Ještě nedávno jste byla v Německu. Asi jste si nemyslela, že během pár dní budete hrát interligu?
Ani ve snu mě to nenapadlo, seběhlo se to opravdu rychle.

Proč jste v německém klubu nepokračovala dál?
Před minulou sezonou přišla k týmu nová trenérka. Nevím, asi jsme si nesedly. Hrála jsem, ale nakonec mi neprodloužili smlouvu.

Jak jste se ocitla v Písku?
Já jsem hráčkou Vršovic a kamarádka z Písku Nikola Kozáková mě přemlouvala, abych zkusila hostování v Písku. Když se pak zranily Eliška Jačková a Dominika Bullová, všechno se dalo do pohybu a ze na den jsem se objevila v Písku.

Jaká je úroveň třetí ligy v Německu?
Když jsme vloni hráli v přípravě proti Písku, tak jsme ho porazily. Přitom ve třetí lize jsme hrály spíš v dolní polovině tabulky. Myslím, že přední týmy německé třetí ligy by klidně mohly interligu hrát.

Do české interligy jste naskočila v zápase proti Slavii. Bylo to podobné, jako hrát proti předním německým třetiligovým týmům?
To zase ne. Hrála jsem spíš v technicky vyspělém družstvu. Slávistky hrají spíš silovější házenou a rozhodně jsou kvalitnější.

Jak vás mezi sebe přijaly hráčky Písku?
Trochu jsem se obávala, ale na to, jak jsou tady mladé holky, kolektiv je super. Přivítaly mě kafíčkem a oplatkou, takže to bylo bez problémů.

Jaký byl život v Německu, bydlela jste tam?
Já jsem dojížděla třikrát týdně na tréninky a o víkendech na zápasy. Bylo to kousek, zhruba patnáct kilometrů za hranicemi. Jezdily jsme v autě zpočátku čtyři, později už jsem ale jezdila sama, takže už to nebylo ekonomicky tak výhodné. Z Prahy jsem to měla v podstatě stejně daleko jako sem do Písku. Za hodinu a půl jsem tedy byla v hale.

Jak o vás bylo postaráno? Jaké jste měla podmínky v německém klubu?
Měly jsme jinak zajištěné ubytování na penzionu nebo u fanoušků, kteří se o nás vzorně starali. I jídlo jsme měly zajištěné. Byla jsem tam sedm sezon, takže jsem se dost najezdila. Bylo to třeba 1200 kilometrů za týden.

Vraťme se ještě k vaší premiéře v píseckém dresu. Duel proti Slavii pro vás musel být pikantní, vzhledem k tomu, že jste ve Slavii začínala?
Já jsem odchovankyně Slavie, ale dva roky jsem tam proseděla na lavičce.

Utkání jistě bylo pikantní i pro vaše spoluhráčky, neboť se Slavií dojel kouč, jenž je ještě v minulé sezoně trénoval a některé hráčky svým odchodem zklamal. Pozorovala jste, že měly proti jeho novému týmu větší motivaci?
Hodně se to v šatně probíralo a všimla jsem si, že holky byly kvůli tomu dost vyhecované.

Zápas se Slavií jste měly v prvním poločase velmi dobře rozehraný, po přestávce šel váš výkon ale rapidně dolů. Čím to bylo?
Těžko říct, možná jsme odešly fyzicky. Je to znát, když v Písku se trénuje třikrát týdně, zatímco ve Slavii šestkrát. Navíc Slavia má zkušenosti z evropských pohárů a dokáže je také zúročit.

Co od vás vedení píseckého klubu očekává? Bavili jste se o tom?
Nejsem rozený střelec. Jsem spíš rozehrávačka a do Písku jsem přišla myslím jako psychická podpora. Překvapilo mě, že jsem dostala hned v prvním utkání takový prostor.