Na západě Čech byste jistě rády navázaly na poslední vydařený domácí zápas s DSK Basketball.

V utkání s Pražankami nám konečně vycházela také střelba za tři body. My to ale hodně trénujeme a v této herní činnosti jsme šly nahoru. Drilujeme to a bylo by divné, kdyby se to neprojevilo. Mě osobně tam klidně mohlo padnout i víc trojek.

Utkání s DSK nabídlo i jeden trochu kuriózní moment, kdy jste nikým neatakována uháněla sama na koš, ale nedala. Utkání bylo rozhodnuto, ale za vyrovnaného stavu by podobná minela asi hodně mrzela?
Mě to naštvalo i tak, protože by se to stávat nemělo. Svou roli možná sehrála i únava. Do toho vypíchnutí míče a následného sprintu jsem dala všechno a myslela si, že to zakončení už bude hračka jako vždy. Nakonec jsem ale mohla jenom sklopit uši a vrátit se do obrany.

U zápasu s DSK Basketball tedy ještě chvilku zůstaneme. Považujete ho za klíčový z hlediska záchrany?
Já bych ten duel za klíčový rozhodně nepovažovala. Takových klíčových zápasů bylo víc a pak nás to svazovalo. Věděly jsme samozřejmě, že se jedná o důležitý zápas. Byly jsme si také vědomy, že máme natrénováno a pokud budeme hrát naši hru tak uspějeme. A kdyby náhodou ne, tak se nic neděje. Ale nepřipouštěly jsme si to. Šly jsme do toho prostě se zdravým sebevědomím. Říkaly jsme si, že jsme je v sezoně dvakrát porazily a není důvod nevyhrát nad nimi i potřetí.

Nebudily trochu respekt poslední dobré výsledky, kterých vaše soupeřky dosáhly?
Jejich poslední dobré výsledky jsme určitě zaregistrovaly. Myslím si však, že jich dosáhly se soupeřkami, které je podcenily. Hráčky DSK toho ale dokázaly využít. V týmu mají čtyři zahraniční a čtyři české hráčky. Jejich tým je složený z osmi nebo devíti vyrovnaných basketbalistek, takže rozhodně nejsou špatné a trochu mě překvapuje, že jsou předposlední.

Také vám se ale v poslední době daří a jistě nemáte důvod si nevěřit…
Sice se nám dva zápasy nepodařilo dotáhnout do vítězného konce, ale je zřejmé, že po příchodu trenéra Beneše hrajeme úplně jiný basketbal. Myslím, že je to na naší hře vidět a všimli si toho i diváci, kteří na nás nezanevřeli, přestože hrajeme pouze o záchranu. Za to jim chceme moc poděkovat.

Věříte, že vám fanoušci odpustili, že nehrajete o titul?
Já hraji skupinu play-out poprvé, ale slyšela jsem, že nejzajímavější jsou zápasy o medaile a potom play-out. Dá se říci, že toto je takové malé play-off a věřím, že ty zápasy budou pro diváky rovněž velice zajímavé.

Považujete již vaši záchranu za jistou nebo se může stát něco, co by záchranu mohlo zkomplikovat?
Myslím, že jsme udělaly významný krok k tomu, abychom mohly být v pohodě.  Věřím, že jsme schopny porazit i Karlovy Vary. Doufám, že se to podaří, protože si myslím, že na ně máme.

Soutěž s největší pravděpodobností zachráníte. Máte ještě nějaký jiný cíl pro zbytek sezony?
Rády bychom obhájily umístění z loňského roku, kdy jsme skončily na devátém místě. Chceme tuto sezonu zakončit se vzpřímenou hlavou a dokázat divákům, že ten vrcholný basketbal do Strakonic patří. Za všechny hráčky mohu říct, že děláme vše proto, aby se naše hra divákům líbila.

Kvůli zranění vám utekl začátek sezony. Jste po zdravotní stránce zcela v pořádku?
Zranila jsem se hned v prvním kole. Do týmu jsem se vrátila zhruba po pěti odehraných kolech, ale bylo to předčasné. Měla jsem ještě čtrnáct dní odpočívat. Návrat jsem uspěchala a ta forma nakonec stejně ještě nebyla taková, abych byla pro ten tým skutečným přínosem. Trvalo mi to další tři nebo čtyři zápasy, než jsem se do toho opět dostala. Dnes vím, že dobu léčení si musí člověk protrpět. Něco uspěchat nemá cenu.

Dá se říci, že je škoda, že nepřišel trochu dříve trenér Beneš?
Stačilo o jedno kolo, a mohly jsme být jinde… (úsměv)

Jeho práce ve strakonickém klubu je jistě znát…
Já osobně si cením skutečnosti, že trenér tak zvučného jména přišel ze špičkového klubu, aby pomohl týmu, kde v té době nebyly zrovna nejlepší podmínky. I to svědčí o jeho charakteru a o tom, že má basketbal skutečně rád. Přišel nás povzbudit a zvednout a myslím, že se mu to daří.

Jaký máte názor na jeho předchůdce, trenéra Richarda Liena?
Řeknu to jednoduše. Nemělo to efekt. Pod jeho vedením jsme prohrály deset z dvanácti zápasů a to svědčí o tom, že něco bylo špatně.

Zcela jiný efekt jistě přineslo angažování amerických hráček Shelby a Thomas?
Brittney a Shay jsou pro nás velkým přínosem. Vůbec si to bez nich neumím představit. I pod vedením trenéra Beneše jsou spokojené.

Co říkáte tomu, že jste odehrály ve skupině A3 jeden zápas a následovala tak dlouhá přestávka?
Je to prý z toho důvodu, že v minulých letech skončila extraliga mnohem dříve než I. liga a pak se muselo dva měsíce čekat na kandidáty z první ligy, kteří hráli o postup do extraligy. Proto to natáhli tak, aby tam nebyla příliš dlouhá prodleva.

Jak jste využila pár volných dnů, které jste měly k dispozici?
Jezdila jsem do školy v Olomouci, kde studuji dálkově management sportu a trenérství na Palackého univerzitě. A také jsem odpočívala.

Chtěla byste být trenérkou?
Já už mám dokončené trenérské áčko a teď si dodělávám nástavbu na bakaláře. Ráda bych se v tomto oboru jednou prosadila. Už mám trochu zkušenosti s prací s dětičkami, které jsem trénovala. Teď ale nebylo tolik času, protože jsem se musela věnovat škole.