Ten však neprošel a sazba daně se od nového roku o procento zvýší. To se nelíbí hlavně menším podnikatelům na Jindřichohradecku. Snížení sazby by totiž pomohlo přežít zejména těm drobným, kteří by v době krize mohli zkrachovat.

„Pro malé podnikatele jako jsem například já, je to dost hrozné. Vůbec se mi to nelíbí, už takhle je krize a ještě chtějí víc peněz od obyčejných lidí,“ stěžuje si například švec Zdenek Hrabina z opravny obuvi na náměstí Míru v Jindřichově Hradci.

Snížená sazba DPH činí v Čechách nyní devět procent, základní 19 procent. Takzvaný úsporný balíček ministra financí Eduarda Janoty zvýší od ledna 2010 sazby o jedno procento, tedy na 10 a 20 procent. Některé služby tak tedy mohou podražit.

V restauracích na Jindřichohradecku se zdražovat zatím nechystají, ale nemohou vytvářet nová místa. „Myslím si, že nepřijetí daně není rozhodně krok správným směrem. V době krize je to velmi nepříjemné a nebudou peníze na vytváření nových pracovních míst. Zdražovat se však zatím nechystáme, protože zákazník by to nepřijal,“ komentoval majitel třeboňské restaurace Šupina a Šupinka Petr Müller.

V kadeřnických službách však už někde podražili. „Byla jsem nucena trochu zdražit, ne nějak markantně, ale přesto ano. Výdaje jsou čím dál vyšší,“ tvrdí například kadeřnice Lenka Boušková z Chlumu u Třeboně.

To, že zůstanou některé služby ve vyšší sazbě, se nelíbí ani zákazníkům. „Myslím si, že nižší sazba daně ve službách by mohla přinést úlevu v dnešní době krize. Bude však naopak o procento vyšší, takže si zase musíme všude připlatit. Nevím z čeho však v budoucnu peníze vezmeme, když všude se akorát propouští,“ postěžovala si například Irena Nová z Jindřichova Hradce.

Tak nám služby údajně zase podraží. Ze stovky to bude jen kačka zrovna jako z pajsky, protože paďáky už přece neexistují. Upřímně, ta mřenka je mi fuk. Boty jsem do opravny nosila odhadem tak deset let – nejdřív to bylo z ruky, pak nebyl čas, takže nedonesla. Nakonec jsem usoudila, že nejlepší jsou ty od Vietnamců, protože mi není líto je vyhodit. Oprava by stála víc než pořizovací cena. Navíc k nim nedostanete náhradní podpatky, což znamená, že nemusím brát do ruky kombinačky a kladivo, abych je vyměnila. Jaká úleva. Restaurace, kadeřnictví a další drobné služby mým rozpočtem nezatřesou, stejně přece nechávám dýžko. Taky si vybílím, navrtám díry, přidělám záclonový tyče – to je v pohodě, pořídila jsem si i nástroje. Jen si tak říkám, co bude, až dojde třeba na instalatéra. Už se vidím s hasačkami v rukách, s návodem před očima a stříkající vodou po paneláku nebo po chalupě. Vidím ty dvě postavičky z kdysi oblíbených večerníčků, které své rádoby kutilské snahy končily jasným gestem „A je to!“ . . . A tak mi dochází, že z pěti tisíc už to může být navrch pětikilo. Že blbě počítám? No jasně, v Čechách je to ale přece normální. Když je důvod pro zdražení, tak kdo bude počítat drobný? Že na to taky přijdete? No, tak to nás ajeťáků bude asi zase víc . . . Ale já mám naštěstí řešení: Díky, kamarádi, jako obvykle spoléhám na vás! jana.hybkova@denik.cz

Anketa: Jaké využíváte služby?