Někteří tam pracují již několik let, dosud tuto povinnost neměli a teď se nestačí divit. Položili jsme proto za ně několik otázek mluvčí Finančního ředitelství v Českých Budějovicích Jaroslavě Musilové.

Proč nastala taková změna v daňových zákonech?
Každý má ve státě, jehož je daňovým rezidentem, tedy ve státě, kde má bydliště, případně středisko životních zájmů, kterým je především rodina, povinnost zdanit své celosvětové příjmy. Na druhé straně státy vybírají daně i z příjmů, které plynou ze zdrojů na jejich území. Aby se zabránilo dvojímu zdanění jednoho příjmu, tedy ve státě zdroje příjmu i ve státě příjemce, uzavírají mezi sebou státy smlouvy o zamezení dvojího zdanění. V těchto smlouvách je pak upraveno, jakým způsobem se dvojímu zdanění zamezuje. Existují v podstatě dva způsoby. Takzvané vynětí, kdy se z celkových příjmů poplatníka vyjmou ty příjmy, které mu plynuly ze zahraničí, a poplatník zdaní pouze ostatní příjmy, a metoda zápočtu, kdy se daň vypočte z celosvětových příjmů, ale od částky vypočtené daně se odečte výše daně zaplacené v zahraničí. S ohledem na algoritmus metody vynětí zákon o daních z příjmů stanoví, že poplatník, kterému plynou pouze příjmy ze zahraničí, u kterých se pro účely zamezení dvojího zdanění aplikuje tato metoda, nemusí podávat daňové přiznání. Je to logické, protože, pokud má poplatník pouze příjmy, které ze zdanění vyjme, je výsledná částka ke zdanění nulová. Při aplikaci metody zápočtu však povinnost podat daňové přiznání nastává i v těch případech, kdy poplatník má příjmy pouze ze zahraničí. A tím se konečně dostávám k té změně. Dnem 1.1.2008 se začala provádět nová smlouva o zamezení dvojího zdanění, kterou jsme uzavřeli s Rakouskem a kde dosavadní metodu vynětí nahradila metoda zápočtu. Tím vznikla povinnost všem, kteří v roce 2008 pracovali v Rakousku a jsou rezidenty ČR, podat daňové přiznání.

Značná část těchto zaměstnanců o své povinnosti podat daňové přiznání vůbec nevěděla, a proto jej nepodala v zákonném termínu do 31.března. Hrozí jim nyní nějaké sankce?
Poplatníkům hrozí dvě sankce, jednak zvýšení vyměřené daně až o deset procent, a dále úrok z prodlení, který nyní činí 16,25 procenta ročně. Tento úrok se však nepředepíše, pokud nedosáhne 200 korun.

A nemohou finanční úřady přihlédnout k tomu, že tito poplatníci o své povinnosti opravdu nevěděli?
Zvýšit daňovou povinnost správce daně může, což tedy znamená, že v odůvodněných případech i nemusí, a proto budou finanční úřady benevolentnější. Úrok však vzniká ze zákona a nelze jej tedy nepředepsat. Poplatníci mohou požádat správce daně o jeho prominutí.

Narazí tito poplatníci ještě na nějaké další úskalí?
Vzhledem ke konstrukci tzv. superhrubé mzdy musí tito zaměstnanci znát i výši povinného pojistného na sociální a zdravotní pojištění, které je z jejich příjmů zaměstnavatel v Rakousku povinen hradit „sám za sebe“. Protože se tato částka na potvrzení o příjmech, které je v Rakousku vystavováno, neuvádí, musí si ji zaměstnanec zjistit u svého zaměstnavatele.