Tytam jsou prý doby, kdy toto grémium „šlo tvrdě k věci" při vyloučení veřejnosti. „Pěstujeme nyní soužití plné důvěry," shrnul po jednání Christian Barth, úřadující ředitel ministerstva životního prostředí. Zvlášť má radost z toho, že na „harmonické cestě" je také spolupráce se sousedním Národním parkem Šumava, dodala PNP.
Připomíná, že po dlouholetých tahanicích vstoupí v Česku v platnost nový zákon o ochraně přírody. „Poprvé je uzákoněno, že ochrana přírody má v národních parcích nejvyšší prioritu. To je pro nás velmi důležité i proto, že se tím srovnáváme s německými zákony," parafrázuje PNP ředitele Národního parku Šumava Pavla Hubeného.
Ten se netají tím, že za novým zákonem zdaleka nestojí všichni, a už vůbec ne za Národním parkem Šumava. „Myslím, že kolem poloviny všech šumavských obcí zákon odmítá, nebo maximálně se k němu staví neutrálně," píše deník. Ředitel Hubený dál ale sází na rozmluvy odbourávající nedůvěru a bariéry s cílem obce přesvědčit, že park jim nabízí nové perspektivy, zvláště co se turistiky týče.
„Obě chráněná území na hranici teď mohou společně ještě úžeji růst," je přesvědčen šéf bavorského parku Franz Leibl, a ředitel Barth dodal: „Dosud jsme měli obavu, že s každou novou českou vládou půjde spolupráce obou parků ,ke dnuˇ. Nový zákon teď nabízí spolehlivý základ pro budoucnost." Je přesvědčen, že s rostoucí životní úrovní na Šumavě stoupne i akceptace parku. „Jednou se ukáže, že mnohé novostavby hotelů mají také něco společného s parkem, který přitahuje lidi," cituje Bartha PNP.
Na snímku „září se sluncem o závod" (PNP) zleva šéf bavorského parku Franz Leibl, Christian Barth z ministerstva životního prostředí a ředitel Národního parku Šumava Pavel Hubený.

V Linci si chrání stromy

Linec patří k městům s největším podílem zelených ploch v Rakousku. Místostarosta Bernhard Baier (VP) říká, že 40 000 stromů, které rostou v intravilánu, příspívá ke kvalitě života občanů, a proto město musí dbát o jejich udržování, píše deník OÖN.
Jejich ošetřování se věnuje třináct odborných kontrolorů. Ve stavebním katastru je jednotlivě uvedeno 25 000 stromů. Město pracuje na digitalizaci těchto dat, což má zkvalitnit přehled o jejich stavu.
„Protože každý poražený strom vyvolává ve veřejnosti pozdvižení, snaží se město s kácením šetřit," uvádí list. „Ročně odstraní jen zhruba jedno procento porostu."
Managementem zelených ploch se bude zabývat 23. linecké „stromové" fórum 30. a 31. května, ke kterému se sjedou experti z celého Rakouska. Jedním z témat budou i možnosti ekologického hospodářského využití městských stromů.

Proč tři náměstci?!

Liberální strana Neue Österreich a Liberální fórum (NEOS) v Linci chce vytvářet politický tlak prostřednictvím „Petice rozumu", uvádějí OÖN. Městská radní za tuto stranu Elisabeth Leitner-Rauchdoblerová říká, že touto formou hodlají vynutit šetrnější zacházení s penězi daňových poplatníků.
V termínu příštího zasedání obecní rady, 18. května, by se mělo co nejvíc Linečanů svými podpisy petice zasadit o to, aby Linec snížil počet místostarostů o dva z „luxusních" tří. NEOS poukazuje na to, že Londýn má místostarostu jediného… Městská vláda by měla být zmenšena tak rychle, jak jen bude možné, k tomu není třeba čekat až do příštích voleb, míní Rauchdoblerová. Její strana čeká, že petici podepíše přinejmenším 1000 občanů. Sběr podpisů zahájí ve 12 hodin před Starou radnicí, kde o dvě hodiny později začne jednat městský „parlament".
OÖN dodávají, že čtyři strany v linecké radě už dlouho diskutují o generálním konci tradičního proporčního zastoupení v užším vedení města. „Tvrdí ale, že toto velké řešení by mohlo být přijato až od roku 2021," uzavírají OÖN.

Zaplatí za rozpálenou rampu

Kovová rampa před toaletami veřejného koupaliště v Horním Francku se v letním horku tak ohřála, že si na ní malé dítě způsobilo popáleniny na chodidlech a muselo být ošetřeno v nemocnici, píše PNP. Okresní soud v Coburgu rozhodl, že obec musí zaplatit dítěti bolestné a rodině náhradu škody, protože porušila prevenční povinnost.
Žalovaná obec se bránila, že zahřívání kovu slunečním svitem je všeobecně známo. Škodu by prý musela hradit, jen kdyby jí bylo prokázáno úmyslné jednání a hrubá nedbalost. Navíc matka dítěte porušila své povinnosti dozoru.
Soud naopak uzavřel, že dospělí sice o zahřívání kovů na slunci vědí, ale ne děti, které představují obzvlášť velkou cílovou skupinu na koupalištích. Navíc nelze spravedlivě očelávat, že rodiče budou své děti, v tomto případě téměř tříleté, trvale držet za ruku.

„Cizí" Bavoři

Stále víc cizinců dostává v Bavorsku německý pas, píše PNP. Loni občanství dostalo 14 394 lidí, jak řekl ve čtvrtek ministr vnitra Joachim Herrmann (CSU). Oproti roku 2015 je to nárůst o téměř osm procent (13 373).
Po „brexitu" přibylo procentuálně především přistěhovalců z Británie: předloni získalo německý pas 86 Britů, loni 313. Občanství dostalo 5500 lidí ze zemí Evropské unie a kolem 1900 Turků. Se žádostmi uspělo také1020 osob z nástupnických zemí Jugoslávie. 58 procent přistěhovalců si zároveň ponechalo původní občanství – občané Evropské unie na to mají nárok, uvedl pasovský list. O dvojité občanství žádalo i mnoho Turků, ale Německo vyhovělo jen 51 lidem, u nichž se podle ministerstva nepředpokládá, že by z politických či byrokratických důvodů mohli kontaktovat turecké orgány.
Cizinec musí k získání německého pasu mj. žít v SRN nejméně osm let, musí mít povolení k trvalému pobytu a prokázat dostatečné znalosti němčiny. Herrmann připomněl, že mnoho cizinců žije v Bavorsku po desetiletí, aniž o německé občanství požádali. Až „vnější" události jako brexit jim daly důvod ke změně postoje.