VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Kdo se kvůli filmu brodil v řece, dostal vyšší honorář

Písecko - /JIHOČESKÉ FILMOVÁNÍ/ Režisér Antonín Máša natočil příběh z konce druhé světové války Proč nevěřit na zázraky na jihu Čech. Využil místa ve Varvažově, u Stádlce a poblíž Písku

27.4.2013
SDÍLEJ:

Film Proč nevěřit na zázraky vznikl na jihu Čech. Véna a švec Mráz aneb Jiří Lábus a Václav Babka. Foto: printscreen

Jeden z otců československé nové vlny 60. let a později poměrně pronásledovaný Antonín Máša natočil v polovině 70. let snímek o konci II. světové války Proč nevěřit na zázraky. Konečnou podobu cenzoři znehodnotili. Dílo nepatří k těm, které by si český divák pamatoval nebo důvěrně znal.

K exteriérům tvůrci využili jižní Čechy: Varvažov na Písecku jako Nepřejov, natáčeli v serpentinách nad Pískem směrem na Záhoří a kolem řetězového mostu, který v té době čerstvě přesídlil od Vltavy ke Stádlci na Táborsku nad řeku Lužnici.

Štáb potřeboval získat velké množství mladých komparsistů, kteří představovali ustupující německou armádu. Ta přecházela právě přes stádlecký most. Do uniforem nacistů se převlékli hlavně studenti táborských a píseckých  středních škol. Velmi dobře si to vybavuje tehdejší student táborského gymnázia Karel Charvát. I ten se objevil v německém davu.

Film Proč nevěřit na zázraky vznikl na jihu Čech. V záběru učitel táborského gymnázia Miroslav Smažík„Chodili jsme do prvního ročníku, když se film natáčel. Hráli jsme německou armádu, která se na konci války zničeně vrací domů. Kluky, kteří měli delší vlasy, si vzaly do parády maskérky a vyrobily jim na hlavu fáče, občas ještě dotvořené jakoby prosakující krví. Za války byl každý přece ostříhaný ´na kraťůčko´," popsal muž, který se dnes částečně živí jako fotograf.

Deníku poskytl fotky z pauz mezi natáčením. Zachytil na nich ležícího gymnaziálního profesora Miroslava Smažíka, který jinak učil chemii a tělocvik, na druhém je spolužák Miloš Koubek.

Karlu Charvátovi utkvělo to, co je u filmu běžné: každá scéna se točila mnohokrát. „Pan režisér, nebo asistent – už nevím, byl hrozný cholerik a neustále na nás do megafonu řval, protože se mu stále něco nelíbilo. Někdo se podíval do kamery, nebo jsme nešli dost zničeně," popisuje Karel Charvát.

Z herců přišel do styku hlavně s Martinem Štěpánkem, který v jedné scéně jel s koňmi, a také se musel několikrát vracet, než zavládla spokojenost. „Režisér potřeboval, aby se část vojáků brodila řekou. Byla dost zima, takže stačilo pár kroků v řece. Ti, co se takto obětovali, dostali větší honorář. Kolik jsme za natáčení dostali, to si nepamatuji, ale asi jen pár korun, tuším třicet," svěřil se obyvatel Tábora.

Pro většinu táborských studentů to bylo první setkání s filmem. „Později, to už jsme byli ve čtvrtém ročníku, jsme pak dělali kompars v televizním filmu Zdeňka Podskalského Koncert pro mantinely. Točil se vždycky přes noc na zimním stadionu. Profesoři pro nás měli pochopení, tak nás druhý den nechali klimbat a nezkoušeli nás," přiznal se Karel Charvát.

Film Proč nevěřit na zázraky vznikl na jihu Čech. Na záběru z filmu ustupuje německá armáda přes most u Stádlce.Německými vojáky ve filmu Proč nevěřit na zázraky stali i otec a syn Janíčkovi, kteří bydleli v Milevsku. Otec Oldřich Janíček, který už nežije, s filmaři spolupracoval jako člen střeleckého klubu ve firmě ZVVZ Milevsko. Zúčastnil se i dalších natáčecích dnů v serpentinách nad Pískem a hlavně ve Varvažově.

Oldřich Janíček mladší, tehdy průmyslovák, dnes ředitel divize autobusové firmy Comett Plus v Táboře, si vybavil, že studenti, kteří přecházejí most, byli vystrojeni pouze částečně. Měli na sobě třeba jen saka uniforem. „Na záběry z dálky to stačilo. To, otec, který si na natáčení bral z práce dovolenou, byl vystrojen dokonale a má ve filmu detailní záběr," řekl Oldřich Janíček mladší, kterému bylo při filmování devatenáct let.

On sám natáčel asi dva nebo tři dny, takže se „ulil" ze školy. „Určitě je to pro mě milá vzpomínka a tenkrát zpestření studentského života," řekl Oldřich Janíček mladší. Jeho otec už byl tenkrát fanda do fotografování. I díky zápůjčkám z archivu rodiny Janíčkových vznikl tento díl Jihočeského filmování. Herci prý byli vstřícní a na společných snímcích ochotně pózovali.

Coby student lesnické průmyslovky v Písku představoval jednoho z pěšáků zpráskaného německého vojska také Zdeněk Trubka. Tomu se vybavuje jedna dramatická scéna u stádleckého mostu. „Tenkrát tam filmaři utopili obojživelné auto. Němci prchají v obojživelníku, a protože je ucpaná silnice k mostu, chtějí přeplavat řeku. Asi pět metrů od břehu jim zhasnul v řece motor, chviku je unášel proud a pak vozidlo kleslo na dno. Z vody čouhaly jen hlavy herců," směje se Zdeněk Trubka.

Ve snímku je filmařsky vytěžen Varvažov, vesnice, která si zahrála „na celuloidu" nebo v televizi několikrát (Plavecký mariáš, Je třeba zabít Sekala, Střílej oběma rukama, Stříbrná paruka). Místní lidé poznávají náves, zámek, vrata zdejších statků, historický most přes říčku Skalici, okolí mostu a přilehlé uličky. 

Barrandovští cenzoři Mášovi film dokonale zkazili

Film Proč nevěřit na zázraky vznikl na jihu Čech. Půvabná Jaroslava Schallerová coby Vlasta je na rande se s Pavlem Máchou (Vítězslav Jandák). Dívka chlapci říká, že kluka, kterého chce každá, ona nechce.Filmový štáb měl během natáčení filmu Proč nevěřit na zázraky zázemí 
v hotelu Zvíkov ve Zvíkovském Podhradí. Odsud vyjížděl na jednotlivé lokace. Mezi herci figuroval i současný politik Vítězslav Jandák, jehož postava se jmenovala Pavel Mácha. Namlouvá si krásnou Jaroslavu Schallerovou (venkovská dívka Vlasta).

„To víte, Jaroslavu jsme tenkrát všichni milovali," usmívá se Vítězslav Jandák. Ten si film vybavuje hlavně proto, že má násilně přepracovaný konec. V původním scénáři hlavní dětský hrdina v podání Igora Nachtigala umírá, ale komunističtí cenzoři to nedovolili.

„Antonín Máša musel udělat změny, natočit happyend, aby to vůbec šlo do kin. Tím byl film znehodnocen. To, že režisér musel přetočit kus filmu, jsem zažil už při filmu Velikonoční dovolená Jiřího Hanibala. Mimochodem, část se točila v jižních Čechách u Milevska," sdělil Vítězslav Jandák. Ten považuje režiséra Antona Mášu ze jednu z nejvýraznějších postav filmu 60. let a jednoho z nejcharakternějších umělců, na něhož se částečně zapomnělo.

Ve filmu Jandák jezdí po Varvažově na motorce. A počíná si velmi zručně. „Dneska už bych na to nesedl, protože bych nejspíše hned spadnul," směje se herec a politik.

Roli syna řídícího venkovské školy hrál Jiří Lábus. Na natáčení dojížděl z Liberce, kde byl tehdy v angažmá v divadle. Herec si pamatuje, že jedna velká komparsní scéna se musela celá natočit znovu, protože se zničil negativ. Jiří Lábus souhlasí s Vítězslavem Jandákem, že přetočením konce, aby chlapec nezemřel, přišel film o lepší, umělečtější vyznění.

Autor: Luboš Dvořák

27.4.2013 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Policie - ilustrační snímek

Mladý řidič při nehodě vypadl z auta, později zemřel

Motor ve Strakonicích udolal Plzeň.

Motor má cenný plzeňský extraligový skalp

Řečický uragán smetl soupeře šesti góly

Jižní Čechy – Krajské fotbalové I. třídy mužů odstartovaly novou sezonu předehrávkou 2. kola.

Úsilí ostojkovických o obnovení boží muky se naplnilo

Ostojkovice - Až od Třebětic, ze silnice spojující Jemnici s Dačicemi, byla vidět bělostná boží muka vsazená do krajiny poblíž Ostojkovic.

Roman Šmucler: Zákaz amalgámu? Bílé plomby jsou daleko jedovatější

Pacienty chtěl v Česku ošetřovat i ukrajinský elektrikář, tvrdí nastupující prezident České stomatologické komory Roman Šmucler. Skoro se mu to povedlo. Diplomy cizinců prý totiž nikdo neověřuje. Někdejší moderátor ale prozradil ještě další tajemství: Česko žádným nedostatkem lékařů netrpí. Zubaři se jenom zdráhají přijímat nové pacienty, kteří by je mohli v budoucnu žalovat.

Supervýhodná nabídka? Pět tipů, jak nenaletět při zhodnocování peněz

I relativně nízká finanční gramotnost Čechů může za to, že čas od času skočíme na „supervýhodnou“ nabídku zhodnocení peněz, která se nakonec promění v totální fiasko. Pokud byste rádi investovali svoje úspory, nevynechejte následující tipy. 

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení