VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Abychom byli vidět (zatím od sousedů)

Pasov - Silniční správa v Pasově začala montovat na dálnicích A94, A92 a A3 šest informačních tabulí s označením Europaregion Donau-Vltava, píše PNP.

30.3.2017
SDÍLEJ:

Dolnobavorským politikům se zviditelnění euroregionu líbí.Foto: Deník/repro PNP

Podle listu je to z iniciativy pasovského okresního hejtmana Franze Meyera. Tabule doplní dosavadní turistické značky, například Město tří řek nebo Bavorský les. Dolní Bavorsko je prvním ze sedmi regionů tohoto sdružení, kde s instalací nápisů začali. „Horní Falc, Rakousko a jižní Čechy budou následovat s vlastními tabulemi europaregionu," uvedl list.
Poznamenal, že povolovací řízení a koordinování projektu s ostatními regiony trvalo rok a půl. Akce má posílit silnější povědomí občanů těchto zemí o euroregionu.
Na snímku jsou zleva Kaspar Sammer, Kathrin Martinová, hejtman Franz Meyer, Barbara Dafernerová a prezident sdružení okresů Dolního Bavorska Olaf Heinrich.

Rakouský dluh roste

Rakouský deficit stoupl loni na 1,6 procenta hrubého domácího produktu, na 5,4 miliardy eur, píší OÖN. Rok předtím se zvýšil „jen" o 1,1 %, na 3,7 miliardy. Včetně pomoci bank stoupl loni státní dluh v absolutních číslech na 295,7 miliardy eur. To bylo 84,6 procenta hrubého domácího produktu, o něco méně než v roce 2015 (dluh 290,5 miliardy činil 85,5 % HDP).

Pozor na motorkáře

Se začátkem motocyklové sezony očekává dolnobavorské policejní prezídium vyšší počet nehod. Stoupl už loni, kdy došlo ke 1040 haváriím, o osm víc než předloni. Těžce zraněno při nich bylo 329 osob, předloni 334. Poklesl i počet mrtvých – z osmnácti na jedenáct.

Archeologové jásají

Archeologové jsou u sousedů u vytržení.

S dobře zachovaným stavem římského hradu Stanacum experti veskrze počítali, ale co odhalili začátkem března v osadě Oberranna obce Engelhartszell, vyvolalo mezi archeology jásot, píší linecké OÖN. Podle odborného vedoucího vykopávek Stefana Traxlera jde o nejzachovalejší římskou stavbu v Horních Rakousích a pravděpodobně v celém Rakousku, jak řekl listu.
Našli masivní kostelík jako součást opevnění římského Donaulimesu, části vojenských hranic podél Dunaje. Vykopané zdi mají výšku i více než dva metry a základy jdou půldruhého metru hluboko. „Ve vnitřním prostoru většinou už odkryté věže je zachována v několika vrstvách omítka, přičemž absolutní vrchol představuje plně zachovaná římská koupací vana s olověným odtokem – našli jsme dokonce rouru," popisuje Traxler.
Stavba je podle něho typická pro pozdní antiku, pravděpodobně ze čtvrtého století. „Byla jedinečně masivní a představovala pravděpodobně poslední pokus Římanů zajistit baštou hranice na Dunaji," říká. Stanacum bylo sice menší než Lauriacum v Ennsu a nejspíš je chránilo jen pár tuctů vojáků, ale kostel nemohl být ve své době nevýznamný. Archeologicky jedinečný je také plně zachovaný kvadratický základ kostela.
OÖN dále uvádějí, že za senzační nález vděčí Horní Rakousy starostovi Engelhartszellu Rolandu Pichlerovi, který po dlouhých rozhovorech přesvědčil předcházejícího majitele nemovitosti k odprodeji asi 2000 metrů čtverečních obci.
Vykopávky ještě zdaleka neskončily, podle vedoucího prací Wolfganga Klimesche je prozkoumána teprve asi pětina rozlohy zařízení, ale už po Velikonocích bude moci být nabídnuto první provádění skupin k místu nálezu. Jednotlivci budou mít příležitost návštěvy každou středu odpoledne.

„Napráskají" školáci politické ovlivňování?

Zelený expert Rammerstorfer nežádoucí?

