VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Rub a líc stromů podél příkopů

Jindřichohradecko – Úsek silnice z Jindřichova Hradce ve směru na Kardašovu Řečici a Veselí nad Lužnicí donedávna lemovala řada pořádně silných stromů. 

12.4.2016
SDÍLEJ:

Stromy lemující silnice jsou pro řidiče nebezpečnou pevnou překážkou. Každá pátá smrtelná nehoda je po nárazu do stromu. Foto: Deník/Lenka Novotná

V některých místech rostly dost blízko vedle sebe. A také zde přibývá pomníčků, upomínek na tragické nehody a zbytečně zmařené lidské životy.

Letos Ředitelství silnic a dálnic ČR (ŘSD) začalo stromy kácet. Ne ale všechny. Řidiči si tak lámou hlavu, podle jakého klíče se pily do kmenů zakusovaly. Také je zajímalo, kde končí pokácené dřevo.

Odpovědi Deníku poskytla tisková mluvčí Ředitelství silnic a dálnic ČR Nina Ledvinová. „Jedná se o komunikaci I. třídy číslo 23 a nekácelo se jenom na úseku mezi Veselím nad Lužnicí a Jindřichovým Hradcem, ale po celém úseku této komunikace až na hranici Jihočeského kraje, tedy také od Jindřichova Hradce na Jarošov nad Nežárkou až po Horní Bolíkov," popsala rozsah prací Nina Ledvinová.

Na celém již zmíněném úseku ŘSD požádalo o povolení pokácet celkem 249 stromů, povolení dostalo na 192. Navíc 128 jich musí nově vysadit.

Kácení stromů.

„Výběr těchto stromů se uskutečnil na základě prohlídek a posouzení jejich stavu, sledovalo se, zda jde o suchý strom, poničený, nakažený, nemocný, zda jeho kořenový systém porušuje těleso komunikace a podobně," popsala Nina Ledvinové.

Posuzovatel bral podle jejích slov i zřetel na bezpečnost provozu. „A to na základě posouzení, zda je strom pevnou překážkou, což znamená jeho nebezpečné postavení v krajnici. Braly se v potaz i připomínky dopravního inspektorátu policie," přiblížila mluvčí ŘSD Ledvinová.

Na základě těchto posudků byl navržen seznam stromů, který obdržely jednotlivé orgány v rámci katastrálních území k posouzení a schválení. „Teprve poté byla vydána rozhodnutí k jejich pokácení a také byla navržena náhradní výsadba v různých oblastech katastrálních území a přilehlých pozemcích při komunikaci, a to pouze v dostatečné vzdálenosti až za příkopy, aby nové stromy po jejich vzrůstu netvořily pevnou překážku u komunikace I. třídy," vysvětluje postup Nina Ledvinová.

A jak je to se dřevem? „Zhotovitel, který vyhrál výběrové řízení, má ve smlouvě odkup vytěžené dřevní hmoty a tento zisk se vrací zpět do rozpočtu," dodala mluvčí Ředitelství silnic a dálnic ČR.

Téma stromořadí okolo silnic dělí obyvatele na dva protichůdné tábory. Jedni, kteří dávají na první místo především bezpečnost silničního provozu, jsou pro to, aby všechny stromy podél krajnic zmizely, neboť tvoří pevnou překážku. V dlouhodobém průměru ročně v České republice po nárazu do stromu zemře kolem dvaceti procent osob z celkového počtu usmrcených. Tedy každý pátý.

Druhá skupina upřednostňuje životní prostředí a strom jako významný krajinářský prvek. Je přesvědčena, že nezabíjejí stromy, ale že se zabíjejí lidé, kteří do nich narazí. Argumentují tím, že nejčastější příčinou nehod zůstává stále nesprávný způsob jízdy.

Podle zástupce vedoucího jindřichohradecké služby dopravní policie Milana Urbance je právě úsek z Hradce na Veselí kvůli stromům jeden z nejnebezpečnějších. „Je zde velké riziko nehod a po nárazu do stromu často i smrtelných. Navíc kořeny občas nadzdvihávají silnici, což je další nebezpečný faktor. V neposlední řadě je řada stromů suchých a stačí vítr, těžký sníh a větve padající na zem rovněž navyšují riziko nehod," zmínil Milan Urbanec.

