VYBRAT REGION
Zavřít mapu

František Raboň přesedlal na horská kola a těší se do Tábora na MS v cyklokrosu

České Budějovice – Velké postavy české cyklistiky zavítaly v úterý do Českých Budějovic u příležitosti slavnostního otevření nové prodejny Specialized Concept Store. Na autogramiádu dorazili Ján Svorada, František Raboň, Michal Prokop a Kateřina Neumannová.Pětinásobný účastník  etapového závodu Giro d'Italia a mistr Evropy do třiadvaceti let František Raboň (31 let), který od letošního roku přesedlal ze silnice na závody horských kol, neodmítl žádost Deníku o rozhovor.

12.11.2014
SDÍLEJ:

František RaboňFoto: Deník/ Štefan Haragal

Jak jste se vy jako cyklistický světoběžník ocitl v Českých Budějovicích?
Jsem členem globálního týmu Specialized Racing, takže když je nějaká takováhle akce od Specialized Česká republika, tak tam vždycky někdo ze závodního týmu dorazí. Podle toho, jak to termínový kalendář dovolí. Tentokrát jsme přijeli Katka Neumannová a já.

Jezdíváte často na jih Čech?
Moc často ne. Většinou jsem ve světě. Už nějakou dvanáctou sezonu závodím v zahraničních týmech, takže doma toho moc nenajezdím. Na jižní Čechy mám ale jednu příjemnou vzpomínku, když jsem se stal v Jindřichově Hradci mistrem republiky v časovce. Třeba Šumavu využívám hojně k tréninku. Vztah k jižním Čechám mám rozhodně kladný. Líbí se mi i nově otevřený obchod. Je to vysoko nasazená laťka a zákazník se zde musí cítit velmi dobře.

Před rokem jste opustil po mnoha letech silnici a zamířil na horská kola. Co bylo důvodem této zásadní změny?
V době, kdy jsem podepisoval smlouvu v týmu Specialized Racing, tak jsem neměl žádný kontrakt na silnici. Všechno se tam řešilo hrozně dlouho. Loni nastala taková situace, že skončily tři velké týmy. Každý má pětadvacet lidí, to znamená, že se najednou ocitlo na dlažbě pětasedmdesát závodníků. To je z šesti set profesionálů v elitní divizi velké procento. Jednání o případném dalším angažmá trvala tak hrozně dlouho, že jsem kývl na možnost přejít na horská kola. Biky mám rád a dříve jsem na nich závodil. Byla to nová výzva a nabídka mě oslovila. Jednání s týmem bylo velice rychlé a najednou jsem se ocitl na horských kolech.

Nebyla to pro vás přece jen rána, že jste po tolika letech nesehnal angažmá na silnici?
Řekl bych, že ani ne. Jsou to samozřejmě rozdílné disciplíny. Na silnici jsem prošel třemi týmy a měl jsem to štěstí, které snad bylo podložené i mými výkony, že všechny patřily mezi nejlepší tři na světě, co se týkalo zajištění. O Specialized Racing na horských kolech se to však dá říct také. Organizací  týmu a věcmi okolo, tak se toho pro mě moc nezměnilo. Mám velký respekt k jiným disciplínám i dalším sportům.

Hned na úvod vaší kariéry v nové disciplíně vás čekal prestižní závod dvojic Cape Epic v Jihoafrické republice.
Abych řekl pravdu, tak úplně ze začátku jsem nebyl  příznivcem toho, že půjdu do takhle velkého týmu a pojedu hned prestižní závod Cape Epic se Christophem Sauserem, což znamenalo, že pojedeme na vítězství. K tomu jsem měl obrovský respekt a chvilku jsem se rozhodoval, jestli to vůbec přijmu.

Hodnotíte celkově pozitivně vaši premiérovou sezonu na horských kolech?
Bylo to takové nahoru dolů. Cape Epic, což byl náš hlavní cíl, vyšel výborně, i když to nakonec nevyšlo na vítězství. Po technických problémech jsme byli druzí, s čímž byl spokojen tým i já sám. Vyhráli jsme tam jednu etapu, já sám jsem v sezoně vyhrál tři závody. Pak už nastaly trochu problémy, protože přece jenom toho bylo hodně nového. Třeba typy závodů, které si vybírat. Nebylo to jednoduché. Musel jsem nahánět nominace na mistrovství světa i Evropy, protože jsem byl v této disciplíně nový, tak abych se ukázal. Všechno se to začalo trochu hroutit, protože závodů bylo strašně moc a pořád jsem něco doháněl. Druhá polovina sezony už nevyšla podle mých představ.

Kolikrát jste za sezonu měnil duši, což se vám na silnici stát nemohlo?
Mockrát ne. To byla jedna z nejčastějších otázek, které jsem dostával. Hlavně směrem k závodu Cape Epic, kde je to hodně tvrdé. Je tam spousta skal a kamenů. Čekalo se, že s tím budu mít problémy. Nakonec to ale dopadlo tak, že můj partner Christoph Sauser měl pět defektů a dva pády. Já jsem naopak neměl vůbec nic. Za celou sezonu jsem měl jediný defekt.

Ten jste zvládl svižně?
Trvalo mi to docela dlouho. Používám bezdušová kola a v tu chvíli už jsem tam duši musel dát. Bylo to na závodě v Africe, kde se jelo na skalách. Potom jsem píchl ještě asi pětkrát a byl to pro mě nekonečný den.

Budete na horských kolech pokračovat i v příští sezoně, nebo pošilháváte po možném návratu na silnici?
Upřímně říkám, že nevím. Už je zase docela pozdě a stejně jako před rokem nevím, co bude dál.

O angažmá na příští rok tedy jasno nemáte?
Bohužel nemám. Nevím, jestli to budou horská kola nebo silnice. Pořád se o něčem jedná. Dokonce přemýšlím i o variantě, že bych ukončil kariéru, což bych si ale ještě nepřál. Mám však nastavené nějaké standardy a nějaké výzvy, pod které nechci jít. I když nějaké nabídky mám, tak mě úplně neoslovily. Čekám, jestli přijde něco, co by pro mě bylo zajímavé.

Máte pootevřená nějaká zadní vrátka, kdybyste se rozhodl se sportem skutečně skončit?
Je fakt, že dostávám už nabídky i z civilního života. Pokud by nebyly, tak bych o konci kariéry ještě asi vůbec nepřemýšlel. Se sportem je to tak, že člověk jednou s tou aktivní dráhou musí skončit. Pokud nejste Jarda Jágr, který bude hrát zřejmě neuvěřitelně až do důchodu. To říkám s maximální úctou k němu. Jinak ale sportovci prostě jednou musí skončit. Jednou to přijde a uvidíme, co bude dál. Zatím ale bohužel nemám vyřešeného vůbec nic.

Pokud byste skutečně s aktivním sportem skončil, zůstal byste i v civilním životě u kol?
To si myslím, že stoprocentně. Nabídky logicky přicházejí právě z této sféry. Rád bych v ní využil svých zkušeností a kontaktů. To je asi jediná jistota. Stavět baráky nebo něco jiného asi nebudu.

Na začátku příštího roku se pojede v Táboře mistrovství světa v cyklokrosu. Vyzkoušel jste si někdy také tuto disciplínu?
Cyklokros jsem nikdy nejel. Spousta lidí si ze mě dělá legraci, že když jsem přešel ze silnice na horská kola, tak jestli teď vyzkouším dráhu, kolovou nebo právě cyklokros. Nejlepší náš i světový cyklokrosař Zdeněk Štybar je můj velký kamarád. Znám i spoustu kluků právě z Tábora. Cyklokrosaře obdivuji. V Plzni jsem se dříve chodíval dívat na závody Superprestige a byl jsem i na velkých závodech v Táboře. Ten se stal spolu s Belgií Mekkou cyklokrosu. Mistrovství světa bude velkou událostí a určitě se přijedu podívat.

Býváte často divákem na cyklokrosových závodech?
Velké závody u nás se snažím vždycky navštívit. Občas mám problém s časem, protože cyklokrosaři jezdí přes zimu a to já se většinou připravuji na další sezonu někde v teple. V rámci České republiky ale na závody v cyklokrosu rád jezdím.

Je cyklokros větší dřina než třeba silnice?
Je to něco jiného. Já bych cyklokros nemohl dělat. Mám hrozně rád teplé počasí, takže je pro mě hrozná představa, že jezdím v zimě při teplotě kolem nuly někde v blátě a ve sněhu. I když ten závod trvá v uvozovkách jenom hodinu, tak si to vůbec neumím představit.

Byl někdy ve hře váš start alespoň na nějakém exhibičním cyklokrosovém závodě?
Nebyl. Přešel jsem na horská kola, kde jsou docela široké pneumatiky, které vás v terénu podrží. Obdivuji kluky z cyklokrosu, jak jezdí v bahně na tenoučkých galuskách, které jsou skoro stejné jako na silnici. Technicky jsou ještě o kus výš než my bikeři. 

Autor: Pavel Kortus

12.11.2014 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační snímek.

Řečický uragán smetl soupeře šesti góly

Celkové náklady na zhotovení repliky byly 94 600 Kč a z toho příspěvek kraje (dotace) činil 50 000 Kč.
4

Úsilí ostojkovických o obnovení boží muky se naplnilo

Roman Šmucler: Zákaz amalgámu? Bílé plomby jsou daleko jedovatější

Pacienty chtěl v Česku ošetřovat i ukrajinský elektrikář, tvrdí nastupující prezident České stomatologické komory Roman Šmucler. Skoro se mu to povedlo. Diplomy cizinců prý totiž nikdo neověřuje. Někdejší moderátor ale prozradil ještě další tajemství: Česko žádným nedostatkem lékařů netrpí. Zubaři se jenom zdráhají přijímat nové pacienty, kteří by je mohli v budoucnu žalovat.

Supervýhodná nabídka? Pět tipů, jak nenaletět při zhodnocování peněz

I relativně nízká finanční gramotnost Čechů může za to, že čas od času skočíme na „supervýhodnou“ nabídku zhodnocení peněz, která se nakonec promění v totální fiasko. Pokud byste rádi investovali svoje úspory, nevynechejte následující tipy. 

V úterý se můžete setkat s bájnými i reálnými postavami či s kováři

Jindřichohradecko - Kam za kulturou? V úterý si můžete vyrazit na zajímavé filmy nebo na Kovářské dny.

Tolik lodí vyhozených větrem na břeh, na Lipensku snad nikdo nepamatuje

Dolní Vltavice – Neuvěřitelnou sílu nabral vítr, který se hnal přes otevřenou hladinu lipenského jezera při noční bouřce z pátku na sobotu. Obrovské vlny spolu s větrem nejenomže utrhly několik ukotvených jachet, ale na břeh hodily i těžký prám převozníků v Dolní Vltavici. Zpátky na vodu ho převozníci dostávali heverem.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení