VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Faust prodal svou duši v klášteře Zlatá Koruna

Zlatá Koruna - /JIHOČESKÉ FILMOVÁNÍ/ V jižních Čechách vznikal v roce 1972 přepis slavné opery Faust a Markéta. Filmaři si kromě zlatokorunského kláštera vyhlédli zámek Kratochvíle a strakonický hrad. V komparzu si zahrála řada obyvatel

16.2.2013
SDÍLEJ:

Středověkou hospodu postavili filmaři v areálu zlatokorunského kláštera pro přepis opery Faust a Markéta v hlavní roli s Magdou Vášáryovou. Film zde točili v roce 1972.Foto: archiv

Specialista na filmové přepisy slavných oper Petr Weigl zavítal v srpnu před jedenačtyřiceti lety do jižních Čech, aby kolem kláštera ve Zlaté Koruně, na zámku Kratochvíle a na strakonickém hradu zfilmoval Gounodovo dílo Faust a Markéta. V obci s cisterciáckou památkou, která je zvyklá na turisty, filmaři způsobili téměř poprask.

Kronika na to vzpomíná takto: „Již měsíc před natáčením probíhaly ve Zlaté Koruně velké stavební úpravy, kdy filmaři postavili středověkou hospodu, ochranné opevnění a část středověkého města." Ve zmíněné hospodě herci používali cínové nádobí, které zapůjčilo Jihočeské muzeum v Českých Budějovicích.

Film Faust a Markéta vznikal na jihu Čech.Kronikářský záznam je velmi podrobný. Popisuje, že natáčení začalo na nádvoří kláštera u kapucínské lípy, kde zpíval Jaroslav Satoranský na klekátku a držel přitom koně za uzdu. Druhý den se točily balety v parku před kaplí Andělů strážných. „Největší roli měl zasloužilý umělec Přemysl Kočí jako Mefisto. Jeho mohutný hlas byl slyšet daleko," píše kronikář či kronikářka.

V komparzu si zahrála celá řada obyvatel Zlaté Koruny. Místních statistů bylo kolem dvaceti.  Patřil k nim také Vlastimil Jakubec. „Bylo mi asi dvanáct  a už se mi to vytratilo hodně z paměti. Pamatuji si ale zvláštní atmosféru natáčení, která nebyla pro venkovského kluka běžná," řekl Vlastimil Jakubec.

Ve filmu se jako kantor objevil i jeho otec František, kterému je dnes čtyřiaosmdesát let. „Vzpomínky na natáčení mám jen krásné. Seběhlo se to tak, že jsem právě opravoval auto, když se objevil někdo 
z obce, že filmaři potřebují spoustu lidí do záběrů. Přišel jsem do kostymérny, kde mi jedna paní vybrala kostým, který mi sedl. Jsem docela vysoký, mám 184 centimetrů," řekl František Jakubec.

Ten si cení toho, že herci se s nimi, komparzisty, normálně bavili. „Všichni včetně režiséra Weigla byli velice přátelští a příjemní. Příjemný byl i honorář, i když peníze bylo to poslední, kvůli čemu jsem do toho šel. Musím ale přiznat, že ve filmu jsem v přímém záběru, tak jsem dostal dvakrát tolik než lidé z davu. Kolik to bylo korun, to už opravdu nevím, jen si myslím, že takhle dobře placený už jsem nikdy nebyl," smál se František Jakubec.

Film Faust a Markéta vznikal na jihu Čech.Všem komparzistům filmování přineslo vedlejší příjmy. Denně se statistům vyplácelo celkem dvacet tisíc korun. „Krumlovští měli 65 Kčs denně, domácí 55 Kčs. O sobotách a nedělích bylo o 20 Kčs více," píše se v obecní kronice z toku 1972. Na filmování se podílelo asi 400 lidí a ještě další technický personál. Filmaři potřebovali osmnáct koní, kteří byli ustájeni na statku čp. 39. Z Českého Krumlova jezdil do Koruny dvakrát denně autobus se statisty.'

Mnozí členové štábu bydleli přímo v obci, například dva architekti u Kailů a další dva u Kučerů.  Českokrumlovská komparzistka Jaroslava Kovářová ví, jak někteří účastníci natáčení nocovali ve stanu na louce.

V obci vznikly potíže se stravováním, protože byla plná turistická sezona a nasytit tolik lidí bylo složité. Nebylo prý ani tolik židlí. Filmování totiž přilákalo spoustu zvědavců. Podle kroniky se obědy někdy vydávaly až do 16 hodin. Kdo se nevešel do restaurace U Lomozů, chodil jíst o kousek dál  na Letnou. Rušno měla i místní samoobsluha.

