VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Tři čuníci bimbají ušima nad rybníkem Svět

Třeboň - Petr Vitoň má v Třeboni 'zahradní galerii' plnou dřevěných zvířat. U letní plovárny Ostende si je fotí děti i dospělí. Každý rok se kolekce rozrůstá.

11.8.2013
SDÍLEJ:

Petr Vitoň má v Třeboni 'zahradní galerii' plnou dřevěných zvířat. Fotí si je děti i dospělí.Foto: Deník/ Václav Pancer

V řadě za sebou, hele, tamhle jdou… Tři čuníci 
z písničky Jaromíra Nohavici se zhmotnili naproti letní plovárně Ostende v Třeboni. Řehní se pár metrů od rybníka Svět, na zahradě Petra Vitoně, vedle nich okusují ementál myši, kousek od nich klimbá sova a zezadu na vše dohlíží vodník s oranžovou mašlí. Dřevěný zvířenec je zaručeně nejnavštívenější 'výstavou' ve městě: co chvíli se u plotu zastaví děti i dospělí, tasí fotoaparáty a radost se dá nahmatat.

Sklenář Petr Vitoň, který zvířata vyřezává motorovou pilou, dělá svým koníčkem radost sobě i okolí. „Jde o jednoduchost. Je to jednoduché, ale lidé jsou z toho šťastní, hlavně děti, ty skáčou přes příkop," líčí třiačtyřicetiletý rodák z Třeboně. Sedí pod pergolou, kterou – celkem nepřekvapivě  – postavil sám.

Se dřevem si začal v deseti letech. Jako kluk vyřezával klece pro ptáky a poličky. Vyučil se truhlářem v Lišově, ale řemeslo ve fabrikách ho zklamalo. „Byla to sériovka, strkal jsem něco do mašiny, pořád dokola, cvakal rámy," vysvětluje, proč dřevo opracovává jen jako hobby.

Petr Vitoň má v Třeboni 'zahradní galerii' plnou dřevěných zvířat. Fotí si je děti i dospělí.Nápad, na jehož konci je 'zahradní galerie', přišel v roce 2003. Jako první vyřezal zajíce, který na plavce kráčející 
z pláže panáčkuje dodnes. „Chodím do lesa pro dřevo na topení. Když jsem řezal, tak mi polínko připomínalo zvířátko. Motorovkou jsem ho jen tak fiknul a postupně jsme něco vymysleli," vzpomíná muž, který vyrostl na rybníce Svět a svého času pracoval na Ostende jako plavčík.

Tři čuníci, kteří ušima bimbají, vznikli postupně. Nejprve jeden, další dva Petr Vitoň dodělal, aby prvnímu nebylo smutno. „Lidé si dělají srandu, včera tu zrovna někdo šel a říkal: ten pán má asi rád prasátka," směje se autor. Méně veselé je, že jednoho čuníka loni kdosi ukradl a hodil do příkopu. To je ale zároveň jediná špatná zkušenost.

Největším dílem je vodník, rodiny si fotí rovněž sovu 
a čtveřici myší se sýry. V plánu jsou slůně, ježek, který bude mít ostny ze šišek, a houby. Život již Petr Vitoň vdechl ve své dílně, kde kutí hlavně v zimě, asi 60 dřevům, některé rozdává příbuzným.
Většině exponátů dá podobu motorová pila, oči a další drobnosti seřízne nadšenec normální pilkou. Tvůrčí čas dělí mezi novinky a restaurování starších věcí. „Pořád něco opravuju, odejde třeba čepička. Hodně to trpí, jsou tady ti malí okusovači, nosíčky 
a ouška, ty jim jedou – někdy přijdu z práce a jsou ohlodané," ukazuje na své psy.

Stále vymýšlí zlepšováky,  
s nimiž mu pomáhá jeho žena. Dřív třeba dělal nosy ze dřívek, pak zjistil, že lepší jsou žaludy. Spíš než o koníček se jedná o vášeň. „Mám rád les, stromy. Když vidím poleno, hned mě napadá, co by z toho šlo. Baví mě hodně dělat z oloupaných kuláků, z toho jsou nádherné věci," říká zapáleně.

Petr Vitoň má v Třeboni 'zahradní galerii' plnou dřevěných zvířat. Fotí si je děti i dospělí.Jeho zručnost se navíc neomezuje zdaleka jen na originální galerii. Stačí se rozhlédnout po zahradě: koš na basketbal, prolézačka s volantem, sáně, dřevěná houpačka, budka pro ptáky, podél domu cesta z kulatiny. Pro budoucí vnoučata již chystá domeček na stromech.

Stoličky pro Pražáky

„Pražáci si u mě nechávali dělat stoličky, také vyřezávané poličky na hrnečky. A pro manželku cokoli, co řekla, jsem vždy udělal, třeba pěknou boudu pro pejska," usmívá se Petr Vitoň, který také renovuje starý nábytek.

Teď, když je na romantické plovárně s atmosférou Rozmarného léta denně plno, sedává rád na zahradě a poslouchá komentáře kolemjdoucích. Vesměs ho potěší. „Jsou hezké, třeba: Jé, podívej se, támhle! Všichni z toho mají radost, já mám potom taky radost, a proto to dělám. Dozvím se milé věci a zasměju se. Je to obyčejné dřevo, vidím, že lidi potěší, a to mě zase hecuje dál," shrnuje 'zahradní galerista'.

Autor: Václav Koblenc

11.8.2013 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Kabelky, bižuterii a knížky přinesla do Pravdovy knihovny v Jarošově nad Nežárkou Alena Ondřejová.
28

Kabelkový veletrh pokračuje

Bouřka škodila i na letišti v Jindřichově Hradci. Poryv větru vytrhl z betonu kotvení letadla, které pak nacouvalo do několik desítek metrů vzdálené čerpací stanice.

Na letišti bouřka utrhla letadlo

AKTUALIZUJEME / SLEDUJEME ON-LINE

Noční bouřka se prohnala jihem Čech, zastavila i vlaky

Jižní Čechy - Bouřka, která se prohnala zemí, neušetřila ani jižní Čechy.

Tehdy tam palci zamačkávali bubliny horkého asfaltu

Jaroslavice – Na místě, kde kdysi stála vesnice Jaroslavice, je nyní Hněvkovická přehrada. V sobotu se na loučce u přehrady setkají rodáci této zatopené vesnice a zavzpomínají na staré časy.

Sobota zve na koně, hasičskou soutěž i na koncerty

Jindřichohradecko - Sobota nabízí pestrou škálu tipů, kam se vydat na Jindřichohradecku za zábavou.

Povodně 2002: Poslední oběť zemřela tři týdny po velké vodě

Jižní Čechy – Povodňový vzpomínkový seriál dnes končíme příběhem Marty a Vlastimila Weberových.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení