Když se řekne X–tet, mnozí Hradečáci začnou souhlasně přikyvovat. Místní skupinu už totiž znají z nejrůznějších městských akcí a koncertů. Do podvědomí milovníků hudby se pětičlenná vokální skupina postupně vpisuje i svým debutovým albem, které před nedávnem vydala.
“Deska nazvaná „Jen pár dní…“ je naším prvním oficiálně vydaným albem. V roce 2008 jsme natočili ještě takové demo na vlastní náklady, ale to bylo spíš jen tak pro nás a pro známé,“ přibližuje umělecký vedoucí a jediný muž v sestavě Štěpán Štrupl.

Členové X–tetu se po nápadu vydat CD záhy přesvědčili, že jde o časově, organizačně a především finančně náročnou záležitost. „Představa, se kterou člověk jde do natáčení, je asi trochu naivní. Skutečné náklady na vydání cédéčka jsou nečekané sumy. Ale nemůžeme si zase stěžovat. Cena vycházela docela dobře, protože jsme vokální kapela a nástrojů používáme jen úplné minimum,“ říká Štrupl.

To správné vydavatelství našla skupina až na několikátý pokus. Stalo se jím Good Day Records.

„Museli jsme najít někoho, kdo bude vyhovovat našim představám o způsobu nahrávání. Taky bylo potřeba, abychom si sedli s hudebním režisérem a spolupracovali na úrovni, tak, abychom si vzájemně nelezli do vlasů,“ vysvětluje vedoucí skupiny. Dodává, že původně o vydavatelství kapela ani neuvažovala, chtěla desku jenom natočit a mít k dispozici. Zjistili ale, že natáčet i vydávat u jedné firmy je výhodná a schůdná záležitost.

Další překážkou na cestě za vytouženým nosičem se staly finance. Šest natáčecích dní a tři dny na mixování nahrávek společně s vydáním pěti set kusů desky vyšly na zhruba osmdesát tisíc korun.

„Podařilo se nám sehnat několik sponzorů a dobrodinců, kteří přispěli. Začátkem března jsme dělali i koncert, nazvaný přímo Pomozte nám vydat CD. Bylo to skvělé, přišli hradečtí fanoušci a my vybrali asi deset tisíc korun. To nás příjemně překvapilo. Hezké bylo i to, že se po koncertě ozvali další lidi, kteří nemohli přijít a peníze přesto poslali,“ přibližuje členka kapely Magdalena Bartošková Štruplová.

Album Jen pár dní… obsahuje celkem dvacet písniček. To by mohlo zdát jako velký počet. „Ale není to tak, ovlivnilo to hned několik faktorů. Všechny naše písně jsou ve vokálních úpravách, takže jsou o něco kratší, než když hraje normální kapela s nástroji. Chybí nám nástrojové mezihry, naše písnička má kolem dvou minut, ne čtyři. Při natáčení jsme hlídali minutáž cédéčka, která je nakonec standardní, čtyřicet minut,“ uvádí Štrupl.

Na CD skupina k poslechu nabízí kromě spirituálů, tedy duchovních lidových písních amerických otroků, i několik netradičních písní. Jsou jimi například melodie z Jesus Christ Superstar nebo Noc Královny Kristýny od písničkáře Mikyho Rivoly.

Rozhodování, zda si na debutovou desku přizvat i nějakého hosta, bylo jednoduché. Členové kapely si všímali, že hodně skupin, které svá první alba vydávají, si zve spoustu hostů. Hlavně prý proto, aby album bylo nabité a aby přilákalo. Takovou cestou se X–tet ale pustit nechtěl. „Písničky na debutovém albu mají být takové, jaké je lidé znají z koncertů,“ dodává Bartošková Štruplová.

Samotné natáčení bylo podle obou Štruplových hodně náročné. Šest natáčecích dní si zpěváci rozdělili do tří víkendů. „V pátek jsme odjeli do studia a vraceli se v neděli v noci. A v pondělí ráno hurá do práce. I když to ale bylo intenzivní, mám pocit, že to hodně stmelilo kapelu,“ říká Bartošková Štruplová.

Nahrávání jedné písničky trvalo i několik hodin. „Potom jsme ji ještě několikrát poslouchali a hledali chyby. Na záznamu byly slyšet i drobnosti jako zacinkání zipu u bundy nebo zašustění vlasů, mikrofony jsou opravdu hodně citlivé,“ přibližuje Štěpán Štrupl. Všechno se ale nakonec zadařilo a pět stovek cédéček s pestrým přebalem mohlo spatřit světlo světa.

V současnosti vystupuje X–tet na mnoha koncertech. Jen v rámci nedávné Folkové růže vystoupili hned třikrát. Nejprve se objevili na Večírku bez škatulek v Langrově domě, poté zahajovali celý festival na prknech malé scény na druhém zámeckém nádvoří.

Překvapením nejen pro návštěvníky festivalu bylo, když se jejich hlasy rozlehly třetím nádvořím na začátku hlavního programu posledního festivalového dne.

„Asi v půl jedné odpoledne za mnou přišel Milda Vokáč a ptal se, jestli bychom nechtěli na začátek zazpívat jako překvapení. Samozřejmě jsme to brali, jen byl trochu problém sehnat všechny členky kapely, byly zrovna na různých místech po republice. Ale zadařilo se, nám se zpívat z horního patra arkád moc líbilo a diváci byli také nadšení,“ vzpomíná Štrupl.

Štěpán a Magdalena se shodují, že letošní „Folkovka“ měla oproti předchozím ročníkům příjemnou atmosféru. „Pořád je to nekomerční festival, kde si člověk může lehnout do trávy s pivem a poslouchat muziku. Zámek je ideální, kompaktní místo, hezká kulisa v centru Hradce. Dokonce nám přálo i počasí. Snad to tak bude i na našem festiválku Zpívání nad Nežárkou, který nás čeká začátkem září,“ doufají Štruplovi.