Cíl splnil, ale nebylo to vůbec nic lehkého. V dopolední kvalifikaci totiž zajel „až" čtvrtý čas, ale co bylo horší, měl v ní také dva hodně nepříjemné pády. „Jeden byl lehčí, ale ten druhý byl opravdu ošklivý. Udělal jsem chybu, o které ani pořádně nevím, kde se stala. Najednou jsem šel přes řidítka a pak už to bylo panna – orel. Docela dlouho mi trvalo, než jsem se sebral," přibližuje své trable z dopolední kvalifikace.

S jeho startem v odpoledních finálových jízdách to v tom momentu nevypadalo moc dobře. Znovu ale prokázal, že je velký bojovník. „Špatně se mi dýchalo a měl jsem naražená žebra. Letos se na mě zdravotní problémy docela lepí. Jak to šlo všechno v minulých letech lehce, tak teď to jde hůř," posteskne si.

Přes všechny problémy ve finálových jízdách Jihočech znovu ukázal, kdo je v posledních letech vládcem českého motokrosu. Přitom malinko přemýšlel i o tom, že by nenastoupil. „Snažil jsem se to rozhýbat a rozdýchat. První bolest byla velká a říkal jsem si, že je pro dnešek konec. V závodě pak člověk také jede tak, aby bolest nebyla taková," připustil.

První jízda měla dramatičtější průběh než ta druhá. Michek byl sice v první zatáčce na čele, ale brzy se před něj dostal Romančík a také veterán Bartoš. Českobudějovickému závodníkovi chvíli trvalo, než mu předjetí vrátil. Romančík měl v té době už docela velký náskok. „Musím říct, že Jára Romančík jel v úvodu rozjížďky perfektně. Když se mu povede start, tak pak jede opravdu hodně rychle," sportovně uznal.

„Vedoucí jezdec má vždycky výhodu. Volí si svou stopu, nemusí za nikým jet a nikdo do něj zepředu nepere kamínky. Mně chvilku trvalo, než jsem předjel Petra Bartoše. On jel skutečně výborně. Zdržel jsem se s ním právě proto, že jel rychle. Kdyby byl pomalý, tak by mi to tak dlouho netrvalo," s respektem hovoří o svém zkušeném bývalém parťákovi z Orionu Litomyšl.

Postupem času se Michek Romančíkovi rychle přiblížil. „Jel jsem pravidelné tempo, což je důležité. Hlavní je od začátku nezmatkovat. Povedlo se mi před Jardu dostat a pak už jsem si první místo pohlídal."

První jízda měla ještě dohru na jury, kam byl Michek pozván spolu s Václavem Kovářem kvůli údajnému nerespektování žluté vlajky, která znamená nebezpečí na trati. To však nebyla pravda a jury to nakonec vyřešila pouhým varováním. „Problém byl v tom, že pod lavicí ležel Míra Rožec a vlála tam žlutá vlajka. Za lavicí ale byl Martin Žerava a člověk, který tam mával žlutou vlajkou, nebyl vidět. Všichni přítomní uznali, že to tak bylo. Kdybych jel normálně svou rychlou stopu, tak jsem do Martina skočil. Shodli jsme se nakonec všichni na tom, že to byla chyba praporkářů," nabídl svůj pohled na diskutabilní moment.

Druhou jízdu vyhrál už zcela suverénně systémem start – cíl. „V první zatáčce po startu mi někdo brnkl do zadního kola. Otočil jsem se, ale nic jsem neviděl. Nevšiml jsem si ani, že Jára Romančík spadl," popisuje start do druhé jízdy.

V té se ho chvilku držel jeho největší rival Smítka, ale Michek se mu rychle vzdálil a suverénně zvítězil. „Jel sem si své tempo tak, aby mě celé tělo po ranním pádu bolelo co nejméně. Nakonec z toho byl třicetivteřinový náskok," pochvaluje si. Smítka na něj tentokrát neměl. „Asi ne. Kdyby měl, tak by vyhrál," usměje se kaplický vítěz.

Michek měl dobře spočítané, že dvě výhry v Blanské kotlině mu vrátí, i když o jediný bod, červenou tabulku lídra průběžné klasifikace. „Věděl jsem o tom, ale hlavně chci vždycky vyhrávat. Při závodě body nepočítám," zdůrazní.

Kaplická trať je nejnáročnější z celého seriálu. S tím ale Michek problém nemá. „Mistrovství republiky je nejvyšší úroveň, která se u nás jede. Tak se s tím musíme všichni poprat. A trať je pro všechny stejná."

Vyhrál a především znovu prokázal srdce bojovníka. Jako obhájce titulu nechce Michek předat své žezlo jen tak bez boje. „Pořád dokazuji, že u nás patřím k nejlepším jezdcům, nejsme-li tím nejlepším. Vyhrál jsem mistrovství Evropy a vedu i mistrovství republiky. V obou seriálech jede vždy nějakých pět jezdců, kteří bojují o první místo. Jsem rád, že jsem v Kaplici obě jízdy vyhrál. Musím poděkovat svému týmu Buksa/ Ados, který mi vytváří výborné podmínky," chválil si v cíli.

Nejbližší program má Michek daný. „Musím se teď především zotavit a dobře se připravit na další závod mistrovství republiky, který se jede na začátku září ve Vranově," rád by si ve zbývajících třech závodech zajistil obhajobu titulu mezinárodního mistra republiky.