozhodl postavit doma kapli, do které umístil sochu zvanou La Morena – Černá (Nuestra Senora de Montserrate), která ikonograficky patří do skupiny P. Marie Trůnící.

Kaple byla později rozšířena na velký poutní kostel (v letech 1712-1717), který se stal filiálním kostelem farního chrámu v Cizkrajově. Svažitý terén před kostelem byl vyrovnán a zajištěn opěrnou zdí se zaklenutou kaplí Božího hrobu. Vyúsťuje zde pramen dobré vody prýštící ze skály vedle hlavního oltáře, kde je zakrytý vstup o studánky.

Doba rozkvětu poutí trvala do doby vlády Josefa II., který dal r. 1785 Montserrat zbořit a materiál rozprodat. Nadšením věřících a prací jejich rukou povstal v letech 1858-65 z ruin nový kostel, jehož exteriér byl upraven novorománsky. Hlavní oltář zdobí původní polychromovaná socha P. Marie Montserratské z lipového dřeva, která sem byla přenesena z dočasného útočiště v cizkrajovském farním kostele. V postranních oltářních výklencích jsou sochy sv. Filipa a sv. Jakuba.