Ředitel lineckého víceletého gymnázia Wolfgang Oberndorfer přerušil přednášku publicisty a člena strany Zelených Thomase Rammerstorfera (na snímku) z Welsu o extremismu, objednanou pro osmou třídu učitelem filozofie. Mělo se tak stát po protestu poslance Národní rady za Svobodné Romana Haidera, píší OÖN s tím, že politik v tématu akce spatřoval souvislost.s jeho stranou.
Rammerstorfer měl v referátu mluvit mj. o německém nacionalistickém studentském „buršáctví", o jeho „blízkosti k pravicovému extrémismu" a jeho údajném „velkém vlivu na FPÖ". Haider měl hrozit učiteli gymnázia „pracovními důsledky", ale to politik v rozhovoru pro OÖN popřel – mluvil prý „jen" o masivních konsekvencích kolegia zemské školní rady. Připustil, že s dotyčným profesorem po přednášce telefonoval, a to prý proto, že onen filozof učí i jeho syna a Haider sám je aktivní ve sdružení rodičů. Zmíněný učitel se mu prý tisíckrát omlouval, že „špatně rešeršoval", že nevěděl o členství Rammerstorfera ve straně Zelených. Kdyby to prý věděl, na přednášku by ho nikdy nepozval. Haider dodal, že jeho omluvu akceptoval: Chybu prý jednou může udělat každý, učitel je levičák, ale neměl zlé úmysly… Podle ředitele Haider hrozil opravdu masivními pracovními důsledky, že proti odpovědnému učiteli udělá všechno. Podle něho byla přednáška levicově extremistickým štvaním.
Následně Haider a mluvčí FPÖ Wendelin Mölzer interpelovali ministryni školství Sonju Hammerschmidovou o zprávu o této přednášce „levicového extrémisty", který „publikuje i v tiskárnách komunistické strany". Zajímají se, jak byla jeho přednáška honorována, a zda se žáci museli podílet na nákladech. Pochybují o kvalifikaci Rammerstorfera jako experta na extrémismus a chtějí vědět, podle jakých kritérií jsou znalci k přednáškám na školy zváni.
Mluvčí Zelených Harald Walser chtěl zase vědět, s jakým odůvodněním ředitel Oberndorfer zrušení přednášky odůvodnil. Ministerstvo sdělilo, že se věcí bude zabývat.
Řady Svobodných rozbouřila také facebooková pošta bývalého zemského předsedy sociální demokracie Josefa Ackerla, který napsal, že syn Romana Haidera „byl očividně vychován ke špiclování", přičemž „denuncianti byli zejména za nacistů odpovědní za mnoho vražd odbojářů". Haiderův syn měl otce informovat během Rammerstorferovy přednášky.
Poslední rozruch způsobila výzva FPÖ žákům, aby na určenou online-platformu anonymně oznamovali „stranickopolitické ovlivňování na školách". Bez uvedení jména a internetové adresy mají hlásit případy politické manipulace. Hlášení budou k vyhodnocení předána expertům a advokátům a postoupena zemské školní radě. Pobouřeni jsou zástupci učitelů a ostatní strany, píší OÖN.
Zástupce zemského hejtmana a zemský šéf FPÖ Manfred Haimbuchner řekl, že se nemůže stát, aby děti funkcionářů jeho strany chodili ze školy s pláčem, protože agitace proti FPÖ je tam na denním pořádku. Případ z gymnázia je prý jen špičkou ledovce.
Zástupce učitelů Paul Kimberger je „modrou platformou" pobouřen – je podle něho neakceptovatelná a má být okamžitě smazána. „Bráním se všemi prostředky tomu, že politici vyvíjejí tlak na učitele," řekl. Politika prý skutečně nemá na školách co dělat, ale tou je i platforma Svobodných.

„Oznamovatelna"  FPÖ podle sociálních demokratů a Zelených připomíná „špiclování za minulé hrozné doby". Zemská ředitelka SPÖ Bettina Stadlbauerová řekla, že je důležité, aby žáci byli o politice informováni, ale ne jednostranně, nýbrž ze všech směrů. Pak si mohou sami udělat obrázek a názor, jaká strana a jaký program jsou jim nejbližší.

Autor: Vladimír Majer

30.3.2017 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Dynamo České Budějovice - FC Hradec Králové.
30

Přímý souboj o post lídra se chvílemi měnil v exhibici

Energetici spolu s lesníky nají plno práce u spadlých drátů před Žďárem.
118

Bouřka odstřihla od elektřiny tisíce domácností

Malého Péťu režisér objevil při americkém fotbalu v Českém Krumlově

Český Krumlov/ROZHOVOR/ - Režisér filmu Václav Malhour, který před několika dny natáčel v Českém Krumlově další záběry do filmu Nabarvené ptáče, říká, že už je v Českém Krumlově pomalu jako doma.

Dačické náměstí rozezní údery kladiv do kovadlin

Dačice – Nejen se zkušenými mistry, ale také s mladými tovaryši černého řemesla se budou moci setkat návštěvníci Dačic, a to v rámci letošního ročníku Kovářských dnů, který začíná v pondělí.

OBRAZEM: Děbolín bavily divadelní hry

Jindřichův Hradec - Trojice divadelních vystoupení, trojice večerů. Děbolín má za sebou další divadelní festival.

Poslední den festivalu Do klobouku rozproudil náměstí

Jindřichův Hradec - Letošní ročník festivalu pouličního umění oživil centrum Hradce.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení