V končinách na Dačicku se ocitám poprvé po více než dvaceti letech a hledám ves, ve které jsem nikdy před tím nebyla. Na vskutku prostorné návsi jsem se zarazila a hledala jakékoliv známky po místě, kde měli zrovna lidé vysazovat ovocné stromečky. Nebýt nasměrování jednoho kolegy, našla bych asi místo hemžící se nadšenými lidmi a dětmi, zřejmě o něco později.

Stráň, která prý podle starousedlíků kdysi bývala úvozovou cestou kolem kapličky do Hejnic, byla posetá malými i velkými zahradníky třímajícími buď lopaty nebo stromky. Jejich dobrá nálada byla doslova nakažlivá.

„Starou cestu tady kdysi zaorali, takže nám zbyla kaplička v poli. Na tu jsme dostali dotace z programu památkové regenerace a pak nás napadlo vylepšit i její okolí. Využili jsme nabídky občanského sdružení Bioregio a už předloni jsme tady vysázeli první třešně,“ vysvětlil starosta František Štibich.
Nyní tedy ve výsadbě nového třešňového sadu pokračují. „Podobné projekty děláme i na Znojemsku a Třebíčsku, ale málokdy se do nich zapojí tolik místních lidí jako tady. Podmínkou pro získání dotace totiž je, aby se zapojili místní lidé a vážili si jich,“ uvedl předseda občanského sdružení Bioregio Milan Kratochvíl.
Kromě třešní vysazovali stejným způsobem vloni ve Starém Hobzí i švestkovou alej. Cílem podobných projektů je podle Milana Kratochvíla vrátit do krajiny stromy, které do ní patří a které tam i kdysi rostly.

Zbytky třešňového sadu prý byly patrné i zde, ale spíš už zarostlé trnkami a roštím. „Protože je to na obecním pozemku, nechal starosta nejprve terén pro výsadbu upravit,“ vysvětlila Marta Neuvirtová. O zasazení se už postarali sami lidé a každý z nich bude mít na svém stromku cedulku se svým jménem.
„Je to jen dobře, byly jsme tu se školní družinou a máme vlastní stromek. Teď jsem tady znovu. Děti si vytvářejí ke stromkům lepší vztah, když je pomáhají samy zasadit. Nenapadne je pak nějaký polámat. Je prima, že je sází společně i rodiče s dětmi,“ řekla Monika Rosolová.

Zalévat stromky pak budou podle Františka Štibicha stejně jako v minulosti místní hasiči. Bez peněz ale nejde nic, a tak se dobrá věc podařila zejména díky získanému grantu a obci. „Dostali jsme patnáct tisíc od Nadace Partnerství a pět tisíc od obce. Peníze jsme použili na nákup 80 stromečků, kůlů a pletiva,“ vysvětlil Milan Kratochvíl.

„Projekt je podpořen z veřejné sbírky, která vznikla z hlasování lidí o strom roku. Bioregio bylo vybráno grantovou komisí z jarního kola. Podmínkou grantu je, aby majitel pozemku s výsadbou souhlasil, protože se pak bude muset o stromky dál starat,“ vysvětlila projektová manažerka programu Strom života Nadace Partnerství Hana Zuchnická.

„Bude hezké, až třešně porostou, že si je tu bude moci každý utrhnout, jak bude chtít,“ usmíval se František Štibich, když se rozhlížel po zaujatých zahradnících všech věkových kategorií.