Brambor je hodně, ale zemědělci nemají vyhráno

„Tak jako vloni se vším ještě může notně zamíchat kvalita brambor,“ míní předseda Zemědělského družstva Popelín Pavel Štindl s tím, že deště velké úrodě napomohly.

„Už máme u brambor ukončenou vegetaci, ale se sklizní to bude letos složitější, protože pod střechou máme teprve 50 procent obilí. A brambory se sklízejí až po něm. Žně se určitě protáhnou až do září a to už budeme i kopat,“ pokračuje Štindl.

Družstvo je z velké části zaměřené na produkci sadby. Vloni ji i exportovalo do Polska a Německa. Právě z těchto zemí se k nám v nejvyšší míře naopak dovážejí konzumní brambory a našich ploch ubývá. A to především na Vysočině, která byla vždy bramborářskou oblastí. „Dnes se rozšiřují plochy brambor v Polabí. U nás klesají, i my máme o několik hektarů letos zasázeno méně. Nejvíce ubývá ploch s průmyslovými odrůdami, neboť tato komodita, respektive škrob je závislá na euru a pěstitelé vloni hodně tratili,“ říká Štindl.

V Zemědělském družstvu Kunžak již první brambory do loupárny vykopali. Ale podle předsedy Jana Hanzala mají především pozdní odrůdy, takže ještě je na sklizeň čas. Vždyť se žněmi jsou letos sotva v polovině. „Kvalita brambor se ještě nedá odhadnout, ale asi nebude nejlepší, i když úroda vypadá slibně. Letos bylo brzy k sekání i obilí, ale sklizeň se protáhla, což se pochopitelně odráží i v kvalitě zrna, byť výnosy zatím nejsou nejhorší,“ sdělil kunžacký předseda Hanzal.

Při pohledu na ceny brambor v supermarketech, které se stály pohybují kolem 20 korun za kilo, každého zajímá, jak to bude vypadat s cenou. Ty pěstitelské podle Štindla i v důsledku prognóz na dobrou úrodu klesají, ale na pultech zůstávají.

„My vůbec ceny neurčujeme, když budou přebytky a dovezou se brambory z Polska a Německa, tak by ceny měly jít dolů. Dnes ale málokdo prodává napřímo a velkosklady dnes nabízejí 2,70 až tři koruny za kilo. Každý si pak na tom něco utrhne. Ale to vždycky platilo, že metr pultu je víc než hektar pole,“ dodal Štindl.