Jako například při nedávném mistrovství České republiky družstev v Táboře, kde pomáhal při prezentaci závodníků. „Jsem v kontaktu s Davidem Borem, který je v Táboře vedoucím tréninkového střediska mládeže. Když je potřeba, rád se zúčastním a přiložím pomocnou ruku," potvrzuje Martin Zvoníček.  Sám již nezávodí, ale atletice zůstává stále věrný. Kromě pomáhání při organizaci závodů, si chodí zaběhat a stále se tak udržuje v kondici. „Už jsem si zakázal cokoliv měřit a běhám skutečně jenom pro zdraví a pro dobrý pocit," říká Martin Zvoníček.
Na vrcholové úrovni s atletikou skončil zhruba před třiceti lety, ale poté ještě závodil jako veterán. V roce 1983 se s manželkou odstěhoval do Českých Budějovic a působil zde jako učitel a trenér na sportovním gymnáziu. To až do roku 1994. Hned po svém příchodu do Budějovic se stal také jednatelem místního atletického oddílu. „Tenkrát se jmenoval  Škoda České Budějovice a teprve po sametové revoluci se přeměnil na Sokol. „V té době se nám podařilo dostat až do druhé atletické ligy," vzpomíná Zvoníček na léta strávená v krajském městě. Poslední velký úspěch jako aktivní sportovec zaznamenal v roce 1992. Tehdy se stal veteránským mistrem Evropy nad čtyřicet let v půlmaratonu.  Závod se konal ve východočeské Úpici a tradice veteránských šampionátů se zde zachovala až do současnosti. Příští rok se bude na stejném místě konat mistrovství světa na dlouhých tratích. Martin Zvoníček však svou účast vylučuje: „Bude mi jednašedesát roků a na půlmaraton se již necítím."
Vrcholné výkonnosti dosahoval Martin Zvoníček zejména v sedmdesátých letech, coby člen pražských oddílů Dukly a Slavie. Závodil na různých tratích od 1500 metrů až do deseti kilometrů. V pozdějším věku potom přešel na vytrvalecké tratě a věnoval se také trenérské práci. Za svůj největší úspěch považuje páté místo na mistrovství Evropy juniorů v Paříži z roku 1972. Mezi své největší úspěchy řadí i vítězství v závodě Praha – Běchovice z roku 1970. „Donedávna jsem byl nejmladším vítězem tohoto závodu. Tehdy mi bylo devatenáct let, když se mi to povedlo," poznamenává někdejší vynikající atlet.
Dnes žije Martin Zvoníček v Písku a zaběhat si chodí v průměru čtyřikrát týdně. „Naložím si maximálně do deseti kilometrů. Jinak mířím do předčasného důchodu, protože jsem nedávno přišel o práci a jinou už ve svém oboru neseženu. Tato doba mě tak trochu semlela. Věnuji se také čtyřleté vnučce Klárce," přibližuje svůj současný život Martin Zvoníček, který jednašedesáté narozeniny oslaví právě pozítří.