VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Elektrárny na Vysočině dostaly červenou

Vysočina – Investoři systémů na výrobu elektřiny se předhánějí nabídkami na výstavbu větrných a slunečních elektráren přesto, že situace kolem obnovitelných zdrojů elektřiny v tuzemsku přiostřuje.

8.4.2010
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: DENÍK/Zuzana Plocková

Přenosová soustava přestává stačit stávající produkci a hrozí přetížení s možností výpadku celé sítě.

Výhradní provozovatel České přenosové soustavy společnost ČEPS trvá na tom, že připojování dalších slunečních a větrných elektráren ohrozí bezpečnost sítě. „Kvůli bezpečnosti dodávek elektřiny by v létě roku 2011 mohly být odpojovány sluneční elektrárny,“ varoval šéf ČEPS Petr Zeman.
Přitom podle Bruselu pokrývá Česká republika alternativními zdroji jen malou část předjednaného množství vyrobené elektřiny. Na Jihlavsku se točí šest větrných elektráren a fungují desítky menších slunečních neboli fotovoltaických zdrojů energie.

Další projekty mají od krajského úřadu červenou kartu. Radní kraje Vysočina pro životní prostředí Zdeněk Ryšavý (ČSSD) potvrdil, že kraj se nebrání výrobě alternativní energie, ale je spíš pro bioplynové stanice než pro větrné a fotovoltaické elektrárny.

Podpora bioplynu

„Silně narušují krajinný ráz Vysočiny, velkou cennost našeho kraje pro turistiku a cestovní ruch. Mají nestabilní výkon a celou řadu nedostatků včetně zatím nepotvrzeného účinku na zdraví lidí a živých tvorů vůbec,“ vyjmenoval Zdeněk Ryšavý. „Naopak podporujeme bioplynové stanice a využívání biomasy pro výrobu tepla. Stabilní zdroje energie spotřebovávají odpad a místní suroviny, navíc vytvářejí pracovní místa. Nedostatečně využíváme odpady,“ přiblížil Ryšavý. Ročně ukládáme v tuzemsku na skládky komunální odpad s energetickým potenciálem 2,5 milionu tun hnědého uhlí,“ přiblížil reportérovi Deníku radní Zdeněk Ryšavý.

Krajský úřad kraje Vysočina se nebrání fotovoltaickým elektrárnám na střechách ve městech, průmyslových komplexech a opuštěných objektech, tedy brownfieldech. „Měli jsme tu zájemce o výstavbu větrných elektráren i na fotovoltaiku, ale odešli s prázdnou. Většina obyvatel byla proti. Nechtějí fotopanely ani na střechu našeho brownfieldu, obří opuštěné tělocvičny,“ připomněl místostarosta Horních Dubenek Vladimír Tomšík.

Za humny Pavlova se točí čtyři větrné elektrárny. Starosta Jaroslav Šťastný si pochvaluje, že do rozpočtu obce ročně natečou statisíce korun. „Další elektrárny už nepotřebujeme, nemáme zájem ani o sluneční elektrárny. Pochopitelně by rozhodovali zase obyvatelé, ale kraj zatím nic nechce povolit,“ přiblížil starosta Pavlova.

Na Polensku se točí za Věžnicí vrtule dvou elektráren. „Ať počítám jak počítám, do fotovoltaické elektrárny nepůjdeme. Za třicet let větrnou elektrárnu třeba rozkradou do sběru, ale fotovoltaické panely jsou nebezpečný odpad a do sítě dodávají šestkrát dražší energii než větrníky. Dvě vrtule nám ročně dají statisíce a o dalších elektrárnách zatím neuvažujeme,“ shrnul starosta Věžnice Josef Málek.

Ve Stonařově jsou naopak pro větrníky všemi deseti. Plánují postavit šest elektráren. Nechali vypracovat studii o jejich vlivu na životní prostředí. „Myslím, že věc se podaří a větrníky postavíme,“ připustil starosta Stonařova František Plavec. „Děláme všechno pro to, aby se větrné elektrárny ve Stonařově roztočily,“ potvrdil jednatel brněnské energetické společnosti e3 větrná energie Jiří Matějka.

Autor: Stanislav Jelínek

8.4.2010 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Stavba kanalizace (ilustrační foto).

Oprava kanalizace na Jitce vyjde na čtyři miliony

Dačice. Ilustrační foto.

V neděli můžete vyrazit na hrad nebo do kina

OBRAZEM: Discgolf na osmnácti jamkách přilákal i cizince

Jindřichův Hradec - Otevíracího turnaje nově rozšířeného osmnáctijamkového hřiště se účastnily desítky závodníků, někteří přijeli i z ciziny. Po celý sobotní den se Mertovy sady u řeky Nežárky staly dějištěm největšího turnaje v discgolfu, jaký kdy Jindřichův Hradec zažil. Turnaj uspořádal místní spolek DGC Vajgar u příležitosti nedávných stavebních úprav hřiště, které se při nich rozšířilo z devíti jamek na osmnáct.

Nová základna záchranářů v Kyselově není zdaleka jistá

Kyselov - Českokrumlovští vodní záchranáři mají naději, jak Deník informoval, že o zázemí na pravém břehu Lipna nepřijdou,

AKTUALIZOVÁNO

Selské baroko ožilo, na řemesla i muziku do Holašovic

Holašovice - Někteří návštěvníci letos dorazili na slavnosti poprvé. A nelitovali.

V Homolích zvažují postavit věznici, jaká zatím na jihu není

Homole - Začala předběžná jednání o umístění nové ženské věznice v Homolích na Českobudějovicku. Nápravné zařízení by mohlo stát na místě chátrajícího původně vojenského areálu.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení