VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Recenze: Temno v Blackoutu střídá groteska a spása nikde

České Budějovice - Chovají se lidé v extrémních situacích jako hrdinové, nebo spíš platí přísloví, člověk člověku vlkem? I na tuto otázku se snaží ve své nové hře odpovědět Olga Šubrtová a Martin Glaser.

16.1.2014
SDÍLEJ:

Groteskní thriller Blackout v Jihočeském divadle.Foto: Deník/Václav Pancer

Co se stane, když Evropu postihne dlouhodobý výpadek elektřiny? Dokáže se této situaci člověk přizpůsobit, nebo se s nefungujícím elektrickým vypínačem zhroutí všechny jeho dosavadní jistoty i morálka? Od hry Blackout, kterou nasadilo Jihočeské divadlo na repertoár rok po prorokovaném kolapsu západní civilizace, však není možné čekat žádnou hollywoodskou zápletku – nikdo se neobětuje pro záchranu druhých, chybí i kulisy rozpadajícího se velkoměsta a nekoná se žádný happy end. Hra je totiž především intimním dramatem čtyř partnerských dvojic různého věku a pohlaví a jednoho nebezpečného devianta. Všichni se naneštěstí sejdou uprostřed zasněžených lesů v malé maringotce, kde jsou nuceni trávit čas, než se tok spásné elektrické energie opět obnoví.

A právě v tomto čekání je největší beznaděj celého příběhu. Jeho protagonisté se totiž nedokáží přizpůsobit nové „bezproudé" životní situaci a pořád čekají na obnovu elekrického vedení. Spásný okamžik však i přes několik nadějí nepřichází. I přes toto temné vyznění však příběh nabízí velkou míru zábavy – groteskní scény, vtipné dialogy či nevědomé záměny totiž plynule střídají dramatické 
a vypjaté okamžiky. Velmi civilně působí i kostýmy, které 
s výjimkou tak trochu neonacistického úboru delikventa Václava žádnou z postav nijak výrazně necharakterizují. Mnohem větší význam má mluva – ve způsobu uvažování a konstrukci vět se totiž odráží vzdělání, sociální postavení i morálka hrdinů. Rozdíl mezi penzionovaným středoškolským profesorem a jeho ženou, alibistickou střední generací, naivními teenagery a vulgárním delikventem je tak zcela zřejmý.

Groteskní thriller Blackout v Jihočeském divadle.

Pro režie Martina Glasera je poměrně netypická takřka dokumentární výprava Pavla Krejčího – dojem zasněžených plání sugeruje bílé plátno a na jeviště technici komplikovaně vtáhnou skutečnou maringotku. S použitou elektronickou, space rockovou a nu metalovou hudbou ale tyhle obyčejné kulisy fungují skvěle.

Ačkoliv to zpočátku vypadá, že Blackout bude vyprávěn z perspektivy čtyřicátníka Romana (hostující Viktor Limr), hra ve skutečnosti žádného hlavního hrdinu nemá. Podle vývoje situace totiž na sebe ve svižném sledu postupně strhávají pozornost všichni účinkující. Ti jsou skvěle sehraní a díky dobře napsaným dialogům (Martin Glaser zkrátka zná své herce 
a ví, co jim sedí) podávají snadno uvěřitelné výkony. Pouze ve vrcholně dramatické scéně, kdy delikvent Václav se všemi dlouho a nevybíravě manipuluje, by možná nějaké drobné proškrtnutí nebylo na škodu.

Blackout však není jen existenciální tragikomedií. Je 
v něm plno odkazů na soudobou českou populární kulturu, které mohou či nemusejí být rozšifrovány. Většina Čechů určitě snadno rozklíčuje vtip na legendární Studnu, jméno emeritního středoškolského profesora (Jaroslav Žák) je také poměrně výmluvné. Ostatně v souvislosti s Žákovou hrou Škola základ života se odkrývá i další možná rovina Blackoutu – totiž inspirace v hrách, které Jihočeské divadlo uvedlo v minulých sezonách. Ať už byly tyto odkazy vědomé, či ne, určitou podobnost některých situací 
a zápletek třeba s Hostinou dravců, s hrou V pravé poledne či s Kivá cadla není možné přehlédnout.

Autorský počin Olgy Šubrtové a Martina Glasera je tak jakousi labutí písní, kterým se tato dvojice s Jihočeským divadlem v nejlepší formě loučí (Martin Glaser zde v únoru končí – pozn. red.). I to je důvod, proč Blackout bude jistě budit emoce. Chladným však tato hra nenechá ani náhodného diváka. Donutí jej k zamyšlení, možná i ke zpytování svědomí. Anebo jej rozčílí svou vyhroceností a vulgarismy. V takovém případě je však vždycky lepší a důstojnější odejít, než polohlasně reptat a dokazovat tím svůj zdánlivý jemnocit a úroveň.

HODNOCENÍ: 80%



JITKA RAUCHOVÁ
Autorka je kulturní historička
(Psáno z premiéry 10. 1. 2014).

Autor: Redakce

16.1.2014 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Noční bouřka v Bořetíně u Mnichu odnesla psovi kotec, rozbila okna do ložnice, kam napršelo. Na silnici mezi Mnichem a Bořetínem, na asi 800 metrů dlouhém úseku bylo popadaných hned několik stromů. Foto: Ondřej Štrouf.
AKTUALIZUJEME / SLEDUJEME ON-LINE
49

Noční bouřka se prohnala jihem Čech, zastavila i vlaky

Setkání rodáků v roce 2013 při příležitosti svěcení kapličky.

Tehdy tam palci zamačkávali bubliny horkého asfaltu

Sobota zve na koně, hasičskou soutěž i na koncerty

Jindřichohradecko - Sobota nabízí pestrou škálu tipů, kam se vydat na Jindřichohradecku za zábavou.

Povodně 2002: Poslední oběť zemřela tři týdny po velké vodě

Jižní Čechy – Povodňový vzpomínkový seriál dnes končíme příběhem Marty a Vlastimila Weberových.

Když o víkendu bolí zuby, pomohou na pohotovosti

Jindřichohradecko - Když vás o víkendu začnou bolet zuby, pomoc hledejte u lékařů, kteří slouží pohotovost v Jindřichově Hradci a Dačicích.

Již nejsou mezi námi

Jindřichohradecko - V uplynulém týdnu jsme se naposledy na Jindřichohradecku rozloučili:

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení