VYBRAT REGION
Zavřít mapu

První turnaj v kuželkách byl o žvýkačky Pedro

Dačice – Vychovatel ve Výchovném ústavu v Jindřichově Hradci Ivan Baštář se tentokrát ve štafetovém rozhovoru ptal mistra světa v kuželkách Jiřího Němce, který titul mistra získal v roce 2005 v srbském Novim Sadu.

25.5.2010
SDÍLEJ:

Jiří Němec.Foto: archiv rodiny

Jirko, jsi jeden z nejlepších českých kuželkářů. Mohl bys pohovořit o svých začátcích a co tě k tomuto sportu přilákalo?
Byla to vlastně náhoda. V sedmé třídě na základní škole mi kamarádi povídali, že začali chodit na kuželnu, tehdy v Dačicích byla ještě dvoudráha. Šel jsem se na ně podívat a už jako divák jsem si říkal, že bych si ten zvláštní sport také rád vyzkoušel. Kluci tehdy vymysleli turnaj o žvýkačky Pedro, pozvali i mne a já ho vyhrál. Od té doby jsem na kuželně trávil spoustu času a hlavně díky radám a starostlivosti zesnulého Oty Fischera, který mě kuželkářsky ovlivnil nejvíce, jsem se dostal v kuželkách tam, kde jsem nyní.

Máš doma titul mistra světa. Kdy a kde se tomu tak stalo? Bylo to pro širší veřejnost v méně známé kuželkářské disciplíně, jaké? Titul však není tvůj jediný medailový úspěch z MS, který byl ten další?
Svůj titul mistra jsem vyhrál v roce 2005 v srbském Novim Sadu. Na toto Mistrovství světa jsem jel jako náhradník, spíš jsem měl nabrat nové zkušenosti. Jelikož to bylo pro mne mistrovství premiérové, chtěl jsem si ho pořádně užít. Trenéři mne postavili do nové divácky atraktivní disciplíny Tandem-Mix, kde mne dali dohromady s parťačkou Lenkou Bukovskou (nyní již Novou). Tato disciplína se hraje tak, že se oba hráči po hodu střídají a odehrají dva, dalo by se říct, sety o počtu 30 hodů. Pokud dojde k remíze, rozhoduje takzvaná „náhlá smrt“, kdy oba hráči hodí po jednom hodu a dvojice s vyšším součtem postupuje dál. Na „náhlou smrt“ jsme s Lenkou postupně přešli přes Maďarsko, domácí Srbsko a Chorvatsko. Finále proti Francii už jsme si nenechali vzít a mohli jsme slavit.

O dva roky později nám dali trenéři šanci obhajovat titul v Košicích, kam nám přijela fandit spousta českých fandů, mezi kterými byla velká část z Dačic. Hrálo se nám skvěle, ale v semifinále jsme nepřešli přes druhý český pár Hanka Wiedermannová a Honza Kotyza, kteří nakonec ve finále porazili německou dvojici a obhájili tak naši nadvládu v této disciplíně. My jsme skončili bronzoví, ale s odstupem času si uvědomuji, že ten bronz má pro mne cenu zlata.

Momentálně hraješ 1. ligu za Centropen Dačice. Vím, že jsi hrával i za prvoligovou Jihlavu. Kde jsi se cítil lépe a proč?
Na to je jednoduchá odpověď. Za Jihlavu jsem hrával již na vojně, takže to prostředí mi bylo známé. Tři roky před tím Dačice sestoupily do 2. ligy a protože jsem se chtěl udržet v reprezentaci, přijal jsem nabídku Jihlavy. Ta se snažila sestavit tým, který by byl schopný zaútočit na titul. S Jihlavou jsem za tu jednu sezonu hrál úspěšně v Evropském poháru NBC (7. místo), v lize (3. místo), v Poháru ČKA (1. místo), ale srdcem jsem byl pořád v Dačicích. O to příjemnější bylo pozorovat spanilou jízdu Dačic za návratem do nejvyšší soutěže a z toho vyplynulo logické rozhodnutí vrátit se zpět domů. I když se s Dačicemi vyhrává daleko hůře než s Jihlavou, o to víc každé vítězství těší. Hrát před výbornými dačickými fanoušky je nádherný zážitek. Dokáží udělat fantastickou atmosféru, jaká nemá v republice obdoby.

Ivana Baštář se ptá Jiřího Němce.

Dlouhá léta jsi reprezentoval naši vlast. Momentálně v reprezentaci nefiguruješ. Je to nezájmem trenérů o tvoje služby, nebo tvým rozhodnutím? Nepřemýšlíš o reprezentačním návratu?
Mám velké štěstí, že o mne mají reprezentační trenéři zájem, který trvá i po nástupu nového vedení. Pořád si myslím, že reprezentovat naši vlast je tím nejcennějším, čeho může jakýkoliv sportovec dosáhnout. Vloni jsem si ale řekl, že si dám oddychový čas, protože jsem měl všeho plné kecky. Chtěl jsem se kuželkami po dlouhé době jenom bavit a především si odpočinout od tlaku, který chtě nechtě na reprezentantovi je. Navíc se v letošní sezoně objevilo zranění kolene, které mě při hraní limituje. Prioritou pro nejbližší období je tedy dát se do pořádku na příští sezonu. Ale na reprezentaci jsem určitě nerezignoval. Pokud budu v budoucnu schopen pomoci, nebude tomu něco důležitého bránit a dostanu nominaci, rád ji přijmu.

Určitě máš i jiné zájmy, než jen barevnou koulí bortit 9 bílých kuželek. . . 
To určitě. Když zrovna nezlobí zdraví, rád si zahraji volejbal, ať už šestkový nebo plážový, a také se rád projedu na kole. Čas od času vezmu foťák a snažím se zachytit to, co se mi líbí… a samozřejmě rád trávím čas s přáteli a rodinou.

Jaké plány a přání máš do budoucna v osobním a sportovním životě?
Jedním z mých největších přání je mít stále štěstí na výborné přátele a lidi v mé blízkosti, kteří mne podporují, i když se zrovna nedaří.
A co se týká sportovních přání a plánů, rád bych se dostal s Dačicemi přes Pohár ČKA do Splitu, kde se na podzim odehraje Evropský pohár NBC.

Příští týden předá mistr světa v kuželkách Jiří Němec pomyslný štafetový kolík známému dačickému řezbáři Rudolfu Procházkovi.

Autor: Renata Pávková, Mgr.

25.5.2010 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
Porodnice v Jindřichově Hradci. Ilustrační foto.

Kdo se v uplynulém týdnu narodil v jindřichohradecké porodnici?

Tito ztracení psi měli štěstí. K páníčkům se díky pomoci lidí vrátili.
3

Lidé kolem Vltavy na Českokrumlovsku zachraňují i psy

Pátek láká na divadlo i do zoo

Jindřichohradecko - Pátek můžete na Jindřichohradecku prožít i mimo domov. Vyrazit můžete do kina i na koncert.

Povodně 2002: Velká voda lidi sblížila. Byli na sebe hodnější

Jižní Čechy - Stoletá voda přišla, zničila a odešla v průběhu několika hodin. Lidem ale trvalo léta, než se vzpamatovali a zahladili po ní vnější stopy. Ty uvnitř si však nesou dál.

Děti dostaly pletené ponožky

Kamenice nad Lipou – Pavlína Prágerová z Kamenice nad Lipou, žena s dobrým srdcem, se rozhodla oplatit lékařům jejich péči tím, že neonatologická oddělení nemocnic zásobuje svými pletenými výrobky. Ty pomáhají nedonošeným dětem v prvních dnech jejich života.

Jiří Kněžíček: Svěrák mi říkal „pane lékárníku“

Slavonice – Ve filmu Po strništi bos nehrály jen slavonické děti.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení