Našel jsem lék na krutý mráz

Ležela zapomenuta snad patnáct let na dně zásuvky se zimními věcmi. Objevil jsem ji tam zcela náhodou, když jsem hledal nějaký spolehlivý drtič mrazu na procházku se psem. Přátelé, vehnala mi slzy do očí, nelžu. Ve čtrnácti letech jsem ji vyloudil na matce, a to i přesto, že mě měla za duševně chorého jedince, který nemá kapku vkusu a je ochoten ze sebe dobrovolně dělat, dámy odpustí, blbečka. Ženy k ní vůbec mají nepochopitelnou averzi. Mého přítele dokonce žena odmítla odvézt na předvánoční posezení se zaměstnanci jeho firmy, dokud ji neodloží. Jak nespravedlivé, jak povrchní! A o čem že to vlastně mluvím? Ano, je to ona. Zapomenutá, zatracená a vysmívaná čepice zmijovka. A přitom já osobně neznám snad praktičtější kus oblečení. No řekněte, znáte snad jinou pokrývku hlavy, která by zahřála začínající čelní pleš stejně jako zmijovka? Moje manželka se projevila jako pokroková žena a když na mně zmíněný doplněk uviděla, byla ochotna ho vzít na milost (na tomto místě je třeba uvést, že vlastním model de luxe s kšiltem). I když v ní smím zatím chodit jen venčit psa do polí, kde nikdo není, a to ještě za tmy, je to nepopsatelný pocit. A proto si myslím, že je třeba nesmyslné módní předsudky zvrátit. Čím více nás začne zmijovky znovu nosit, tím dříve ženy ustoupí. Ostatně, na internetu lze tuto ozdobu pořídit za něco málo přes sto korun. milan.soldan@denik.cz