Jeho novým působištěm se stala slavná pražská Dukla, kam talentovaný házenkář hrající na pozici pravé spojky z lázeňského města přesídlil.
Dukla Praha patří mezi špičku tuzemské házenkářské extraligy, ale její nabídku jste v minulém roce odmítl.

Co vás nyní přimělo k rozhodnutí přestoupit?
Tehdy jsem chtěl odehrát ještě jednu sezonu v třeboňském dresu, abych nabral potřebné zkušenosti pro hraní v extraligovém celku, který pomýšlí vždy na ty nejvyšší příčky.

Jiskra se v uplynulé sezoně trápila a také vy jste poměrně dlouho hledal formu. Je i to důvod, proč jste odešel? Potřeboval jste změnu?
Ano, sezona z mé strany nebyla moc povedená. To mě velmi zklamalo. Doufám, že změna působiště mi pomůže v mém růstu a odchodu nebudu litovat.

Třeboňská házená vaším odchodem přichází o dalšího levorukého hráče a hlavně člena základní sestavy. Jak na váš odchod zareagovali nyní již bývalí spoluhráči?
Myslím si, že se se mnou rozloučili pěkně. Nevyskytl se z jejich strany žádný problém. Naopak, hodně kluků mi to přeje a jsem s nimi nadále v kontaktu. Herní oslabení by to nemuselo být nikterak velké. Ke konci sezony jsem totiž v základní sestavě nebyl, velmi dobrou formu ukázal Martin Mlsna, který se na tomto postu osvědčil.

Poloprofesionální Dukla zahájila přípravu na novou sezonu. Poznal jste již nyní nějakou výraznou odchylku oproti tomu, na co jste byl zvyklý v Jiskře?
Už od přípravy jsou znát změny rytmu těchto dvou klubů. V Dukle jsme odjeli na soustředění do Harrachova, kde jsme se připravovali na kolech a v terénu. Taky je rozdíl v počtu tréninkových jednotek. Na druhou stranu, kdyby bylo více peněz v celé jihočeské házené, tak jsem přesvědčen, že by v podobném duchu probíhala i příprava Třeboňáků.

Jak se vám daří zvykat si na nové prostředí, tréninkové podmínky, spoluhráče a v neposlední řadě i rušnou českou metropoli?
Jsem stále v okruhu házenkářského prostředí, buďto trénink, přátelské utkání nebo již zmiňované soustředění. Z těchto důvodů jsem ještě neměl možnost pořádně Prahu prozkoumat. Co se týče zápasového a tréninkového zatížení, tak si myslím, že se do toho pomalu, ale jistě dostávám. Nerad bych to zakřikl.

V Dukle je jistě konkurence o mnoho vyšší. Nebojíte se toho, že budete mít na hřišti daleko méně prostoru než v Třeboni?
V Dukle je určitě velká konkurence, o to víc se však budu snažit dokázat, že na to mám a že přestup do Dukly není náhoda.

Právě kvůli nedostatečnému prostoru v minulém ročníku získala Třeboň do svého kádru Michala Naimanna a ten je nyní spokojený. Nebudete litovat?
Na tuhle otázku je těžké nyní odpovědět. Vše ukáže čas. To, jak zapadnu do kádru, jak se nám bude dařit a s jakou formou se potkám. Já působení v třeboňském dresu nijak nelituji, spíš naopak. Jsem moc vděčný, že jsem měl možnost hrát v tomto týmu.

V pražském celku působí i další třeboňský odchovanec Tomáš Petržala. Jak se těšíte na obnovení hráčské spolupráce s tímto skvělým brankařem?
Tomáš je dobrý kluk a jsem rád, že je v týmu někdo z Jihočechů. Bydlíme dokonce ve stejném domě, takže mi může v mnoha věcech pomoci.

Matěj Měchura