Fakta o nárazu auta do stromu

Riziko usmrcení při nárazu na sloup či strom je více než osminásobné v porovnání s tím, kdy k vyjetí mimo silnice dojde na místě bez pevných překážek podél silnice. Dle německých zkušeností, pokud by kolem silnice byl souvislý živý plot z pružných dřevin, riziko usmrcení je zde dokonce desetinásobně menší, než při vyjetí mimo silnici se stromořadím.
Pokud automobil po opuštění silnice nenarazí na pevnou překážku, je jeho zpomalení limitováno třením o terén. Tím je i limitováno přetížení působící na posádku vozidla. Tak lze bez vážnějších zranění přežít i převrácení automobilu, v němž je člověk jako rytíř v brnění, pokud ovšem nepřipoutaný z vozidla nevypadne.
Zcela jiné poměry ale nastanou, když automobil narazí na pevnou překážku. Osoba připoutaná i bezpečnostními pásy při nárazu zůstává sedět na místě, drží ji bezpečnostní pásy, ale vzhledem k setrvačnosti dochází u vnitřních i dalších orgánů k jejich vážným poškozením.
V aleji znamená prakticky každé vyjetí ze silnice náraz do stromu. Úhel vyjetí vozidel ze silnice bývá malý, a to do 30 stupňů, většinou se pohybuje okolo 10 až 20 stupňů. Vozidlo mající určitou šířku se pod takovým úhlem většinou nemůže „vejít" do mezery mezi kmeny stromů v aleji a o jeden strom obvykle „škrtá" a na následující kmen zplna naráží. Alej stromů tak představuje vlastně kontinuální pevnou překážku. Odstupy stromů od okraje vozovek jsou u nás často tak malé, že není k dispozici ani minimální účinná šířka pro svodidla.

duel

Jak diskutovali návštěvníci facebooku

Na facebookové stránce Jindřichohradeckého deníku jsme se ptali:
Měly by se stromy podél silnic dál vysazovat?
Jana Černochová: Stromy okolo silnic jsou hezké, jen člověk nesmí jezdit jako blázen. Bez stromů by to byla jednotvárná cesta, při které spíš trpím na mikrospánek.
Pavel Vaner: Stromy jsou prima. K silnici se ale moc nehodí. I náhoda je někdy vůl. Jsem dlouholetý řidič z povolání, zatím, díky bohu, bez nehod, ale kamarád takhle zbytečně uhořel.
Radka Krejčová: Ne, nesázet je u silnice. Nejen, že jsou příčinou autonehod, ale též deformují stav vozovky
Ludmila Novotná: Sázet až za příkopy, aby neničily silnici. Když je řidič zodpovědný, nic se mu nestane. Navíc stromy fungují jako přirozené větrolamy a tím zabraňují nehodám spojeným s prudkými nápory větru. A také brání tvorbě sněhových jazyků. Takže jsou velmi užitečné. A díky optickému klamu nutí řidiče jezdit pomaleji a opatrněji.
David Regásek: Nesázet, může to zachránit spoustu životů. Esteticky je to možná hezké, ale kořeny po letech hrubě narušují strukturu a pevnost silnice, viz třeba úsek Zdešov – Žirovnice.
Dušan Rigo: V USA neexistuje, aby někde, kde jezdí auta rychle, sázeli stromy. A když ano, tak to jsou lesní úseky a tam jezdí jen traktory nebo zemědělské stroje, a ty jezdí pomalu.
Irena Trnková: A jak bude krajina vypadat beze stromů a keřů? Jestli by konečně lidi neměli být myslící a ohleduplní.
Martin Laštovka: Stromy se začaly dávat k silnicím za Marie Terezie kvůli stínu a obrannému použití pro vojáky. Momentálně vyházet vše, co je aspoň před talutou.
Monika Kubešová: Sázet. Kousek dál, ale ano. Už jen kvůli sněhu a jazykům. Střety jsou častější vinou řidičů, takže proč by měla trpět příroda za blbost lidí.
Stanislav Musil: Zásadně nesázet a tam, kde ještě nějaké zbyly, tak urychleně pokácet. Lepší je v některých úsecích namontovat ochranná svodidla. Frekvence dopravy je již taková, že si bezpečnost vyžaduje takováto řešení.

Autor: Lenka Novotná

12.4.2016 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto

Bratři Michálkovi kralovali ve Vlkovské pískovně

Jindřichohradecká radnice. Ilustrační foto.

Podloží rozhledny je v pořádku, říká radnice

V Rapšachu zvítězili muži i ženy z Lásenice

Rapšach – Další kolo Velké ceny Třeboňska se konalo o uplynulém víkendu v Rapšachu.

Nominujte Deník v anketě Křišťálová Lupa 2017!

Nominujte Deník.cz do ankety českého internetu Křišťálová Lupa 2017! Díky vám bude mít Váš regionální Deník šanci dostat se do finálního hlasování v kategorii "Zpravodajství".

V sobotu rozezní parkán rock, ska i punk

Prachatice - Hospic music fest 2017 - nultý ročník jednodenního hudebního festivalu, odstartuje již tuto sobotu. Bavit se a pomáhat můžete od 13 do 22 hodin.

Na sál to nestihla. Porodila pod stoletou lípou

Písek – Tatínek by zasloužil medaili. Shodovaly se sestřičky na porodnickém oddělení písecké nemocnice, když v úterý propouštěly domů Evu Chvojsíkovou z Týna nad Vltavou s dcerkou Barborkou. Té se totiž už nechtělo čekat a přišla na svět v pátek ve 20.25 hodin za pomoci tatínka Miroslava kousek za bránou nemocnice pod stoletou lípou.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení