Ladislav Vaněk (59) včera neuspěl s odvoláním proti odsouzení na pět let do vězení za obecné ohrožení.

Sankci mu v únoru vyměřil Okresní soud v Č. Krumlově. Trest si má odpykat v nejmírnější věznici s dohledem.Na sedm let mu soud zakázal řídit motorová vozidla.

Riskoval

Ladislav Vaněk 3. srpna 2007 v 10.55 hodiny způsobil havárii rakouského autobusu s 35 turisty u Rožmberka .

Jako řidič oranžové Š 120 L ve směru na Č. Krumlov na krátké rovince před pravotočivou zatáčkou začal zmíněný bus předjíždět.
Během předjíždění v protisměru ze zatáčky vyjela Škoda Felicia obsazená pěti lidmi. Ve snaze zabránit srážce řidiči autobusu i felicie začali brzdit a snažili se uhnout.

Autobus se přitom dostal až na nezpevněný svah a převrátil se na břeh řeky na střechu.

Osm cestujících utrpělo těžká zranění, devatenáct a řidič lehká. Na autobuse vznikla škoda 2 797 333 korun.

Znalec zjistil, že autobus jel před nehodou 52 km/h. Brzdit začal ve 48 km/h, na střechu dopadl v rychlosti 11 km/h.

Obviněný tvrdil, že předjížděl rychlostí 50 – 60 km/h. Podle znalce pak ale mohl předjet po asi 290 metrech, ale rozhled měl jen na 132 metry.
Vaněk ujišťoval, že bus před ním jel asi tak čtyřicítkou. Předjíždět ho prý začal řidič favoritu, po něm on; autobus přitom údajně zrychlil. Vůz v protisměru uhnul ke kraji a on prý bezpečně dokončil předjetí. V zrcátku viděl, že autobus normálně pokračuje.

Jeden z pasažérů protijedoucí modré felicie vypověděl, že když se auta se štěstím minula, ihned se ze zadního sedadla otočil a řekl ostatním číslo škodovky. Zahlédl i překlápějící se autobus.

Zastavili, běželi pomoci a on hned oznámil policii SPZ riskantně předjíždějícího auta.
Řidič autobusu řekl, že předjíždějící vůz byl žlutý až oranžový, rozhodně ne bílý.

Jiná možnost?

Obhájce nabídl soudu další možné verze nehody. Mohl ji prý způsobit bílý favorit, jehož řidič mohl předjíždět bus ještě po obviněném a po havárii svést vinu na Vaňka.

Podle obhájce se na boku převráceného autobusu našly otěry bílé barvy.
Mohlo prý jít o vozidlo patřící jednomu z pasažérů protijedoucí felicie. Po zmíněném svědkovi policie chtěla svolení k odebrání laku z jeho auta, ale ten to prý po poradě s vyšetřovatelkou doma v Děčíně odmítl s tím, že jeho vůz byl v době nehody v kempu v Novém Spolí.

Soud takovou verzi obhajoby odmítl jako neakceptovatelnou. Odmítl i návrh obhájce na nový znalecký posudek k rychlosti autobusu a v návaznosti na propočet bezpečné vzdálenosti k předjetí.

Uznal Ladislava Vaňka vinným. Připomněl jeho dvanáct předchozích odsouzení včetně zákazů řízení a za nový skutek mu uložil trest ve třetině sazby.

Včera u odvolacího soudu obhájce JUDr. Jan Kára znovu uplatňoval zmíněnou jinou variantu nehodového děje. Předložil senátu fotografie typově stejného favoritu a porovnáním dokládal, že takový vůz mohl zanechat zmíněné stopy na boku autobusu.

Zpochybnil také vyhodnocení kotoučku autobusu. Podle něho nejel 52 km/h, ale jen 38 km/h, a jeho klient pak měl dost místa a času k předjetí.
Svědkové pak byli ovlivněni rychle a cíleně přijatou hypotézou o příčině nehody.

Soud ale na rozsudku prvního stupně změnil jen výrok o zákazu řízení – dobu Ladislavu Vaňkovi zkrátil o dva měsíce.
Z předchozích obdobných trestů mu totiž ještě něco zbývá a doba celkem nesmí přesáhnout deset let . . .

Alternativu předjíždějícího bílého vozu vyvrátilo podle soudu šest svědků. Otočení se pasažéra auta z protisměru kvůli zapamatování značky tak riskantně předjíždějícího vozu je dle senátu přirozené.

Další posudek k rychlosti autobusu je nadbytečný.

„Je naprosto jednoznačně prokázáno, že obviněný předjížděl v autě s nepříliš výraznou akcelerací ve velmi nebezpečném místě,“ řekl předseda senátu. „Kdyby tak neučinil, k nehodě by nedošlo, příčinná souvislost mezi porušením pravidel obviněným a následkem je zjevná . . .“
Předseda senátu dodal, že projevená bezohlednost obviněného při řízení jen navazuje na jeho naprosto negativní vztah k plnění řidičských povinností.

„Pouze díky šťastné souhře okolností nedošlo k tragickým následkům jeho jízdy . . .“

Rozsudek je pravomocný.