Je jí teprve šestnáct roků a již patří mezi top střelkyně házenkářské interligy. Řeč je o Sáře Kovářové, která v nejvyšší soutěži nastřílela už 81 gólů a v tabulce střelců je druhá za Tatianou Šutranovou z Prešova.

U Otavy se rodí další z velkých talentů, na který by jednou mohl být písecký házenkářský klub právem hrdý.

Jak jste se vůbec k házené dostala?
Házenou hrají díky mamince, která mě k ní již v pěti letech přivedla. Začínala jsem už ve školce a vždy jsem hrála se staršími. Házené se určitě budu držet dál.

Jak zvládáte interligu v tak nízkém věku?
Je to náročné. Hraji zároveň také za dorostenky a tělo nestačí pořádně zregenerovat. Teď mě navíc omezuje zraněný kotník, ale zvládnout se to dá.

Písku patří v tabulce až jedenácté místo, góly však dávat umí. A to hlavně díky vám. Tým nastřílel dohromady 270 gólů, z toho téměř jednu třetinu jste dala vy. Jak to děláte, když zkušený špílmachr v družstvu schází?
Musíme střílet, jinak to nejde. Potřebovaly bychom ale nějakou zkušenější hráčku, protože spojky nám skutečně chybí.

Mezi dorostenkami se vám musí dovednosti získané v interlize náramně hodit…
V dorostenecké lize se nám daří a jsme první. I v této kategorii je to však stále těžší. Také se potýkáme s nedostatkem hráček a s Magdou Svobodovou jsme v dorosteneckém družstvu jediné spojky.

Ženská interliga je ale jistě něco jiného…
Je to velký rozdíl. Interliga má samozřejmě mnohem větší úroveň. Ženy dokáží mnohem víc přemýšlet, je to zkrátka úplně jiná hra.

Branky však dokážete dávat i v nejvyšší soutěži. Nečekala jste, že to přece jenom bude podstatně těžší?
Očekávala jsem, že to bude náročnější a tak tomu i je. Hraji za juniorskou i dorosteneckou reprezentaci a interligové zápasy se dají srovnat s těmi reprezentačními. Hraje se nahoru a dolů, běhá se tam a zase zpátky. Hra je mnohem rychlejší. V interlize se poměřuji s hráčkami na nejvyšší úrovni.

Všimly už si vás hráčky soupeře? Pociťujete na vlastní kůži jejich zvýšenou pozornost?
Myslím, že ano. Soupeřky studují naší hru na videu, stejně jako my jejich. Ví, že patřím mezi nejlepší střelkyně a někdy na mě hrají i osobní obranu. Určitě si na mě dávají větší pozor.

Před vámi byla velkým tahounem v Písku Veronika Malá, která nyní hraje v pražské Slavii. Kráčíte v jejích šlépějích?
Mým velkým vzorem je Iveta Luzumová. Samozřejmě obdivuji i Verču Malou. Potkáváme se spolu na reprezentačních srazech a můžeme si popovídat.

Jak se vám daří v mládežnických reprezentačních výběrech?
S reprezentací jsem byla zatím jen na dvou srazech a zahrála jsem si v přátelských zápasech proti Maďarsku. Před námi je ale kvalifikace na mistrovství světa, která se bude hrát v Čechách a pokud bych byla nominována, považovala bych to za obrovský úspěch.

Registrujete již zájem z jiných interligových týmů?
Určitě, nabídky už jsem nějaké dostala.

Jak dlouho ještě hodláte v Písku působit?
To zatím vůbec nevím, prioritou je pro mě škola. Chci úspěšně zvládnout maturitu a pak se teprve uvidí, co bude dál.

Jakou školu studujete?
Studuji gymnázium v Písku a jsem v druhém ročníku.

Z toho vyplývá, že minimálně dva roky ještě budete v Písku hrát?
To není jisté, ještě nevím, co bude. Vše konzultuji také s rodinou. Soustředím se pouze na přítomnost a na aktuálně rozehranou sezonu.