Třeboňská Beseda praskala v sobotu ve švech

Po letech chátrání získal historický objekt v centru města zcela novou podobu

„Je to krásné. V sedmdesátých letech jsme sem rádi chodívali na plesy, ale nedá se to srovnat. Teď je to přepych. Nejvíc se mi líbí, že je to propojené s divadlem,“ řekla při prohlídce Marie Kroupová z Třeboně.

Těch, co chválili podobně jako ona, bylo mnoho. „Jsme moc rádi, že se to lidem líbí. Celá rekonstrukce včetně vybavení, nábytku, osvětlení a nádvoří bude stát téměř sto milionů korun, což je částka významná, ale jsou to dobře investované prostředky, protože zachránily kulturní památku a majetek města,“ vysvětlil starosta Jan Váňa.

Na rekonstrukci mají zažádáno o dotace z páté výzvy Regionálního operačního programu. Žádosti jsou v současné době přebodovávány, ale Jan Váňa věří, že původně přislíbenou dotaci ve výši 31,6 milionu korun dostanou.

„Vše bylo stavěno ekonomicky s ohledem na požadavky a finanční prostředky města. Podobně rozsáhlé stavby bývají mnohem nákladnější,“ uvedl architekt Michal Skalík. Kromě rekonstrukce však došlo také k přístavbám.

„Projekt by náročný, protože bylo nutné zasáhnout do památkově chráněného objektu a rozšířit novou přístavbou taneční sál. Bylo potřeba vybudovat výtah, který je umístěn v původním dvorku. Místností je tady ke dvou stům. Na půdě jsou tři patra rozvodů vzduchotechniky, která zajišťuje běžný provoz,“ doplnil Michal Skalík.

Zabudování vzduchotechniky bylo náročné, ale poradili si tak dobře, že příchozí návštěvník nemá ani ponětí, kde je schovaná. Pamětníci nyní zaznamenávají obrovskou změnu. „Přestavby ze sedmdesátých let byly zbourány a otevřel se prostor sálu i restaurace v přízemí. Z technických prací bylo konstrukčně nejnáročnější schodiště. Práce pokračovaly tak, aby byl následný provoz budovy bez problémů, ale aby byla památková hodnota stavby zachovaná. V některých částech budovy jsou například zrestaurované kamenné sloupy, které návštěvníci ani nemohou vidět,“ upřesnil Michal Skalík.

Interiéry pak při vzájemné konzultaci navrhoval architekt Jaromír Pizinger, který je rovněž autorem podoby kina.