Štáb se setkal u Zlatokorunských s velkou vstřícností. Vedoucí výroby z Barrandova Josef Šuster jim za to speciálně poděkoval (faksimile je na jiném místě této strany). „Obyvatelstvo Zlaté Koruny nám pomohlo vytvořit opravdu příjemné prostředí pro naši práci," poděkoval Šuster na natáčení od 14. do 25. srpna 1972. Náš seriál se do Zlaté Koruny zřejmě ještě vrátí.

Magda Vášáryová byla milá, vzpomíná komparzistka

Magda Vášáryová s maminkou a půlroční dcerou Karolínkou Jaroslavy Kovářové. Snímek vznikl při pauze. I s manželem hrála Jaroslava Kovářová v komparzu přepisu Fausta a Markéty. Bylo léto 1972. „Pohybovali jsme se v davu a tvořili venkovský lid. Pamatuji si, že můj muž tam chodil s nějakou šavlí, hrál asi gardistu. Dobové oblečení jsme vyfasovali v kostymérně," řekla

Jaroslava Kovářová, jež bydlí v Českém Krumlově.
 Film viděla jen jednou, a to krátce po jeho natočení asi tak v roce 1973, pak už vůbec nikdy. „Manžel, který se tehdy díval také, tvrdí, že se ve filmu poznal. Šel tam kolem klášterní zdi," řekla někdejší komparzistka. Za celý týden natáčení štáb vyplácel komparzu asi 300 korun.

Nejsilnější vzpomínku má ale na mladou herečku Magdu Vášáryovou, která si prý pořád něco četla. „Dělalo to na mě dojem, že studuje. Utkvělo mi, že se hodně usmívala. Byla hezká a milá, moc příjemná," řekla Jaroslava Kovářová. Jako velkou cennost chová jednu fotografii. „Je na ní moje dcera Karolína a moje maminka právě s paní Vášáryovou," řekla.

Herečka měla na kostýmu růženec, který zaujal půlroční dceru Jaroslavy Kovářové. „Magda Vášáryová vstala ze židle a dceři dala kříž z růžence na hraní. Pak vznikla zmíněná fotografie, kterou pořídil Antonín Decarli. Pamatuji si, že se slušně zeptal, zda smí herečku vyfotit. Ona mu to dovolila," vypráví Jaroslava Kovářová. 

Antonín Decarli byl u natáčení každý den – s fotoaparátem

Jako ryzí fotograf amatér se k natáčení filmového přepisu opery Faust a Markéta dostal zlatokorunský obyvatel Antonín Decarli. „Na natáčení jsem byl jako doma. Pořídil jsem spoustu snímků. S kameramanem Jiřím Kadaňkou jsem byl domluven, že mu vždycky druhý den přinesu výsledek mé denní práce," vypráví Antonín Decarli.

Pro něho bylo zachycení práce filmařů nesmírně zajímavé a samozřejmě fotografoval hlavní představitele – Magdu Vášáryovou, které bylo tehdy nějakých čtyřiadvacet let, Milana Kňažka, pěvce Přemysla Kočího či Jaroslava Satoranského. „Když štáb potřeboval něco vyfotit, například propíchnutí sudu, kameraman na mě vždy zavolal," popsal Antonín Decarli,  jenž později dvanáct let vedl obec jako starosta. Zvolen byl poprvé v roce 1990.

Autor: Luboš Dvořák

16.2.2013 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Renata Doležalová, lékařka z Ortopedicko – traumatologického oddělení Nemocnice Písek, odpovídala on-line na dotazy čtenářů.

Klouby bez bolesti i po padesátce? Udržujte si váhu a sportujte

Netradiční prohlídka města nad Vajgarem začala u památníku letců na nábřeží Ladislava Stehny.

Klienti LORMu si osahali historii Hradce

V kraji oproti loňsku přibylo případů lymeské borreliózy

Jižní Čechy - Více případů onemocnění lymeskou borreliózou než v loňském roce zaznamenali letos jihočeští hygienici. Do rekordních hodnot má ale letošní výskyt klíšťaty přenášených onemocnění zatím daleko.

Velenické čekají dopravní omezení

České Velenice - Na dvou místech v Českých Velenicích musejí řidiči od října počítat s dopravními omezeními.

Házenkářky vyhrály v lize i podruhé, teď je čeká pohár

Praha – Jindřichohradeckým házenkářkám dokonale vyšel vstup do II. ligy a po dvou výhrách jsou na čele tabulky. Nyní mají před sebou Český pohár.

Fanoušek zůstal zamčený na zimním stadionu

Tábor - V neděli pět minut po jedné hodině ráno se na městskou policii se žádostí o pomoc obrátila sestra jednoho z hokejových fanoušků, který zůstal po zápase uzamčený v prostorách zimního stadionu.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení