Bájní tvorové, legendy o Panně Marii i jemně erotická zobrazení obsahuje unikátní středověká kniha Liber depictus. Po letech se tato památka vrací domů - prohlédnout si ji mohou lidé v Mincovně českokrumlovského zámku a právě v jihočeském městě s leskem UNESCO se ve 14. století zrodila. Je třeba si ovšem pospíšit, bude tam jen do příštího pátku.

Kniha je plná kreseb z éry Rožmberků, obsahuje výjevy z života šlechty i jejích poddaných. Návštěvníky čeká i faksimile tohoto Krumlovského obrazového kodexu, jehož originál je uložen ve Vídni. Dílo přiblížil kurátor expozice Lukáš Reitinger.

„O čem kniha je, výstižně charakterizuje věta na první straně: Liber depictus - Obrazová kniha o výtečnostech života. A to je i motto výstavy,” říká kurátor s tím, že se snaží oslovit návštěvníky zámku všeho věku. Kresby zachycují i běžné činnosti jako je mytí nádobí a úklid. „Trochu odrostlejší mládež by mohli zajímat ďáblové a démoni, znázornění bitev; tu ještě odrostlejší milostné výjevy. Ale snažíme se oslovit i odborníky,“ doplnil Lukáš Reitinger.

Středověká kniha vznikla před polovinou 14. století a má 172 listů. Pochází z krumlovského kláštera minoritů a klarisek, ale za pohnutých okolností město několikrát opustila. Když císař Josef II. zrušil v druhé polovině 18. století kláštery, byl Liber depictus převezen do Vídně. V Rakouské národní knihovně je dodnes a patří k nejvzácnějším památkám tamní sbírky rukopisů.

Bájní tvorové, zločinci i dojení krávy

Kniha obsahuje Bibli chudých, dvě moralistická podobenství a třicet legend. Vše formou obrázků, které doprovází jen minimum psaného slova. „Je to vlastně, jak by se dnes řeklo, starodávný komiks,“ přitakal krumlovský kastelán Pavel Slavko.

Mezi jednotlivými listy spatří návštěvník soubory Ďáblové, démoni a bájní tvorové, Život na královském a šlechtickém dvoře (lov, turnaj, korunovace), Válečná výprava, nebo Zločin a trest, kde jsou různé druhy mučení odsouzenců a jejich poprava. Dále Život ve městě a na vesnici, Láska a sex, Nemoc a smrt a každodenní práce jako dojení krávy či obrázky typu Rodičovská láska.

Nechybějí ani legendy o sv. Vítu, Panně Marii a hříšné matce, biblické příběhy a životy svatých, zejména Václava. Díky obrázkům dosahuje dílo jednoduchého sdělení, proto byla kniha srozumitelná i mnoha lidem, kteří neuměli číst.

„Zakladateli kláštera byli Rožmberkové čili pravděpodobně oni dali rukopis zhotovit,“ řekl šéf jihočeských památkářů Petr Pavelec a dodal, že věhlas si rukopis získal především tím, že příběhy nevypráví slovem, ale obrazem.

Expozice završuje Rožmberský rok a zároveň předznamenává změny na zámku: v Mincovně vznikne příští rok galerie. Originál kodexu sice v Krumlově chybí, ale lze zalistovat maketou knihy. Výstava, jež je přístupná zdarma denně mimo pondělí od 10 do 15 hodin, potrvá do 23. prosince.

ZUZANA KYSELOVÁ
VÁCLAV KOBLENC