Učitelka náboženství Bernadette Altenburgerová, která akci opatruje, řekla, že školáci zaznamenávají všechny kilometry absolvované jinak než autem do deníku. Například Simon, Martin a  Elias z Freilassingu tak denně připisují po 16 kilometrech. Pro ně je „autopůst" celoroční. Simon a Martin (oba 16) jezdí na kolech na nádraží ve svém městečku a odtud jedou vlakem do Lieferingu. Zastávka Taxham je hned u školy. „Jen v zimě tu a tam jedu na nádraží s otcem v autě," říká Simon. Martin se občas sveze až do Salcburku, ale zato celé léto jezdí na kole z domova až do školy. Tak dojíždí spolu s bratrem i 11letý Elias (11) a s nadšením vypráví, že na cestě už taky viděli třeba lišky. Vadí mu jen, že často do školy dorazí zpocený. „Že jsou ve škole sprchy, to zjistil až teď o autopůstu,"  píše PNP a uzavírá: Třída, která najezdí do Velikonoc nejvíc „neautových" kilometrů, vyhraje zájezd – vlakem.

Týrané ženy

V roce 2012 bylo v Horních Rakousích obětí násilí 1539 žen. To jsou případy, které podchytila policie, ale černé číslo je zřejmě mnohem vyšší, píše deník Volksblatt. Experti podle něj odhadují, že v Rakousku je fyzickému nebo sexuálnímu násilí vystaveno asi třináct procent žen, tedy každá osmá. „V mezinárodním srovnání tak dopadáme relativně dobře – v Evropské unii je to kolem 30 procent."

Postiženým ženám to ale není žádnou útěchou, v mnoha případech jim jako poslední východisko zbývá útulek, pokračuje list. Pět těchto domovů pro týrané ženy v Horních Rakousích – v Linci, Steyru, Welsu, Vöcklabrucku a Riedu – nabízí útočiště celkově až 38 ženám a 64 dětem. Jejich vytížení je kolem 90 procent, ve Steyru dokonce více než stoprocentní, takže tu musejí přistavovat nouzová lůžka. Nabídky loni v Horních Rakousích využilo 212 žen. Dvacet z nich bylo mladších 20 let, dvěma bylo přes šedesát. Většinou šlo o matky s dětmi (těch bylo 199), ekonomicky závislé na násilnických partnerech. Skoro každá třetí neměla vlastní příjem. Ženy mohou v domovech zůstat až rok, většinou ale odcházejí už po několika dnech – 19 procent zpátky k mužům, kteří jim ubližovali.

Linecký útulek žen bude přebudován nákladem 2,8 milionu eur a přibude v něm 17 míst. Následovat bude sanace zařízení ve Welsu.

Živé jezero 2014

Chiemsee v Bavorsku, které vzniklo po poslední době ledové před asi 10 000 lety, je „Živým jezerem roku 2013". Titul uděluje Global Nature Fund (GNF) každoročně ke Světovému dnu vody 22. března. Třetí největší jezero Německa s téměř 80 kilometry čtverečními je důležitým útočištěm mnoha ohrožených vodních a brodivých ptáků: zimuje jich tu až 30 000 a asi tři tisíce tu hnízdí.

Současně je Chiemsee ale také jedním z hlavních turistických cílů v SRN, který přitahuje ročně kolem 2,5 milionu hostů. Rozvoj infrastruktury a konflikty mezi ochránci přírody a rybáři jsou stále naléhavějšími a intenzivnějšími výzvami k řešení, uvádí GNF.

FC Bayern dětem

Rekordní fotbalový velkoklub FC Bayern se angažuje pro děti s onemocněními tělesných orgánů a jejich rodiny, které se kvůli transplantacím ocitly v tísni, uvedl pasovský deník PNP. Klub převzal patronát nad oficiálním spolkem Dětská transplantační pomoc. „Když jde o nemocné děti a o starosti jejich rodičů, pak s nimi cítíme a chceme podle svých sil pomáhat," řekl na galavečeru ve Frankfurtu bývalý mistr světa a Evropy Paul Breitner.

Muzikální hospody

Z předávání cen. (Franz Schötz s kytarou.)Dolní Bavorsko, Horní Falcko, Bavorský svaz pro národopis a zemský svaz gastronomie a hotelnictví chtějí podpořit spontánní muzicírování v hostincích. Proto propůjčují ocenění „K muzikantům přívětivá restaurace," píše PNP. Označovat se tak může také už jedenáct dolnobavorských podniků. Plakety byly předávány v Landau v hostinci „U vrchního válečníka", rovněž vyznamenaném. Mezi dalšími byly třeba restaurace Höttl z Deggendorfu a Habereder z Tittlingu.

Akce vznikla v roce 1996 v Horním Falcku, rok nato se přidalo Dolní Bavorsko. Celkově se jí zúčastnilo už na 500 provozů. Jak řekl Franz Schötz ze svazu pro národopis (na snímku s kytarou), cílem je umožnit spontánní zpívání a hraní v restauracích. Po krátké domluvě s hostinským by muzikanti mohli hrát a doufat, že za to dostanou občerstvení. Do hospod to přinese dobrou atmosféru, kapely přijdou mezi lidi a stanou se známými. Produkce nemusí být podle Schötze perfektní, jde o živou hudební zábavu, v níž je akceptováno všechno - folk, jazz či lidovky.